Kamarádi kamarádů budoucích ředitelů

30. 4. 2009 / Štěpán Kotrba

Volba ředitele České televize je jako vyhlášení války. Ačkoliv, jak vždy zdůrazňuje radní Dobromil Dvořák, ředitel ČT se nevolí, ale rada ho jmenuje. Slovo „volba“ vyloženě nemá rád. Nicméně je pravda, že ředitel se vybírá z kandidátů hlasováním, takže je to ... volba. I když na závěr i jméno padne. Někdy padne i ředitel. Po místě tentokrát touží 19 lidí (řti museli vyřadit, neboť nedodali požadované dokumenty) a je nač si brousit zuby.

Televize je funkční, nezadlužená, digitalizovaná. Plní veřejnou službu... Nedemonstruje a nestávkuje už skoro osm let. No neberte to.

Navíc nemusí uprostřed krize shánět peníze k přežití. Zákon ji co nevidět zakáže příjmy z reklamy, i když už teď jdou tyto peníze na dobročinné účely televizní digitalizace a podpory české kinematografie. Spokojení jsou i tvůrci, mimo ty nenažrané.

Docela by mne zajímaly motivace kandidátů. Je zajímavé, jak různě se dá zdůvodnit a opsat prostá věta „Kandiduji, protože chci být ředitelem té vaší, tedy České televize“. To by bylo přece na férovku, ne?

Jména nových radních, která se noří z hlubin, mnohé vysvětlují: proč "nejmenovaný" největší a nejserióznější deník píše elaboráty na téma „co všechno Jiří Janeček udělal špatně“. A proč některé týdeníky dělají totéž. Jako přes kopírák. Je zajímavé sledovat, kdo za koho lobbuje a analyzovat i proč. A možná i za kolik. Od nových členů Rady si mnozí lobbyisté slibují mnohé. Od kandidáta na ředitele Hynka Chudárka, výkonného ředitele televize Óčko, který je součástí koncernu Mafra, si musí mnozí slibovat mnohé. Veřejná služba se nejspíš dá skloubit i se soukromými cíli.

O místo generálního ředitele ČT by ale nebyla taková rvačka, kdyby televize nebyla. Nebo kdyby nebyla taková, jaká je. Silná, stabilizovaná, výdělečná a technologicky zdatná. Na rozdíl od Óčka. Okna redakce zpravodajství se už pár let otvírají jen proto, aby se větralo, ne aby se z nich mávalo vlajkami vzpoury... O stabilizaci instituce pod vedením stávajícího ředitele Janečka se ale nepíše. Dobrá zpráva není zpráva.

Lobující novináři i jejich politici mají pocit, že Rada by volit ředitele neměla, když končí. Evropské volby jsou v plném proudu příprav a předčasné volby klepou na dveře spolu s jmenováním úřednické vlády. Jenže zeměkoule se točí dál, ani Rada nekončí, končí jen někteří radní. Ti mají před sebou reálně větší počet schůzí, než dosluhující poslanci, kteří prozatím pracují také. Snad až do posledního dne mandátu. Podle "právní" teorie by poslanci měli říci, že si udělají do října prázdniny, protože není fér rozhodovat, když oni poslanci už třeba nebudou.

Syndikát novinářů zvažuje, že "své" kandidáty do rady, které nominoval, stáhne. V těchto dnech o tom hlasuje řídící výbor per rolam. Zjistilo se, že o nominovaných neměli členové ani potuchy a podpora Syndikátu byla preferencí osobní. Tandem Jelínek a Kubičko se za zády zbytku řídícího výboru prostě rozhodli, že ONI jsou Syndikát - pod heslem "já jsem stát". Pokud by novináři rozhodli, že oněch šest, které navrhl Syndikát (Petra Bílka, Evu Jurinovou, Alexandra Tomského, Kateřinu Volnou a Petra Žantovského), stáhne, výběr bude o to jednodušší. A možná ubyde lobbujících.

psáno pro týdeník Strategie

0
Vytisknout
3169

Diskuse

Obsah vydání | 4. 5. 2009