Austrálie zvyšuje výdaje na zbrojení, důvodem prý Čína a Indie

4. 5. 2009 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut

"Z pohledu českých politických jelit v demisi se může zdát poněkud zvláštní, že Austrálie neusiluje o umístění protiraketové základny určené k obraně USA proti "střelám dlouhého doletu vyvíjeným filipínskými teroristy" nebo jiné, podobně věrohodné hrozbě na vlastním území; bude to však nejspíše způsobeno tím, že od pádu Singapuru si Australané o významu strategických základen slábnoucích spojenců v regionu myslí své..."

Australský premiér Kevin Rudd prosazuje ambiciózní zbrojní program - za dvacet let hodlá utratit až 72 miliard dolarů. Odvolává se přitom na růst čínské a zčásti také indické vojenské moci. Hodlá mimo jiné nakoupit stovku amerických letounů F-35, dvanáct útočných ponorek, čtyřicet šest bitevních vrtulníků Tiger a stovku obrněných vozidel. Další část investic má směřovat do prostředků elektronického a kybernetického boje. Sobotní zveřejnění stočtyřicetistránkové studie nazvané "Obrana Austrálie v asijsko-pacifickém století: Ozbrojené síly v roce 2030" ("Defending Australia in the Asia-Pacific Century: Force 2030") však v zemi vyvolalo silnou kontroverzi. Na straně premiéra stojí někteří bezpečnostní analytici, podle jejichž dobrozdání země tváří v tvář novým výzvám nemůže spoléhat na pomoc USA. Jiní však tvrdí, že se čínská hrozba přeceňuje a armáda neuvěřitelně plýtvá.

Jak pro Christian Science Monitor informoval Tom A. Peter , zpráva se zmiňuje také o jaderných programech KLDR a Íránu, není však jasné, jak by jim proponované australské programy měly čelit; hovoří se ale i o kybernetických útocích a pirátství. Nicméně největší riziko podle zprávy plyne z rostoucí vojenské síly Číny a Indie. Americká globální vojenská dominance je prý nyní znejistěna, takže pomoc USA Austrálii už nadále není zaručena.

Premiér Rudd prohlásil, že neočekává ozbrojený konflikt s ČLR, ale trvá na tom, že je třeba připravit se i na nejhorší možný scénář. Uprostřed globální ekonomické krize se však mnozí Australané ptají, zda je skutečně nutné zatěžovat daňové poplatníky výrazným zvýšením obranných výdajů.

Od zveřejnění zprávy je premiér v defenzívě. Podle lídra liberální opozice Malcolma Turnbulla analýza příliš závisí na předpokladu čínské hrozby, který je však vzhledem k úrovni vzájemných vztahů nepravděpodobný a nerealistický. Třetina stočtyřicetistránkové zprávy je podle něj věnována kalkulacím, aniž vláda vysvětlila, kde chce vzít prostředky, s nimiž počítá. Podle ministra obrany Joela Fitzgibbona bude detailní plán výdajů zveřejněn za týden.

Deník Sydney Morning Herald se odvolává na vyjádření profesora strategických studií Australské státní univerzitě Hugha Whita, podle nějž má ministerstvo obrany za sebou bohatou historii nezodpovědného utrácení. Díky rozvětvené síti základen a skladů je armáda největším pozemkovým vlastníkem v zemi, takže pokud žádá více peněz, měla by náklady pokrýt především rozprodejem vlastního nepotřebného majetku.

Mezitím se australské obavy setkaly s pochopením Japonska, jehož ministr zahraničí Hirofumi Nakasone prohlásil, že čínská politika vojenské expanze představuje pro region zdroj určitých obav. Wang Guanqun ve zprávě pro agenturu Xinhua ovšem bez komentáře cituje vyjádření Australian Industry Group, podle níž Ruddův plán představuje finanční stimul pro vyvedení země z ekonomického útlumu.

Australský korespondent BBC Nick Bryant na svém blogu uvažuje o vzniku mentality obležení v zemi klokanů. Je ovšem faktem, že Austrálie během II. světové války patřila k britskému Commonwealthu, avšak již v únoru 1942, po japonském obsazení "nedobytné" britské pevnosti Singapur, se přeorientovala na USA. Na jejich straně bojovaly později australské expediční jednotky v Koreji a Vietnamu.

Předchozí australská vláda vystupovala jako "obhájkyně amerických zájmů v oblasti", zatímco nynější - vzhledem k analýzám Pentagonu vcelku věrohodně - tvrdí, že stávající americká vojenská převaha je do budoucna zpochybněna a země, které nyní již nemůže vyměnit hlavního spojence za jiného, tedy musí spoléhat především na vlastní síly.

Z pohledu českých politických jelit v demisi se může zdát poněkud zvláštní, že Austrálie vůbec neusiluje o umístění protiraketové základny určené k obraně USA proti "střelám dlouhého doletu vyvíjeným filipínskými teroristy" nebo jiné, podobně věrohodné hrozbě na vlastním území; bude to však nejspíše způsobeno tím, že od pádu Singapuru si Australané o významu strategických základen slábnoucích spojenců v regionu myslí své... A to navzdory skutečnosti, že asijsko-pacifický region je na rozdíl od Evropy v dlouhodobých amerických plánech považován za oblast prvořadé důležitosti.