Inženýři a projektanti, začněte si prosím balit!

24. 1. 2022 / Oldřich Maděra

čas čtení 17 minut

Pokud jste náhodou měli technické nadání, nezalekli jste se matematiky, fyziky a hory odborných předmětů, byli jste dostatečně houževnatí a pracovití, že jste se nejen dali na studium aplikovaných technických věd, ale že jste ho i úspěšně dokončili, navíc jste se ještě třeba stali po létech autorizovanými inženýry, tak si prosím přečtěte velmi pozorně můj článek jako odstrašující příklad toho, jak tato, kdysi technicky velmi rozvinutá země, postupně a plíživě zanevřela na své inženýry a projektanty a jak s nimi dnes zachází. Z Vašeho pohledu je opravdu na zváženou, jestli není za dnešních podmínek pro Vás lepší odejít do nějaké jiné země, kde si budou Vaší práce daleko více vážit, budou chránit její výsledky, nedovolí, abyste byli okradeni na kost a naopak Vám umožní plně rozvinout Vaše tvůrčí schopnosti. Takových zemí jsou desítky až stovky.

 

Vystudoval jsem SPŠE v Brně a FE VUT v Brně. Udělal jsem si dvouletý postgraduál FE VUT v Brně v dalším technickém oboru, takže z pohledu západního světa mám 2x dokončené vysokoškolské technické vzdělání a jsem autorizovaným inženýrem ČKAIT. V roce 2001 jsem odešel do zahraničí, protože v Čechách se kolem mě začali točit lidé, kteří neustále chtěli více a více úplatků jen za to, aby mi vůbec laskavě dovolili pracovat v mém oboru.

Když jsem byl venku již asi 8 let, tak jsem se cítil již dostatečně zkušený a chtěl jsem předat alespoň část toho, co jsem se v zahraničí naučil, své rodné zemi. Nehleděl jsem na zpackané návraty těch Lendlů, Krylů, Kaplických, ... kteří se pokoušeli o to stejné a natloukli si. Dnes toho již lituji a varuji před tím i ostatní.

V roce 2009 jsem dokončil v Čechách první projekt velmi vysokého napětí pro ČEZ a ten byl úspěšný. Neřídil jsem se však starým českým příslovím, “první vyhrání z kapsy vyhání”. Vzal jsem si tedy další projekty a tam jsem se již ocitl v hledáčku několika českých mafií a tvrdě jsem narazil. Dodnes z toho mám v Čechách sedm aktivních soudů, utracené miliony za právníky a nekonečné soudní tahanice.

Dva z těchto projektů jsou natolik odstrašujícím příkladem ubohé pozice českých inženýrů a projektantů, že je chci podrobně zveřejnit v následujícím článku jako noční můru pro všechny mladé začínající inženýry a projektanty, aby se vážně zamysleli nad svou budoucností v té malé zemičce mezi horami a učinili nezbytná rozhodnutí pro svou lepší budoucnost.

Než se ale do toho pustím, tak bych chtěl nejprve rozebrat, proč ta pozice českých inženýrů a projektantů je tak ubohá, a to na základě mých zjištění z průběhu těch sedmi soudních sporů. Velmi mě zarazil například již fakt, že v Čechách se na rozdíl od zbytku světa technické vědy snad ani nepovažují za vědy.

Srovnejte například tento český text Wikipedie pod heslem věda a podobný anglický pod heslem science.

Z toho českého textu nějak matně vyplývá, že tam kdesi na konci je snad něco, co snad používá výsledky všech těch ostatních věd. Odkaz až skoro na konci na technické vědy v češtině Vás zavede na heslo technika. Pod tímto heslem se pak dozvíte, že technika může v češtině znamenat:

1. souhrnné označení pro nástroje, zařízení a postupy, které se používají při práci, nejčastěji při výrobě (např. manipulační technika, řezací technika, obráběcí technika)

2. souhrnné označení pro stroje využívané při určité činnosti (např. vojenská technika, těžká technika)

3. způsob nebo postup provádění určité činnosti (např. taneční technika, technika barvení, technika mluvení, řemeslné techniky)

4. získaná odborná dovednost člověka (např. fotbalová technika)

Pokud to tedy shrnu, tak inženýři a projektanti jsou v českém pojetí vlastně takoví manipulátoři, obráběči a děliči kovů, vojáci, tanečníci, mluvkové a řemeslníci, snad trochu říznutí fotbalisty.

Je u toho vpravo obrázek Wattova parního stroje na důkaz toho, kde se v Čechách technika zastavila.

Pokud jsem se dále pídil na české Wikipedii po inženýrinku, tak jsem našel české heslo inženýrství.

Pod tímto heslem jsem se dozvěděl mimo jiné i to, že “Inženýrství je technická disciplína, která aplikuje technické a vědecké poznatky..” Podle nás Čechů tedy inženýrství není věda sama sebou.

Jako dvě perly, která mě v tomto odkazu až rozesmály, pak uvádím výrazy níže v textu: Inženýr se stal nepostradatelnou součástí medicíny, stavebnictví, výzkumu i výroby. ... Inženýr se stal nepostradatelnou a základní jednotkou v rukou výzkumu a vědy.

Takže inženýr vlastně není ani nemůže sám být vědec, a to ani částečně, protože on je pouze nástrojem v rukou vědců. Tak to je gól do vlastní sítě! Autor tohoto textu by měl být násilně deportován do Kalifornie, nejlépe do Silicon Valley, aby pochopil význam sousloví aplikovaná věda a slova inženýrink.

Diametrálně odlišný je anglický text pod odkazem science, který naopak jasně říká, že existují vědy základní (dělí se na empirické a formální) a na stejné úrovni pak existují vědy aplikované, které se dělí podobným způsobem. Odkaz z aplikovaných věd na Engineering nám pak poskytne informaci o tom, co se v aplikovaných vědách událo od vynálezu Wattova parního stroje, na kterém jak se zdá, zamrzla česká představa o technice a aplikovaných inženýrských vědách, jako je teroretická elektrotechnika, mikroelektronika, počítačová věda (Computer Science) a IT. Ten obrázek je kupodivu stejný.

Pozn. Tato dvě hesla viz výše jsou povinným čtením pro všechny členy vlády ČR (až se všichni někdy naučí anglicky do té míry, že budou schopni alespoň číst anglický text se slovníkem v ruce).

Proč my Češi již nemáme žádné další Křižíky? No protože my si je sami vyhubíme jako škodnou! Pánové Fiala a Rakušan si tady mohou vykládat své zkazky o přechodu Čech z montovny na mozkovnu jak chtějí. Skutečnost je diametrálně odlišná. Čeští inženýři a projektanti jsou, a ještě asi dlouho budou, chápáni pouze jako manipulátoři, obráběči a děliči kovů, vojáci, tanečníci, mluvkové a řemeslníci, snad trochu říznutí fotbalisty.

Zatímco celý svět okolo nás se technologicky řítí dál a dál, členové české vlády se ještě ani nenaučili anglicky, natožpak aby pochopili, co je to inženýrink a že je to aplikovaná věda. S nimi pak samozřejmě celá česká společnost žije v jakési růžové bublině nevědomosti a očekávání zázraků. Ne, zázraky se nedějí. Za dveřmi jsou supervelmoci s miliardovými populacemi a se stovkami tisíc mladých inženýrů a s desítkami inženýrů přímo v jejich vládách (samozřejmě plyně mluvících anglicky). Zavalí nás zejména Čína a Indie, ale i USA. Za dveřmi je Elon Musk, symbol inženýrů naší generace. Jemu přistávají rakety i na moři, pokud chce. Ovládl svou vůlí a inženýrskými schopnostmi i cca 15% výroby a prodeje elektroaut. Satelity Starlink vysílá do vesmíru po stovkách a asi brzy zajistí kvalitní internet na jakémkoliv místě země. Je absolventem University of Pensylvania. On sám (jeden inženýr) bude do značné míry diktovat budoucnost lidstava. Jeho Gigafactory v Německu, jen pár desítek kilometrů od Boleslavi, již asi začíná chrlit a jezdí to.

Pár odkazů na další místa, kde již dávno ví, že Inženýrink je aplikovaná věda s desítkami až stovkami odborných odvětví a specializací.

https://www.ox.ac.uk/admissions/undergraduate/courses-listing/engineering-science

https://hub.ucd.ie/usis/!W_HU_MENU.P_PUBLISH?p_tag=MAJR&PROG=BHENG004

https://www.np.edu.sg/soe/Pages/es.aspx

https://www.se.manchester.ac.uk/study/postgraduate-research/

https://en.coe.pku.edu.cn/faculty/facultybydept/energyandresourcesengineering/index.htm

http://catalog.mit.edu/degree-charts/electrical-science-engineering-course-6-1/


Dalším otřesným faktem je stav českého autorského zákona. Ve všech rozvinutých zemích je samozřejmě chráněn jakýkoliv technický výkres nebo 3D počítačový model jako autorské dílo. Ani to na něm nemusí být napsáno, ale je automaticky chráněn. Výjimku tvoří ze západních zemí snad jen Francie a pár frankofonních zemí, kde je ochrana duševního vlastnictví také taková podivná, podobně jako v ČR. Proto to asi vypadá s francouzskou technikou tak, jak to s ní vypadá.

Pokud se podíváme na český Autorský zákon č.121/2000 Sb. Tak v hned v §2 je uveden základní výčet ochrany autorského díla:

(1) Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.

(2) Za dílo se považuje též počítačový program, fotografie a výtvor vyjádřený postupem podobným fotografii, které jsou původní v tom smyslu, že jsou autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu a databáze k ochraně se neuplatňují.

Chybí Vám tam slovo inženýrské nebo technické? No ono je tak trochu schováno pod tím slovem vědecké. Problém je v tom, že v Čechách nikdo inženýrské dílo za vědecké nikdy neprohlásí ani ho tak nebude chápat. Navíc v tom výčtu nejsou jako předmět ochrany vůbec uvedeny výkres, náčrt ani např. 3D model. Ano, technický výkres, náčrt se základní myšlenkou, ani 3D model nejsou dosud v Čechách dodnes jasně chráněny autorským zákonem! Oni sice chráněny s ohledem na poslední verzi Bernské úmluvy (viz níže) musí být, ale česká verze autorského zákona to neříká zcela jasně a ponechává české justici v případných sporech obrovské místo pro její mnohaleté tance a spekulace o ničem. ČR tu smlouvu podepsala a ona je z toho důvodu vždy v pochybnostech nadřazena nad tu nepovedenou českou verzi.

Pokud se podíváme na německé právo, Urheberrechtsgesetz, UrhG z 9.9.1965, v anglickém překladu k dispozici zde, tak v části II najdeme výčet chráněných prací:

Článek 2 Chráněná díla

(1) Mezi chráněná literární, vědecká a umělecká díla patří zejména:

1. jazyková díla, jako jsou spisy, projevy a počítačové programy;

2. hudební díla;

3. díla pantomimy, včetně děl choreografických;

4. díla výtvarného umění, včetně děl architektury a užitého umění a plány takových děl;

5. fotografická díla, včetně děl vytvořených postupy podobnými kinematografii;

6. ilustrace vědecké nebo technické povahy, jako jsou výkresy, plány, mapy, náčrty, tabulky a trojrozměrná zobrazení.


Pokud se podíváme na britské právo, tak zde došlo sice ke změnám ohledně Brexitu ve vztahu k EU, ale na území Velké Británie platí základní ochrana jakýchkoliv technických výkresů (design) i nadále:

Jak jsou chráněny Vaše neregistrované návrhy?


Existují práva, která chrání vaše neregistrované návrhy a brání ostatním v jejich používání bez vašeho svolení. Ochranu získáte automaticky – nemusíte žádat ani platit poplatek. Svůj vzor můžete zaregistrovat, pokud jej potřebujete chránit déle, za předpokladu, že splňuje kritéria způsobilosti. Jak dlouho jste chráněni?


Existují různé typy neregistrovaného designu (pozn. autora tedy jakýchkoliv technických výkresů). Jak dlouho budete chráněni, závisí na typu designu (pozn. autora tedy jakýchkoliv technických výkresů).

Tvar a konfigurace. Tvar a konfigurace (jak jsou části uspořádány) trojrozměrných objektů jsou ve Spojeném království automaticky chráněny podle toho, co skončí dříve:

10 let po prvním prodeji

15 let po svém vzniku

Více v angličtině zde

Pokud se podíváme na americké právo, tak tam platí podobně jako ve 146 státech světa tzv. Bernská úmluva, která se týkala nejprve spíše ochrany uměleckých děl. Nicméně v USA byla v základním zákonu přístupném zde na straně 147 v bodě 18. doplněna následovně:

18. Implementační zákon Bernské úmluvy z roku 1988 změnil definici „obrazových, grafických a sochařských děl“ vložením „diagramů, modelů a technických výkresů, včetně architektonických plánů“ do první věty namísto „technických výkresů“ , diagramy a modely." Publikace. L. č. 100-568, 102 Stat. 2853, 2854

Takže jak v německém, tak v britském, tak i v americkém zákonu na ochranu autorských práv je jednoznačně chráněn každý technický výkres, nákres a 3D model jako autorské dílo. Bez výjimky. Musíme si uvědomit, že většina ostatních zemí následuje Německo, Británi a USA a nikoliv poněkud izolovanou Francii. Státy jako Čína, Indie, Japonsko, Korea ale i Indonésie, Austrálie, Kanada, celá jižní Amerika, Afrika, zbytek Asie a dokonce i Rusko, samozřejmě dávno následovaly tyto tři technické supervelmoci a nikoliv poněkud osamocenou Francii. Týká se to jak technických norem, tak i ochrany duševních práv.

Pokud se podíváme na poslední platnou verzi úmluvy na WIPO (Světová organizace na ochranu duševních práv), tak zjistíme, že česká verze Autorského zákona je značně nejasná a nepřesná. Posuďte sami:

Článek 2

[Chráněná díla: 1. „Literární a umělecká díla“; 2. Možný požadavek fixace; 3. Odvozená díla; 4. Oficiální texty; 5. Sbírky; 6. Povinnost chránit; osoby požívající ochrany; 7. Umělecká díla a průmyslové návrhy; 8. Novinky]

Výraz „literární a umělecká díla“ zahrnuje každou produkci v literární, vědecké a umělecké oblasti, bez ohledu na způsob nebo formu jejího vyjádření, jako jsou knihy, brožury a jiné spisy; přednášky, projevy, kázání a jiná díla stejného charakteru; dramatická nebo dramaticko-hudební díla; choreografická díla a zábavy v němé show; hudební skladby se slovy nebo beze slov; kinematografická díla, jimž jsou připodobněna díla vyjádřená procesem analogickým kinematografii; kresebná, malířská, architektonická, sochařská, rytecká a litografická díla; fotografická díla, jimž jsou přizpůsobena díla vyjádřená postupem analogickým fotografii; díla užitého umění; ilustrace, mapy, plány, náčrty a trojrozměrná díla související s geografií, topografií, architekturou nebo vědou.

Toto je navíc tak obecná verze, že všechny tři výše jmenované technické velmoci ji ihned doplnily o slova technický výkres a ostatních asi 150 zemí je v tom velmi rychle následovalo. Česká republika se v tomto ohledu zachovala jako Alenka v říši divů. Stále používá cosi nejednoznačné a nejasné. O české justici jsem si zatím zakázal mluvit.

V Čechách platí dosud jakási první pracovní verze Bernské úmluvy a to asi proto, že se někteří klíčoví ministři dosud ani nezačali učit anglicky, jinak by se museli před celým světem stydět natolik, že by ten nepovedený autorský zákon změnili hned zítra. Bude asi potřebné tu českou “superverzi” Autorského zákona přeložit do angličtiny a rozeslat ji na 500 největších mezinárodních technických korporací, aby se České republiky začali bát natolik, aby se české kotlině vyhnuli tak minimálně na 100 km od jejích hranic. Pak se snad něco v tomto směru změní.



3
Vytisknout
10043

Diskuse

Obsah vydání | 26. 1. 2022