Ve čtvrtek odpoledne na pražském Hradě/4. 5. + krize

Od Lenta k asi nečekanému Prestissimu, ale „funèbre“

4. 5. 2017 / Miloš Dokulil

Raději nejdříve ještě výchozí vysvětlení k těm hudebním předznamenáním do tempa, podle něhož se teď hraje ta naše domácí politika. Takže „Lento“ znamená česky, taky pro nehudebníka, „pomalu“ nebo „vlekle“, chcete-li; a taky „plouživě“. Metaforicky také teď hned to bylo vztaženo k výchozím dvěma dnům té české vládní krize. Následné „Prestissimo“ značí „Co nejrychleji“. A má to italské, přitom do třetího stupně převedené slovo navíc francouzsky k němu někdy připojovaný přívlastek funèbre, který ponech(ej)me nyní vytištěný tučně. Ten právě vytčený výraz má význam „pohřební“. Takže – i když nečekaně zrychleně – zároveň i „pohřebně“? Je to tak i v tom druhém případě míněno; a ta druhá metafora se vztahuje k situaci, jak jsem byl schopen ji vnímat jako záznam z pražského Hradu během televizí přenášené audience premiéra Sobotky u prezidenta Zemana.

I když zprvu Presto, doprovodně hned Lento v krizi Sobotkovy vlády

4. 5. 2017 / Miloš Dokulil

Obávám se (a kolikpak nás asi takových je?), že před úterním časným odpolednem pan premiér zřejmě již nějaký čas v hlavě měl jedno sugestivní (ale také znepokojující) téma, které nakonec vedlo k tomu, že místo „dvakrát měř, jednou řež“ v to úterý (2. května 2017) v časných odpoledních hodinách nejdříve jednou pořádně řízl, až doprovodně nemálo i zahřmělo, a hodně brzy nato – a bez ohledu na kategorické výchozí prohlášení – začala postupně přicházet stále rozpačitější a pořád více váznoucí ozvěna. Samozřejmě že okamžitě tu bylo překvapení těch, kteří určitě měli být nejen informováni, a to dokonce s předstihem; ale měli – jak se říká – „dát společně i ten rozum dohromady“, když šlo o tak závažnou záležitost (pochopitelně adresně čelní představitelé ČSSD).

Rozhovor Britských listů 107:

Lidi v ČR nemají pocit, že mají mít odpovědnost za cokoliv

28. 4. 2017



S francouzskou historičkou Muriel Blaive hovoří v tomto rozhovoru Britských listů Jan Čulík o kořenech rasismu a xenofobie v západní Evropě a v ČR. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 28. dubna 2017.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Hlavním důsledkem demise bude paralýza

Česká politika je mrtvá

4. 5. 2017 / Bohumil Kartous

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Dle učebnic volí lidé v demokracii politiky, aby se starali o věci veřejné. Ekonomický princip upřednostňování určitého typu profitu by měl vést voliče k tomu, aby volili ty, kdo jejich vlastní zájmy ochrání. Jenže takové ekonomické pravidlo zdegeneruje v okamžiku, kdy přestane platit vazba odpovědnosti k voliči a subjekt v držení moci si začne uvědomovat, že místo naplňování zájmu svých voličů může beztrestně naplňovat zájmy vlastní, jakkoliv mohou být kontradiktorní k jeho mandátu. Demise, kterou podává současná vláda, není než viditelnou projekcí současného stavu české politiky, v níž, s Havlovými slovy, se koncentrují ve vysoké míře ti nejméně vhodní. Odtrženost politiky od skutečného života je reprezentována frenetickou snahou o udržení moci za jakoukoliv cenu v mezích rozpadajících se pravidel společenské odpovědnosti. Nedůvěra se prohlubuje, většina politických stran je zdiskreditovaných. Trvalá potřeba autentické politiky narůstá. Místo o demisi vlády by se mělo mluvit o demisi demokracie.

Babišizace médií aneb Co vše je v sázce

4. 5. 2017 / Daniel Veselý

Ve svých textech na stránkách Britských listů často píši o zkreslující či přímo lživé produkci tradičních mediálních domů, a to ponejvíce o produkci zahraničních sdělovacích prostředků. V jejich redakcích však z celkem pochopitelných důvodů působí daleko více schopných novinářů než v českých mediálních luzích a hájích. V dnešních dnech otřásá malou tuzemskou politickou scénou vládní krize, jejíž údajnou obětí má být velkouzenář, ministr financí, 1.místopředseda vlády a lídr hnutí ANO v jedné osobě, který se do této role za vydatného hromobití své mediální úderky sám stylizoval. Kdyby to nebylo tak tragikomické, mohli bychom se tomu bez trpké pachuti v ústech do sytosti zasmát, leč v sázce je možná více, než si nyní dokážeme připustit.

Bylo optimální řešení to Sobotkovo?

4. 5. 2017 / Miloš Dokulil

Je to ještě příliš „čerstvé“. Není to Sobotkovou řešení pro mě teď ještě ani celé dvě hodiny staré. Přitom nechci především komentovat ty výchozí okamžitě improvizované komentáře z různých stran. Předem by měla být jasná v tom premiérově závažném rozhodnutí celá řada námětů, které nutně nemusí být okamžitě v centru obecné pozornosti. Přitom v politice zaujmou vždy nejdřív (nebo nejčastěji) témata křiklavá, radikální, útočná a nesmlouvavá; nikoli nutně motivy uklidňující, konsolidační, ne-li přímo ty pracovně prioritní. A názory na příčiny, a ovšem na vlastní řešení té propuknuvší krize budou předem odpovídat tomu, zda je pronáší stoupenec či odpůrce vlády, anebo přímo třeba ten, kdo se ocitl v závažné palbě kritiky, kvůli níž nakonec se celá ta krize rozjela.

Sbor deprivovaných samoživitelek

4. 5. 2017 / Lucie Součková

Princ na bílém koni nás nepotkal. Staly jsme se přítěží světa úspěchu, protože náš jediný úspěch byl náš neúspěch (a několik porodů). Radou z nejvyšších kruhů – ať si najdou jiného chlapa. - se nic moc nevyřešilo. Rada jako od královny, které prozradili, že poddaní nemají chléb – oni nemají chléb, tak proč nejí koláče? Ta dokonalá naivita, to naprosté odloučení od problémů společnosti.

Princ na bílém koni nás nepotkal. Ve světě mužů je občas problém dosáhnout určité míry zodpovědnosti. Jejich předchozí výchova tomu nechtěla. V pětadvaceti nebudují svět, ale snaží se stále dokola překonávat algoritmy v počítačové hře a tím přeprat gigantického hada. Třeba hada. Ale jsou i horší nepřátelé mužů. V počítačových hrách. Nikde jinde.

Jak jde dohromady primitivně manipulativní popis s korektností logického usuzování?

Komentátor časopisu Argument chválí Marine Le Penovou

4. 5. 2017 / Roman Kanda

Názorový profil internetového periodika Argument, jehož spiritus movens je ekonomka Ilona Švihlíková, může zvláště poslední dobou vyvolávat určité rozpaky, nebo dokonce znepokojení. Chtěl bych úvodem zdůraznit, že jsem si vždy vážil úsilí Švihlíkové otevírat mainstreamovými médii nepříliš probírané otázky, jako je fenomén levné práce, kriticky analyzovat skutečný stav české ekonomiky, jež je z evropského hlediska ekonomikou periferní, nebo systematicky kritizovat neoliberální reformy prosazované evropskými představiteli.

Theresa Mayová vyhlásila válku Bruselu

4. 5. 2017

Britská premiérka tvrdí, že evropští politikové "záměrně načasovali hrozby" proti její vládě, aby ovlivnili výsledky červnových předčasných všeobecných voleb v Británii.


Theresa Mayová zahájila pozoruhodný útok proti Evropské unii. V projevu v Downing Street obvinila politiky a činitele EU, že se snaží "podvrátit" britské všeobecné volby a že chtějí, aby brexit selhal. Naléhala na voliče, aby ji podpořili, "aby mohla bojovat za Británii". 

Zaútočila na prozrazené informace z Bruselu, týkající se neúspěšné recepce s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem, která se minulou středu konala v Downing Street a o níž zveřejnil o víkendu podrobnosti německý list FAZ.

Mayová tvrdila, že "vyjednávací postoj Evropské komise přitvrdil. Evropští politikové a činitelé vyhrožují Británii. Všechny tyto činy byly záměrně načasovány, aby ovlivnily všeobecné volby, které se budou konat 8. června. V Bruselu jsou někteří, kteří nechtějí, aby byly rozhovory o brexitu úspěchem a nechtějí, aby Británie prosperovala."

Evropská unie požaduje, aby Británie splnila své finanční závazky, které vyplývají ze smluv, které podepsala, aby vyřešila problém s hranicí mezi Severním Irskem a Irskou republikou a aby garantovala práva občanů EU žijících v Británii a zaručila jim i právo přivážet si do země své příbuzné z jiných zemí než je EU, což je právo, které Mayová upírá i samotným britským občanům  (musejí vydělávat více než 18 000 liber ročně, než si smějí přivézt neevropského manžela či manželku).

V dvou a půl hodinové televizní debatě si Macron a Le Penová vyměňovali nadávky

4. 5. 2017


Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že debatu vyhrál Macron

Nezávislý centrista Emmanuel Macron a ultrapravicová kandidátka Marine Le Penová si vyměňovali při dlouhé televizní debatě ostré osobní invektivy a střetli se ohledně toho, jak oživit stagnující francouzskou ekonomiku a bojovat proti terorismu.

Macron charakterizoval Le Penovou jako "neinformovanou, zkorumpovanou, nebezpečně nacionalistickou a nenávistnou lhářku", která "zneužívá mizérie Francie" a vyvolala by ve Francii "občanskou válku". Le Penova označila Macrona za arogantního, rozmazleného, chladného "bankéře s úsměškem" a obvinila ho, že se "spikl s islamisty, staví se ležérně vůči terorismu a chce zmasakrovat Francii v zájmu velkokapitálu".

Oba kandidáti druhého obvinili, že považuje Francouze za imbecily. V jedné chvíli po dlouhém útoku obviňujícím Le Penovou, že Francouzům lže, Macron zaútočil, "Je mi líto, madame Le Penová, ale Francie se zaslouží něco daleko lepšího, než jste vy."

Z průzkumu veřejného mínění po debatě vyplynulo, že jasná většina Francouzů dospěla k závěru, že v debatě zvítězil Macron.  Už před touto televizní debatou vedl Macron nad Le Penovou v poměru 60 procent vůči 40 procentům voličů.

Co se týče nezaměstnanosti, Macron řekl Le Penové: "Vaší strategií prostě je strašně lhát a pak jen říkat, co se v této zemi nedaří." Ona varovala, že Macron podporuje "nekontrolovanou globalizaci".


Podrobnosti v angličtině ZDE

Francie řeší, zda liberalismus, anebo populismus

4. 5. 2017 / Miloš Dokulil

Samozřejmě že kdekdo – nejen ve Francii – docela slušně ví, že se tam má o víkendu rozhodnout ve druhém kole volby mezi dvěma kandidáty na prezidentství, pí. Le Penovou a p. Macronem. O specifice právě toho 2. kola se psalo a mluvilo málo. (Sám jsem se v BL z různých úhlů o tom v těchto dnech zmiňoval několikrát.)

Mediokracie vážně není demokracie

4. 5. 2017 / Bohumil Kartous

Na otázku, zda jsou média odpovědná za diskursivní prostor, který vytvářejí, jeden respondent sarkasticky odpověděl: "Ulice, náměstí, refýže a tlampače jsou zodpovědné za to, že se v nich a skrze ně lidé stýkají, komunikují, demonstrují atd." Jistě ne tyto entity, ale instituce nebo majitelé, kteří jimi disponují či je spravují, nepochybně a ze zákona ano. Demonstrace ve veřejném prostoru musí být ohlášena a schválena, jelikož se jedná o zábor veřejného prostranství a může se jednat o akci odporující zákonu. Aplikujte na cokoliv a vzejde z toho fakt, že Facebook a další sítě jsou odpovědné za obsah, který zprostředkovávají. A taky že čeští politici jsou odpovědní za to, když se v honbě za popularitou prostituují s Parlamentními listy, šířícími demagogii, hate speech a konspirace.

Bodláky Václava Duška

Mírové holubice někdo postřílel

4. 5. 2017 / Václav Dušek

Točíme se ve směšně šišatém cyklu nejistoty, hnáni sny za lepším budoucím; můžeme se vzájemně utěšovat, protože se nám realita lidské špíny i nízkých pudů prozatím vyhýbá. Krvavé válečné řeže prošpikovány útoky sebevražedných mučedníků na denním pořádku. Ulice a města nebezpečná. Věřící šílenci zasévají nenávist a smrt. Miluj vraha, zkus si to, až tvého blízkého zavraždí. Potom nás můžeš školit, vykladači čisté lásky. Exodus nastal a neustane. Kam se hrabe deset ran egyptských.

Mezitím v Absurdistánu 24: Fašismus, průplav a 1200 medvídků

3. 5. 2017 / Tomasz Oryński

Dominantním tématem minulého týdne v polské politice byl fašismus. Nejprve se konala demonstrace neonacistické organizace ONR (Radikálně-nacionalistický tábor), při níž před skupinou uniformovaných mladých lidí nesoucích na dlouhých tyčích polské vlajky a vlajky své organizace pochodoval muž nesoucí krucifix: 

Radikální pravice v polské mládeži už značnou dobu sílí (můj pokus vysvětlit, proč se to děje, anglicky a polsky, je ZDE, viz také tento článek na Britských listech). Strana Právo a spravedlnost, spolu s katolickou církví, podporovaly extremní pravici už po určitou dobu, zdá se ale, že nad ní ztrácejí kontrolu. Zdá se, že episkopát začíná mít strach z toho, co udělali, a tak vydali oficiální dokument, v němž se katolická církev distancuje od nacionalismu. Informace o tom přinesla státní televize strany Právo a spravedlnost, nejdůležitější části, byly ovšem samozřejmě vynechány.

Zapojte se, je vás třeba

Zprovozňujeme diskuse na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Prosíme, přispějte finančně na provoz Britských listů

3. 3. 2017

Milí čtenáři,

na provoz Britských listů potřebujeme měsíčně přibližně 60 000 Kč. Velmi oceňujeme, že čtenáři podstatnou měrou přispěli na provoz našeho serveru v listopadu a v prosinci 2016. Bohužel však tuto finanční podporu potřebujeme trvale,  výdaje udržujeme na minimu, avšak  bez rozpočtu se server provozovat nedá. Prosíme, tedy, uvažte o pravidelném finančním příspěvku ve prospěch BL. Stačilo by, kdyby 300 lidí příspívalo měsíční částkou 200 Kč.

Jako občanské sdružení poskytujeme všem přispěvatelům potvrzení, na jehož základě si finanční dar můžete odečíst od základu daně. 

Přispět můžete i bankovním převodem na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat i z mobilního telefonu, informace o tom jsou níže.

O údajné moudrosti davu, aneb Pionýrky a statistiky

3. 5. 2017 / Karel Dolejší

Napsal mi čtenář a kritizoval, že pokud jde o českou politiku, prý se příliš zabývám otázkami udržení moci. Například premiér, uvedl dotyčný, se údajně stará hlavně o to, aby zůstal ve funkci (to ještě nebyl v demisi...), ale na veřejných shromážděních přitom "nejde mezi lid", aby se dozvěděl, co jej opravdu trápí. A tak - alespoň podle názoru onoho čtenáře - Sobotka "neřeší problémy".
29584

Libanon se v minulosti stal terčem periodických invazí izraelské armády, jež stojí za vznikem a rozmachem Hizballáhu

Postřehy z toulek po zemi cedrů 3. část

3. 5. 2017 / Daniel Veselý

Ještě před naším odjezdem z Bšarré oslovuji syna majitelky hostelu, budoucího pastora. Chci se dotknout citlivých osobních témat, jež mohou být podnětem pro hlubší rozpravu, ale zároveň i roznětkou rozepře. Ptám se ho na zločiny maronitských křesťanů v průběhu občanské války. Mám na mysli především otřesný masakr v palestinských uprchlických táborech v Sabře a Šatíle. Mladý muž odpovídá, že tyto zločiny skutečně nelze popřít, nicméně má za to, že se na nich obyčejní křesťané nepodíleli a vinu jednoznačně nesou političtí lídři. Řeč se stáčí také na horkou současnost a uprchlickou krizi v Libanonu.

První část textu zde. Druhá část zde.

Různá další ne tak zjevná očekávání (c)

3. 5. 2017 / Miloš Dokulil

Předběžně jsem v Britských listech poukazoval na „Širší souvislosti prezidentských voleb ve Francii21. 4. 2017.

Asi je žádoucí si připomenout, že v těch letošních francouzských prezidentských volbách do druhého kola nepostoupila se svým reprezentantem žádná z delší dobu tradičních tamních stran; ani republikáni (kteří tam v předpovědích měli nakročeno), ani socialisté (z nichž ani zrovna pocházející tč. úřadující prezident republiky ne že by takto měl naději na druhé funkční období!).

Bylo optimální řešení to Sobotkovo?

2. 5. 2017 / Miloš Dokulil

Je to ještě příliš „čerstvé“. Není to Sobotkovou řešení pro mě teď ještě ani celé dvě hodiny staré. Přitom nechci především komentovat ty výchozí okamžitě improvizované komentáře z různých stran. Předem by měla být jasná v tom premiérově závažném rozhodnutí celá řada námětů, které nutně nemusí být okamžitě v centru obecné pozornosti. Přitom v politice zaujmou vždy nejdřív (nebo nejčastěji) témata křiklavá, radikální, útočná a nesmlouvavá; nikoli nutně motivy uklidňující, konsolidační, ne-li přímo ty pracovně prioritní. A názory na příčiny, a ovšem na vlastní řešení té propuknuvší krize budou předem odpovídat tomu, zda je pronáší stoupenec či odpůrce vlády, anebo přímo třeba ten, kdo se ocitl v závažné palbě kritiky, kvůli níž nakonec se celá ta krize rozjela.

Demise Sobotkovy vlády a možné důsledky

2. 5. 2017 / Boris Cvek

Za normálních okolností odchází z vlády ten, kdo se diskreditoval, což se pozná tak, že je proti němu veřejné mínění. U nás v České republice jsme ovšem svědky paradoxů, kdy se veřejné mínění dokáže postavit za ty, kdo se zdiskreditovali.

Typickým příkladem je Václav Klaus, který se po své fatální aféře v roce 1997 stal nakonec znovu šéfem ODS (i když volby v roce 2002 se Špidlou prohrál) a vystoupal až do prezidentské funkce. Trvalo to vlastně až do slavné amnestie z počátku roku 2013, než se veřejnosti výrazně zprotivil.

V Budapešti se znovu konaly velké protiorbánovské demonstrace

2. 5. 2017







Tisíce Maďarů demonstrovaly v centru Budapešti na podporu Evropské unie a na protest proti tomu, co nové politické hnutí považuje za rostoucí vliv Ruska za prezidenta Viktora Orbána.

Pondělní demonstrace se konala po sérii předchozích demosntrací, k nimž došlo v minulých týdnech v Budapešti. Ty vyvolal nový zákon, jímž se snaží Orbán z Maďarska vyhnat čelnou mezinárodní univerzitu, kterou založil americký finančník George Soros.

Momentum, nové politické hnutí, které svolalo pondělní demonstraci pod heslem "My patříme do Evropy", oznámilo, že se příští rok v dubnu bude účastnit všeobecných voleb.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Nenápadný půvab kompromatu

2. 5. 2017 / Karel Dolejší

Na svátek lásky se Češi dočkali dalšího z tradičních řízených úniků donedávna neznámých informací. V sociálních sítích se objevil sestřih údajných výroků ministra financí a předsedy ANO Andreje Babiše, které se týkají koaličních partnerů ZDE. Vyjádření sahající od banálních urážek až po prvotřídní vulgarity jsou zjevně určena k tomu, aby otřásla pověstí budoucího premiéra. Ale není ani dost málo jisté, že informační operace zafunguje.

Trumpův pozoruhodný obdiv pro vrahy a diktátory tohoto světa

2. 5. 2017



Kim Jong un je podle Donalda Trumpa "chytrej mladík":




Donald Trump: "Víte, já vlastně k němu nemám co říct. Lidi říkají 'Je vůbec normální?' Netuším. Řeknu vám ale tohle, a spoustě lidí se to nelíbí, když to říkám, ale byl to mladý muž šesta- nebo sedmadvacetiletý, když mu zemřel otec. Jedná zjevně s velmi tvrdými lidmi, zejména s generály a dalšími. Podařilo se mu převzít moc ve velmi mladém věku. Jsem si jist, že se mu snažila spousta lidí tu moc odebrat, ať už to byl jeho strýc nebo kdokoliv jiný. A jemu se to podařilo. Je to chytrej mladík."

Donald Trump také pozval do Bílého domu filipínského vraha a diktátora Duterteho.


 



Duterteho výroky:

" Já vás zabiju. Vezmu zákon do vlastních rukou. Zapomeňte na zákony lidí, zapomeňte na mezinárodní právo, na všechno."

"Hitler zmasakroval tři miliony židů. Existují tři miliony narkomanů. Ty bych rád všechny taky zmasakroval."

"Pokud znáte nějaké narkomany, zabijte je, protože přimět jejich rodiče, aby to udělali, by bylo příliš bolestné."

"Mým rozkazem je vás zastřelit. Lidská práva mě nezajímají, opravdu."

"Namísto aby nám pomohli, první na nás zaútočilo americké ministerstvo zahraničí. Můžeš jít, Obamo, do prdele."

Psychoanalytický kongres v Íránu – Kuráž žít s ostatními

30. 4. 2017 / Kateřina Duchoňová

aneb psychoanalytické antidotum ke kultuře thanatu, agrese a intolerance

Do Íránu jsme s kolegy přicestovali na psychoanalytickou konferenci, která se konala na severním okraji Teheránu na úpatí hor v areálu univerzity Shahid Behesti. Přijeli jsme na pozvání íránských kolegů – psychiatrů, které jsem potkala na podzim roku 2015 na konferenci asociace mladých psychiatrů Young psychiatrists network v Porto Heli v Řecku.

Konference oproti těm českým navazovala mnohem více na perskou kulturu a mytologii, které byly ovšem uchopeny z psychoanalytického hlediska. Také se věnovala mezikulturnímu a mezináboženskému dialogu. V tu chvíli jsem pocítila lítost, když jsem si vzpomněla, jak zúžený pohled předkládají na jiné kultury některá média a bohužel i odborníci.

Zbytečný Hřebejkův film

29. 4. 2017 / Jan Čulík



Nechoďte na nový Hřebejkův film Zahradnictví: Rodinný přítel, zklame vás, je zcela zbytečný. Nerozumím, proč Česká televize financuje takovéto banality a proč na ně dává peníze Státní fond pro rozvoj kinematografie, případně Evropská unie.

Svět se radikálně mění kolem nás, politicky, ekonomicky a sociálně. Za pár let budou kolem nás jezdit jen samořídící auta a veřejné dopravní prostředky, podstatnou část i profesně kvalifikovaných pracovních příležitostí převezmou počítače a umělá inteligence, evropské a světové struktury se rozkládají pod vlivem autoritářství, nacionalismu, xenofobie a despotismu a Jan Hřebejk a Petr Jarchovský vyrábějí za veřejné peníze další útěšný nostalgický televizní film (na velké plátno v kině toto "dílo" vůbec nepatří) z doby před pětasedmdesáti lety zase o tom, jak jsme "trpěli".

Turecké úřady zablokovaly Wikipedii

30. 4. 2017





Turecké úřady na území Turecka zablokovaly přístup k Wikipedii. Turecká média uvádějí, že úřady požádaly Wikipedii, aby odstranila materiál od "autorů, kteří podporují terorismus". Wikipedie na to nereagovala.

V minulosti Turecko dočasně blokovalo přístup na Facebook a na Twiter, většinou po protestech nebo po teroristických útocích.
29595

Z postoje většiny Libanonců vůči válečným uprchlíkům by si většina Čechů měla vzít příklad

Postřehy z toulek po zemi cedrů - 2. část

2. 5. 2017 / Daniel Veselý

Z Bejrútu jsme se vydali na sever do starobylého města Byblos, které leží necelých 30 kilometrů od libanonské metropole. V Libanonu, podobně jako v dalších blízkovýchodních zemích (ale třeba i v Albánii), lidé na menší i větší vzdálenosti cestují malými dodávkami nebo autobusy. Ačkoli nejde o nerušené a pohodlné cestování, na jaké jsme zvyklí v našich končinách, výhodou je, že nemusíte dlouho čekat: stačí se jen postavit na kraj silnice a váš „spoj“ si vás brzy najde. Podél libanonského pobřeží vede dálnice, jež spojuje významná populační centra počínaje městem Tyre na jihu a konče přístavem Tripoli na severu. Z Bejrútu vede dálnice také do syrské metropole Damašku, která je od libanonského hlavního města vzdálena zhruba 130 kilometrů.

První část textu zde.

Britská konzervativní strana požaduje od novinářů otázky předem a odpovídá jen na ty, které jí vyhovují

2. 5. 2017


Britské premiérce zřejmě stále ještě nedošlo, že její představy o brexitu jsou nerealistické

2. 5. 2017





Britská premiérka Theresa Mayová je nucena bránit se před kritikou, že způsobila nepovedený a ponižující start k vyjednávání o brexitu. Vysvětlil ji totiž prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker, že asi nebude mít vůbec smysl, aby se dostavila na první den vyjednávání.

Podle četných svědectví o recepci, kterou minulou středu navštívili Mayová a Juncker a jejich vyjednávací týmy v Downing Street, tam Mayová tvrdila, že by rozhovory o budoucím vztahu Británie k EU měly být zahájeny co nejdříve a že Británie Evropské unii nedluží žádné peníze. Brusel na její výroky reagoval nevěřícně.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za březen 2017

16. 4. 2017

V březnu 2017 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 54 874 Kč. Příjem z reklamy byl 15 160 Kč. Výdaje na provoz Britských listů byly 62 474.50 Kč. 

Zůstatek byl koncem března   2017 165 130.16 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

20796