Němečtí právníci připravují trestní žalobu proti Zuckerbergovi za hate speech na Facebooku

3. 3. 2016

Němečtí právníci připravují žalobu na Marka Zuckerberga, zakladatele a generálního ředitele firmy Facebook, za to, že umožňuje zveřejňování antisemitského a dalšího nenávistného materiálu na internetu.

V Německu je trestným činem rozšiřovat či vystavovat na veřejnosti nacistické symboly, avšak na Facebooku je možno je nalézt. Právníci tedy připravují trestní žalobu proti Zuckerbergovi a chtějí, aby ho stát pokutoval částkou 150 milionů euro.

"Myslím, že Facebook změnil německou společnost, a to ne v dobrém smyslu," uvedl Chan-jo Jun, právník v Bavorsku, který zahájil práci na žalobě minulý týden spolu s kolínským právníkem Christianem Solmeckem. "Chci se přesvědčit, zda dokáže německý právní systém zvítězit nad americkou firmou."

Server IDnes: Manipulace a prohlubování strachu a nenávisti

3. 3. 2016 / Jan Čulík

Server IDnes publikoval článek Andrey Angermannové, který je naprosto vzorově modelovou ukázkou toho, jakým způsobem média šíří zlovolné stereotypy a vyvolávají a prohlubují v české společnosti iracionální rasismus a strach.

Angermannová se vydala do Saska, regionu bývalé, silně autoritářské Německé demokratické republiky, kde funguje velmi zajímavý jev. Lidé jsou tam drtivou měrou postiženi xenofobií, sobectvím a nenávistí k jinakosti velmi podobně tomu, jako jsou těmito vlastnostmi postiženi obyvatelé postkomunistických zemí střední Evropy. Vědci budou ještě dlouhá léta zkoumat, jak je možné, že vlastnosti jako sobectví a nelidskost, které podporoval nejprve komunistický, a pak ještě silněji postkomunistický režim, vykvetly v těchto oblastech jako jedovatý květ, který, ač si to tamější obyvatelé neuvědomují, vážně škodí především jim, protože vnější svět nebude ochoten takto vzdorně nenávistné země považovat za své partnery. Zajímavý, i když plný určitých levicových stereotypů, je v tomto smyslu článek sociologa Stanislava Billera. Jeho (sebe)bičování české společnosti se ovšem netýká jenom Čechů, tytéž postoje, které Biller popisuje zaujímá dnes celá střední Evropa.

V ostatních částech Německa neexistuje takto ostře nenávistný postoj vůči uprchlíkům jako v Sasku, a došlo dokonce k tomu, že německý tisk vyzýval Sasko, aby z Německa odešlo a připojilo se k nenávistným zemím dále na východ. Podívejte se na článek "Tak už padejte!":

"Nenávist, extremismus a stavění zábran proti uprchlíkům - je načase, aby Sasko odešlo z Německé spolkové republiky?"

Postkomunistické Sasko (část bývalé NDR) se nyní chová tak fašisticky, že list Die Zeit doporučuje, aby vystoupilo z NSR.

Už dlouhé měsíce je Sasko nejnesympatičtější německou spolkovou zemí: Vznikají o něm palcové titulky ohledně Pegidy, pravicového extremismu a útoků na uprchlíky. Není načase, aby Sasko vystoupilo ze Spolkové republiky Německo? ptá se v deníku Die Zeit Stefan Schirmer. ZDE

No a zde vstupuje na scénu Andrea Angermannová v IDnes. V jejím článku se zhmotňují všechny ty hrůzy porušování základních novinářských principů. ma něž poukazujeme v Britských listech po celých dvacet let jejich existence: manipulace, propaganda, absence kritického odstupu, ideologická zaujatost na základě nesmyslných předsudků, neposkytování prostoru druhé straně.

Když jsme v minulosti poukazovali na manipulativnost a neprofesionalitu českých médií, mnozí s námi souhlasili. Situace se teď změnila, a drtivá většina české veřejnosti hltá ty nesmysly, na něž se zadělávalo celé čtvrt století,   nadšeně.

Rozhovor Britských listů 46:

Rozpadne se Evropská unie?

26. 2. 2016



O třech závažných důvodech, které ohrožují soudržnost Evropské unie a ohrožují strategickou a ekonomickou bezpečnost České republiky, hovoří v tomto rozhovoru Britských listů Bohumil Kartous a Jan Čulík. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 26. února 2016.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

 10793

Po konzumní společnosti se nám ještě bude stýskat

Starý dobrý časy, když jsme neděle trávili v nákupním centru...

3. 3. 2016 / Bohumil Kartous

Nový den začnete sexem a Angelinou Jolie. Nato se v mžiku přemístíte na pláž nějakého polozapomenutého tichomořského ostrova a budete pozorovat ojedinělou místní faunu. Za nějakým pět minut vás to přestane bavit, takže navštívíte Jurský park, případně si dáte přestřelku s militanty Daeš. To už ale bude čas dobře se usadit a sledovat velký třesk a celý vývoj vesmíru směstnaný do půl hodiny. Večer si zajdete převzít Oskara, kde se do vás bláznivě zamiluje Scarlett Johanssonová. Párty vás přestane bavit asi po deseti minutách, tak se raději přemístíte na daleký sever za polární září. Vítejte ve světě virtuální léčby společenské frustrace, podle něhož bude konzumní společnost obrazem ideálního stavu věcí.

Channel Four News: Dnes večer: 10 000 lidí na makedonské hranici

2. 3. 2016

Trvá dvě až tři hodiny vystát frontu na jídlo. Čekání je tak dlouhé, že lidé ve frontě omdlívají. A není tady dost záchodů. Ani stanů.

Ve středu svítilo slunce. Ale když prší, mají promočené šaty a v noci je zima. Je tu tvrdé odhodlání a laskavost neznámých lidí. A to je dnes večer daleko důležitější, než hašteření Evropy.

Reportér Channel Four: Ať jsou nám za poslední rok tyto záběry jakkoliv důvěrně známé, příběh, který vyprávějí, je stále neuvěřitelný. Nekonečný proud lidí, jdoucích ve středu dopoledne severním Řeckem směrem k makedonské hranici. Nezáleží na tom, že ta hranice je uzavřena.

Pokud jste přežili letecké údery, vraždění islamistických extremistů či čluny pašeráků lidí, pokud jste se dostali až sem, pokud jste tak plní rozhodnosti jako tato žena z Aleppa v Sýrii, anebo tato vyčerpaná rodina z Damašku, pak se v této chvíli už nezastavíte.

Uprchlíci v Calais si zašili rty

2. 3. 2016

Na protest proti zacházení s nimi si uprchlíci v Calais, kde francouzská policie zlikvidovala jejich tábor, zašili rty.

Protesting migrants sew up their lips

Throughout the refugee crisis migrants have sewn their mouths shut in a protest at their living conditions.The latest ones to do so were in the so-called Jungle camp in Calais.

Posted by Channel 4 News on Wednesday, March 2, 2016

Evropa, kontinent strachu

2. 3. 2016

Evropa má historii svého strašného strachu před jinakostí, strachu před cizincem, před vnitřním i vnějším nepřítelem.

Ty železniční koleje na tomto obrázku vedou přímo do středověké minulosti, kdy se po celé Evropě vraždili lidé obvinění z toho, že jsou čarodějnice a heretikové a kdy začala krevní msta proti židům.

Ti muži, kteří strhávají bránu na řecko-makedonské hranici, chtějí vstoupit do evropského domu. Nemají tušení, co tam na ně číhá.



Teprve, když si všimnete na tom obrázku těch kolejí, spojí se všechny historické asociace. Na hranici mezi Makedonií a Řeckem se muži snaží rozbít plot. Fotografie je plná zuřivých lidí a hluboké záhady. Kdo jsou tito lidé a co chtějí? ptá se v deníku Guardian kunsthistorik Jonathan Jones..

Kdysi šli uprchlíci opačným směrem. Potřebovali se dostat pryč z kontinentální Evropy. Avšak největší migrace byla směrem na východ, byla násilná a vražedná, jak vlaky odvážely miliony lidí na východ, do nacistických táborů smrti. Nejvýmluvnějším dílem o té ďábelské historii je Stanice tramvaje (1976) od Josepha Beuyse. Položením jen pár zrezavělých kolejí Beuysovi stačí, aby dokázal vyvolat celé století duchů:



Nyní se tito muži snaží dostat se podél historických kolejí opačným směrem, do Evropy, která pro ně není prostorem duchů, ale zaslíbenou zemí. Tento obrázek je poctou Evropské unii za to, jak proměnila náš kontinent. Evropa roku 1945 byla prázdná, spálená, potřísněná krví, zoufalá. Dnes je mírová, bohatá a bezpečná, a tak láká migranty tak, jak to vždycky dělaly Spojené státy.

Prosíme, nezapomínejte na finanční podporu Britských listů

10. 3. 2016

Vážení čtenáři,

je nám to blbé připomínat, ale pokud si přejete aby Britské listy přinášely do českého prostředí informace z otevřeného světa a narušovaly - tak jak to letos dělají už dvacátý rok - uzavřený, často na nesmyslech vybudovaný narativ, převládající od normalizačního období v České republice - je nezbytné, abyste finančně přispívali na jejich provoz aspoň minimálními částkami.

To, jak reagují mnozí občané, jak tolerují a šíří a podporují rasismus a nenávist, je šokující. Mimo jiné je to také i pro ně samotné nesmírně nebezpečné. Považujeme za svou povinnost proti tomu rázně vystupovat.

Snažíme se samozřejmě udržovat své výdaje na minimu - za provoz serveru už léta neplatíme nic, v důsledku vstřícnosti našeho pražského správce sítí. Rádi bychom mu také veřejně poděkovali, že léta z vlastní kapsy hradí výdaje na elektřinu, které v důsledku relativně vysoké čtenosti Britských listů náš server spotřebovává - my sami nemáme zdroje na to, abychom to uhradili.

Máme však v současnosti tři čtyři vynikající spolupracovníky, jimž musíme samozřejmě za odvedenou práci platit aspoň zcela minimální honorář. Nemohou pro nás pracovat zadarmo.

Prosíme, nezapomínejte tedy, že Britské listy nemohou být vydávány bez finanční podpory svých čtenářů. Na jejich provoz potřebujeme přibližně 60 000 Kč měsíčně a nejméně dvě třetiny z této částky se musejí sebrat. Ostatní vyděláváme reklamou.

Bez toho server nemůže fungovat, je to tedy na vás.

Vydáváme Britské listy jako veřejnoprávní službu českým občanům, k nimž se normálně běžný kulturněpolitický diskurs z vnějšího světa nedostane. Jsme přesvědčeni, že zvlášť v nynější době, kdy je česká společnost destabilizována hysterickými iracionálními nesmysly a řítí se slepě do evropské izolace, čímž ohrožuje svou ekonomickou, politickou i vojenskou bezpečnost, je Britských listů zapotřebí více než kdy jindy.

Pokud tento názor sdílíte, prosíme, přispějte finančně.  

Jan Čulík

šéfredaktor

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Americké prezidentské volby aneb Sofiina volba?

3. 3. 2016 / Daniel Veselý

Prezidentské volby ve Spojených státech vstoupily do nové fáze po takzvaném superúterý, kdy v sedmi z jedenácti státech za republikány zvítězil magnát Donald Trump a s týmž úspěchem za demokraty bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Ačkoliv nelze předbíhat událostem, je nyní dost pravděpodobné, že se budoucím americkým prezidentem stane jeden z těchto politiků.

PŘEČETLI JSME - DOPORUČUJEME

Kořeny české zloby

3. 3. 2016

- Normalizační přístup k životu po sametové revoluci nezmizel, pouze se v určitých ohledech radikalizoval.

- Submisivní vztah veřejnosti vůči autoritám a nedůvěra k těm, kdo jsou vůči ní v opozici, je Česku stále vlastní.

- Nesebevědomá a do sebe zahleděná společnost pak ani nezvládne debatu o uprchlících.

Kde přesně leží kořeny české touhy uzavřít se do sebe a nestarat se o druhé? Zajímá vůbec někoho demokracie? Můžeme dopadnout jako Maďarsko? Český nezájem a absence hodnot se neprojevují jen naprostým odmítáním dnes už mýtických uprchlíků, ale nově také nevraživostí vůči školní integraci dětí, které neměly v životě zas takovou kliku.

Vynikající a zcela přesnou analýzu patologie, do níž se rychle propadá současná česká společnost, publikoval sociolog Stanislav Biler ZDE

Přibližně 80 % Skandinávců se dorozumí anglicky

Proč Češi neumějí cizí jazyky

3. 3. 2016 / Ivo Barteček

Setkali jste se někdy s otázkou „Do You speak English?“ A odpověděli jste prozaické a české „Nou, aj spík onli pidžiningliš, bat is gut for mí. End gut for jů. End gut baj.“ Podle průzkumu, který se zaměřil na to, kolik lidí podle zemí v EU by se dorozumělo anglicky, jsme skončili zoufale, ale naprosto dokonale zoufale.Pouhých 27 % obyvatel České republiky by se anglicky dorozumělo. Jakožto obchodní kolonie Německa bychom tedy měli, když ne anglicky, umět alespoň německy. Jaké je u nás zastoupení německy hovořících? Ubohých 15 % se dorozumí německy. Nakonec přidáme i ruštinu, která by u nás měla mít kvůli čtyřiceti letům vlivu naprostý prim. Nemá. Rusky by se u nás domluvilo jen 13 % lidí. A co je horší, nejspíš lidé, kteří se domluví i jinými jazyky se domluví i anglicky, takže to není tak, že bychom sečetli jakými jazyky se domluvíme a považovali se za lidi, kteří se v zahraničí domluví, ale nejspíš maximálně 30 procent se jakž takž domluví a práci v zahraničí by zvládlo maximálně 15 procent lidí, tedy ti co již tam jsou.

Vnitřní dialog generace Y

#Turistický průvodce

3. 3. 2016 / Aneta Adámková

On: On: Pojedeme k moři, tak bych si měl zkontrolovat, zda je bezpečné se tam koupat. Na internetu minulý rok psali, že tam někdo utonul. Jistota je jistota. Tak, co si mám ještě zabalit. Repelent mám, dvakrát kopie dokladů, číslo a adresu místní policejní stanice a českého konzulátu, seznam nemocnic, se kterými má moje pojišťovna smlouvu… Tak snad mi už nic nechybí. Počkat, ještě bych si měl zjistit počasí!

Čeští rasisti jásají nad nezdokladovanými tvrzeními amerického generála

2. 3. 2016 / Jan Čulík

Americký velitel NATO v Evropě Breedlove varoval, že mezi uprchlíky, přicházejícími do Evropy, jsou údajně "teroristé, zločinci a žoldnéři". Odmítl však poskytnout jakékoliv důkazy či podrobnosti. Západní média v souvislosti s tímto sporným, protože nezdokladovaným, prohlášením poukazují na to, že odborníci na migraci a humanitární organizace protestují a poukazují na to, že  samozřejmě drtivá většina uprchlíků s tím nemá nic společného. Čeští rasisté, zvyklí na uplatňování kolektivní viny vůči Romům, ji dnes uplatňují i vůči uprchlíkům. Jenže snaha zabránit příchodu uprchlíků do Evropy je marná, zastavit se to nedá a snahy střední Evropu izolovat od světa drasticky poškodí bezpečnostně i ekonomicky jenom ji.

Něco jiného je publikovat informace o skutečně zatčených spikleneckých teroristech a zcela něco jiného je vyvolávat panikářské a rasistické nálady nezdokladovanými tvrzeními, puštěnými do větru.

Není překvapivé, že server Novinky, který nyní otevřeně a bezostyšně zneužívá vysoké míry rasismu, xenofobie a iracionálního strachu z jinakosti v české společnosti ke komerčnímu účelům, dal tomuto nezdokladovanému tvrzení čelný prostor.

Novinky už samozřejmě nepublikovaly, co k tomu vydal například Guardian: "Hovoříme o jehlách v kupkách sena," konstatoval k tomu Bill Frelick, ředitel programu pro práva uprchlíků v organizaci Human Rights Watch. "Neříkáme, že v těch kupkách sena nejsou nebezpečné jehly, avšak drtivou většinou hovoříme o lidech, kteří hledají ochranu a nemají v úmyslu nic zlého a jsou velmi vděčni za každou pomoc od kohokoliv, kdo je ochoten pomoci". ZDE

I kdyby bylo Breedlovovo tvrzení pravda, znamená to, že státy mají odepřít přístup uprchlíkům prchajícím před násilím a válkou? Mají nechat rodiny s dětmi zemřít zimou a hladem na polích před zadrátovanými hranicemi? To je řešení, které občanstvo v České republice považuje za proveditelné a realistické? Nemluvě o otázkách lidskosti, která však, jak se zdá, a to vyplývá to z přístupu mnoha Čechů nejen k uprchlíkům, ale i k zoufalým lidem české národnosti, lidi dnes v ČR prostě nezajímá. Vzhledem k tomu, že tolik z nich píše na Facebooku, ať ty uprchlické děti zhebnou.

Kdyby se středoevropské země nechovaly idiotsky a neblokovaly už rok jediné možné řešení, totiž vytvoření bezpečné cesty pro uprchlíky do Evropy, žadatelé o azyl by se prověřovali před příchodem do Evropy v recepčních střediscích přímo v Turecku a v Jordánsku a bezpečnostní problém by neexistoval.

Za případné ohrožení Evropy teroristy, o němž mluví generál Breedlove, jsou přímo odpovědni středoevropští politikové.

To, že to středoevropské země blokují, znamená že mají evropští politikové i občané krev na rukou - jsou přímo zodpovědni za tisíce lidí, kteří utonuli během nebezpečné přeplavby přes Středozemní moře, které by nebylo zapotřebí, kdyby existovala pro uprchliky bezpečná cesta do Evropy, na niž mají uprchlíci podle zákona právo.

Bývalý britský ministr obrany: Systém jaderných ponorek Trident je technologicky překonaný

3. 3. 2016

Moderáror, BBC The World this Weekend, 28. 2. 2016: Lord Brown byl labouristickým ministrem obrany v letech 2007-2008. Nyní je místopředsedou Iniciativy proti jaderné hrozbě. Cílem té iniciativy je omezit riziko takových zbraní.

Lord Brown: Jediným důvodem, proč vyrábět zbrojní systémy, je, zda zajistí naši bezpečnost. Pokud nějaký zbrojní systém posílí a prohloubí naši bezpečnost, i pro příští generace, je rozumné ho vyrobit. Pokud však vyvstávají otázky, které jen nutno zkoumat, zda zbrojní systém opravdu zajistí naši bezpečnost za deset patnáct dvacet let, až zmodernizované jaderné ponorky Trident konečně začnou být používány v mořích, pak máme povinnost vůči veřejnosti vzít v úvahu tyto otázky. Mým znepokojením je, že pokud to nyní neuděláme, sebeuspokojení nás může vést k tomu, že vyrobíme zbrojní systém, který v budoucnosti bude tolik zranitelný, že vyvolá nestabilitu.

Moderátor: Jaké máte pochybnosti ohledně jaderného systému Trident?

Lord Brown: Já bych je necharakterizoval jako pochybnosti. Jsou to technické problémy systému, do něhož se my v Británii nyní chystáme investovat podstatné množství peněz. Takže v podstatě říkáme, že přestože víme, že budoucnost toho systému je technicky nejistá, jistotou je, že zmodernizovaný systém Trident bude fungovat až do roku 2070 stejným způsobem, jak funguje dnes. To říkají lidé, kteří nechtějí tyto otázky zkoumat. Já říkám, že je zcela jisté, že technologie ten systém vyřadí z provozu. Problémem budou kybernetické hrozby velicímu systému. A zejména, systém jaderných ponorek Trident závisí na podmínce, že moře nesmí být průhledné. Ty ponorky tam nesmí být možné detekovat.

Pár poznámek ke corbynovské bezpečnostní politice:

Mimořádně rigidní vzývání změny

3. 3. 2016 / Karel Dolejší


22. února vystoupila stínová ministryně obrany britské Labour Party Emily Thornberryová v Royal United Services Institute (RUSI). Přednesla zde projev, který se měl týkat obrany v 21. století, a odprezentovala v něm upravenou verzi dobře známé corbynovské doktríny. Podle ní Británie potřebuje větší pozemní síly a strategický projekt Trident je příliš drahý.

Bodláky Václava Duška

Tango perverso

3. 3. 2016 / Václav Dušek

Máváme svobodou, demokracií, pravdou, láskou a ve skutečnosti sledujeme čachry s majetky i myšlenkami a divíme se, jak je možné, kam jsme to dopracovali. Začněme u sebe - proč jsme slepě věřili přátelům a později nepřátelům. Kam jsme dali oči?! Nejprve odpouštíme lotrům, co se poflakují za nakradené prostředky u teplých oceánů, vyhřívají vypracované cejchy, papají zdravě v naději, že budou zaclánět do stovky. Namyšlení mizerové. Smějeme se, jak vyběhli se státem - ovšem stát jsme my, koťouchové, okradli nás, mne i tebe.

Chilský klavírista uspořádal koncert v Polsku, poté, co ho tam zbili za to, že "vypadá jako Arab"

2. 3. 2016

Desítky lidí se účastnily akce na podporu Christiana Ramose, který se stal terčem útoku ve vlaku u Varšavy v důsledku vlny islamofobie v Polsku.

Polský komisař pro lidská práva Adam Bodnar naléhal na lidi, aby se dostavili na tento koncert a projevili solidaritu chilskému klavíristovi, jehož zmlátili skinheadi proto, že ho považovali za Araba.

Ramos žije v Polsku mnoho let, přišel při útoku o zub a utrpěl zranění hlavy.

Human Rights Watch: Blokování hranic ohrožuje lidská práva

2. 3. 2016

Diskriminační akce způsobují chaos a vyvolávají krizi

Mezi zraněnými bylo deset dětí, několik z nich mladších pěti let

"Vlády ignorují reálné riziko utrpení statisíců mužů, žen a dětí"

Chaos a násilí, k němuž došlo na řecko-makedonské hranici, jsou přímým důsledkem diskriminačního blokování hranic a jednostranného limitu Rakouska, uvaleného na žadatele o azyl. Tisíce žadatelů o azyl uvísly v důsledku uzavření hranic v Řecku a čelí nezadržitelně se prohlubující humanitární krizi.

"Nechávat žadatele o azyl uvíznout v Řecku je nespravedlivý a krátkozraký krok, který není žádným řešením a vyvolává to utrpení a násilí," varovala Eva Cossé, odbornice na Řecko v organizaci Human Rights Watch. "Znovu to dokazuje naprosté selhání Evropské unie, která není schopna reagovat kolektivně a soucitně na proudy uprchlíků."

Channel Four News: Vznikající tragédie na řecko-makedonské hranici

2. 3. 2016

Moderátor: Dnes večer tu máme příběhy dvou skupin uprchlíků a migrantů, obě se střetávají s rozhodným odporem sil státu. Později v tomto pořadu budeme informovat z Calais, kde policie dál likviduje uprchlický tábor Džungle. Avšak nejprve více než 1500 km směrem na jich vzniká nová tragédie. Tisíce uprchlíků přichází denně do Řecka přes Středozemní moře. Ale jak se snaží přesunout se dál do Evropské unie, na severu přicházejí na hranici s Makedonií, kde čelí zamčeným vratům a pořádkové policii. Vysoké komisařství OSN pro uprchlíky, UNHCR, varovalo, že Evropa čelí humanitární krizi, kterou sama vytvořila. Náš zahraničněpolitický korespondent Jonathan Rugman připravil tuto reportáž.

Mluvčí organizace Lékaři bez hranic z řecko-makedonské hranice

2. 3. 2016

Moderátor: Vracíme se k uprchlické krizi na řecko-makedonské hranici a máme tam Vicky Markolefu, mluvčí humanitární organizace Lékaři bez hranic. Vicki, jak vypadá situace v Idomeni?

Vicky Markolefa, Lékaři bez hranic: Situace je tu chaotická. Máme tu více než 10 000 lidí tady v táboře v Idomeni. Je to tábor pro 2500 lidí. Jsme naprosto zahlceni a jsme na pokraji humanitární krize. Dnes v noci tu bude spát více než 1000 lidí pod širým nebem, v zimě, i bez provizorního stanu. Bez přístřeší. Většinou jsou to ženy a děti. Více než 50 procent uprchlíků tady v Idomeni jsou ženy a děti.

Moderátor: A stále přicházejí další lidi?

Vicky Markolefa: Ano, každý den přicházejí další lidi. Každý den vidíte přicházející lidi, jdou pěšky, jedou taxíky, autobusy, všemi možnými způsoby. Protože tohle je ta krásná brána, jak oni tomu říkají, brána do Evropy a do bezpečí. Proto sem lidi budou dál přicházet. Je to jejich jediná naděje.

Moderátor: Avšak makedonské úřady hranici asi jen tak neotevřou? Jestliže hranici neotevřou, co se stane pak?

Vicky Markolefa: Nemáme žádné informace. Hranice je už dva dny uzavřena. Jsou tady zoufalí lidé, ptají se, co se bude dít. Nevědí. Tak ztrácejí naději, ztrácejí odvahu. Jedna žena se tu dnes pokusila se podpálit, protože byla tak zoufalá. Ztratila naději, že se hranice otevře. Tohle není humánní situace. To musí okamžitě skončit. Musí existovat jiný způsob. Apelujeme na evropské vlády, aby uprchlíkům umožnily bezpečnou cestu do Evropy.

Moderátor: Ale Vicki, z vašeho místa a vašeho hlediska, co může být řešením tohoto problému?

Vicky Markolefa: Samozřejmě jedině celoevropské řešení. Řecko to nemůže celé zvládnout samo. Musí dojít k dohodě mezi evropskými vládami o rozdělení těchto lidí. Musejí jim poskytnout bezpečí. To je všechno, co žádají. Říkají: Nechceme jídlo, nechceme vodu. Uprchli jsme před válkou. Chceme bezpečí, pro sebe a pro naše děti. Evropské vládu dokáží spolupracovat a společně najít pro tento problém řešení pro tyto lidi, kteří jsou tady teď venku v zimě.

Amnesty International a Lékaři bez hranic ostře kritizovaly Makedonii

1. 3. 2016

Organizace Amnesty International a Lékaři bez hranic ostře kritizovaly makedonskou vládu, že v pondělí použila proti davu uprchlíků, v němž byly ženy a děti, slzného plynu a řadu dětí zranila, skončily v nemocnici. Reportér BBC uvedl v úterý ráno, že situace na řecko-makedonské hranici v Idomeni je nesnesitelná: v táboře, koncipovaném pro 1500 osob, je asi 7000 lidí a další neustále přijíždějí. Na místě není dostatečná infrastruktura, která by lidem poskytovala jídlo a zdravotnickou pomoc. Uprchlíci u arbitrárně Makedonií uzavřené hranice čekají bezvýsledně už čtrnáct dní, přestože mají pasy i registraci a přestože Německo dále uprchlíky přijímá.

Makedonský ministr zahraničí se v rozhovoru s BBC v úterý ráno hájil, že použití slzného plynu proti uprchlíkům na hranici bylo "racionální" a apeloval na členské země Evropské unie, aby přijaly koordinovanou uprchlickou politiku. Totéž v rozhovoru s BBC konstatoval jeden řecký europoslanec. Poukázal na to, že v současnosti si každá země EU dělá sobecky, co chce.

Evropští vedoucí politikové požadují naléhavou pomoc pro Řecko

1. 3. 2016

"Poslední týden spím venku, protože tu nejsou už stany a říkám vám, že nejsem jediný. Situace je velmi obtížná a zhoršuje se. Já a mí přátelé jsme tu už sedm dní. Každý den jsme jedli jen jeden sendvič. Nic jiného. Máme hlad."

Nevládní organizace nabízejí lékařskou pomoc ve třech lékařských stanech a v táboře se tvoří dlouhé fronty na vodu a na potraviny. Pro tisíce lidí tu jsou jen dvě sprchy a kabinové záchody.

"Jestli tohle bude pokračovat, bude to nesnesitelné," uvedl Haga. "Fronty jsou tak dlouhé, že lidé v nich omdlívají. Dnes zdravotníci ošetřovali 100 lidí, kteří ve frontě omdleli."

Humanitární organizace varují, že "ostudná" reakce Evropy na uprchlickou krizi hrozí vyvolat humanitární katastrofu. Brusel připravuje mimořádné vrcholné schůzky a na evropském kontinentu dochází k zoufalým scénám, od řecké hranice s Makedonií až k provizornímu táboru v Calais.

Mnozí pozorovatelé poukazují na to, že se EU dostává do zcela kritické etapy ve svém postoji k uprchlické krizi. Nejvyšší političtí činitelé EU požadují naléhavou podporu pro Řecko, kde na řecko-makedonské hranici uvízlo více než 8500 uprchlíků bez přístřeší a přístupu k potravinám.

Evropský pohraniční úřad Frontex konstatoval, že v lednu a v únoru 2016 přišlo do Evropy třicetkrát více uprchlíků než v lednu a v únoru 2015. Vysoké komisařství OSN pro uprchlíky oznámilo, že přes Středozemní moře přišlo dosud v roce 2016 do Evropy 131 74 osob, drtivá většina do Řecka - téměř tolik, kolik jich přišlo za celý první půlrok 2015.

Evropská komise: Kolaps schengenského prostoru ohrozí byznys a odradí turisty od Evropy

2. 3. 2016

Evropská komise naléhá na členské země EU, aby do konce letošního roku zrušily interní pohraniční kontroly, jinak dojde k vážnému poškození podnikání i turistiky v Evropě.

Evropský komisař pro humanitární pomoc zároveň ve středu oznámí, že EU poskytne pro uprchlíky na západním Balkánu v nadcházejících třech letech částku 700 milionů euro. Většina této částky bude poskytnuta Řecku, které zápolí s přílivem uprchlíků. Prezident Rady Evropy Donald Tusk charakterizoval nutnost pomoci Řecku jako "zkoušku našeho evropanství".

Evropská komise však zároveň požaduje posílení ochrany externích hranic EU a znovu bude vyhrožovat Řecku, že ho vyloučí ze schengenské zóny, pokud do května nedokáže zvládnout ochranu svých hranic.

Americké prezidentské volby: Zvítězili Trump a Clintonová

2. 3. 2016

Vyhlídky na to, že o prezidentskou funkci budou v USA bojovat Clintonová a Trump, se po tzv. "superúterý", kdy se o kandidátech hlasovalo v 11 amerických státech, staly pravděpodobnější.

Clintonová zvítězila nad Bernie Sandersem v 7 z 11 států, Trump zvítězil také v 7 z 11 států.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Díky nemoci se ze mne stal žebrák. Prosím, pomozte

1. 3. 2016 / Petr Hartman

Jistě jste zaznamenali mé žebrající články na Britských listech, a pokud ne, celý příběh je ZDE – karta „články autora“. Záměrně píši žebrající, protože se to už jinak nazvat nedá. Ano, po letech studií a práce se ze mě díky nemoci stal žebrák. Než mě šmahem odsoudíte přečtěte si , prosím, následující řádky…

V minulém roce jsem díky různým potížím strávil téměř osm měsíců v neschopnosti a díky tomu nasekal dluh na nájemném, který mi z části pomohli uhradit právě čtenáři BL, za což jsem velmi vděčný. Abych se vyhnul penále, zbytek peněz jsem si vypůjčil a splácím z důchodu, který činí 4783 Kč.

Bohužel i mě neminula exekuce od zdravotní pojišťovny, kterou mi už více než rok strhávají z platu. Jsem zaměstnán na půl úvazku jako telefonní operátor za minimální mzdu, ale pokud pracuji a k tomu různě brigádničím, vše se mi daří poctivě splácet. Problém nastane v okamžiku, kdy onemocním. Z důchodu dnes již zatíženého půjčkou a z nemocenské, ze které platím exekuci, nejsem bohužel schopen svým závazkům dostát a znovu mi hrozí, že to se mnou nedopadne dobře.

Proč Afghánce neodradí omezení na evropských hranicích

2. 3. 2016


Během minulého týdne Šajma a Muhammad Ahsadovi, oba učitelé z Afghánistánu, spali se čtyřmi dětmi na zemi na Viktoriině náměstí v Athénách. Během víkendu se malý park zaplnil více než pětistovkou imigrantů a uprchlíků, z nichž většinu tvoří Afghánci, kteří tak jako Ahsadovi nesmějí pokračovat v cestě.

Česká republika je ve válce - strkání hlavy do písku ničemu nepomůže

2. 3. 2016 / Karel Dolejší


V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje podplukovník Generálního štábu Armády České republiky Otakar Foltýn, že máme v našem kulturním okruhu zažité špatné chápání války ZDE. Válka nevzniká jakýmsi střihem teprve v okamžiku, kdy se začne střílet - je to postupně se rozvíjející proces. A Foltýn se odvolává na definici amerického sociologa Lewise Cosera, podle níž je válka "boj o hodnoty a nárok na vzácný, omezený status, moc a zdroje, ve kterém je cílem protivníků neutralizovat, poškodit či zničit své rivaly".

NATO varuje před zranitelností ve Východní Evropě

2. 3. 2016


Hlasy z celého NATO varují, že aliance nedokáže ubránit svou východní hranici před agresívním Ruskem. Zpráva, kterou v pátek zveřejní Atlantická rada, je vypracována šesti experty. Je mezi nimi například bývalý generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer, zástupce nejvyššího velitele sir Richard Shirreff nebo předseda vojenského výboru Giampaolo di Paola.

Proč je Andrej Babiš vlastně v politice?

2. 3. 2016 / Boris Cvek


Je Andrej Babiš ve vládě na svůj osobní úkor, aby pomohl veřejnosti, jak tvrdí on, nebo je ve vládě proto, aby si ještě více nahrabal, jak tvrdí pravicová opozice? Odpověď na tuto otázku mohl jasně dát sám Andrej Babiš tím, kdyby se odešel – třeba jen dočasně – z Agrofertu a zejména kdyby se Agrofert během Babišova působení v politice vzdal všech soutěží o veřejné zakázky.

To se ovšem nestalo. Naopak, když TOP09 přichází s novelizací zákona o střetu zájmů, podle níž „ministři nesmějí být ovládacími vlastníky firem a do výběrových řízení státu a jeho organizací by nesměly firmy, které minimálně z deseti procent vlastní člen vlády“, je pro Babiše oheň na střeše a mluví o konci koalice . Těžko si lze představit silnější důkaz o tom, že Andrej Babiš je v politice zejména kvůli osobnímu prospěchu ze státních peněz.

Podrobnosti: ZDE

USA jsou "znepokojeny" politikou kurdské YPG v severní Sýrii

2. 3. 2016


Představitel organizace Syrská kurdská národní rada (ENKS) prohlásil, že podle jeho informací jsou USA "hluboce znepokojeny" spojením mezi Stranou demokratické jednoty (PYD) a syrským režimem. Spojené státy mohou z tohoto důvodu ukončit svou podporu tomuto uskupení. (Na včerejším slyšení v Kongresu dostal velitel EUCOMu generál Breedlove mj. otázku: "Jak velkou část Asadových sil tvoří Kurdové?" - KD.)

Povědomí o domácím násilí roste díky osvětě

2. 3. 2016


Tisková zpráva APIC

Asociace pracovníků intervenčních center ČR (APIC) prostřednictvím kampaně MLČENÍ BOLÍ usiluje o zlepšení praxe při prevenci, identifikaci a potírání domácího násilí. Tato snaha se v současné době již projevila zavedením profesní specializace, která pomáhá zkvalitnit řešení případů domácího násilí. Na výzvu APIC odpověděl Nejvyšší státní zástupce JUDr. Pavel Zeman rozšířením seznamu povinných specializací na všech úrovních státního zastupitelství na domácí násilí.

29383

Na kritiku Zemana je pozdě. Je třeba jej politicky porazit, ne vyvracet každý nesmysl a dělat mu tak reklamu

29. 2. 2016 / Karel Dolejší


Institut českého prezidenta má jistou iracionální, mytologickou kvalitu. Úřad jako by byl surogátem papežského stolce pro "atheistický" národ - a velmi mnoho běžných občanů bude věřit tomu, co říká prezident, neboť to prostě řekl prezident, a basta. Právě proto by bylo lepší mít na Hradě třeba i cvičeného jezevčíka, papouška kakadu nebo šimpanze bonobo, za předpokladu ovšem, že by dokázali při slavnostní příležitosti položit věnec na patřičné místo. Ze všech prezidentských kandidátů v roce 2013 byl jen jediný pro své chronické manipulátorství a demagogii absolutně nevhodný. Ten, který zvítězil.

Výsměchem sebevrahům se Zeman propadl do neuvěřitelné hloubky obscénnosti

29. 2. 2016 / Jan Čulík

Mesmerizovaný český národ vleče Zeman do nebezpečí

Do ohromující sprostoty se propadl Miloš Zeman ve svém dalším rozhovoru pro vysoce kontroverzní server Parlamentní listy, jehož se slušný člověk nedotkne ani pětimetrovou tyčí a jehož redaktoři by v civilizované zemi byli dávno odsouzeni za vyvolávání rasové nenávisti a šíření poplašných zpráv. Zeman se v rozhovoru veřejně vysmál dvěma uprchlíkům, kteří se v Aténách pokusili o sebevraždu.

Jeho výroky jsou stále směsicí krutosti, obscénnosti, předsudků, zaujatosti a věcných nesmyslů, avšak tentokrát se propadl opravdu hluboko.

V Aténách se pokusili o sebevraždu dva Pákistánci ze zoufalství, že byly uzavřeny hranice na balkánské cestě. Oběsili se na aténském náměstí na stromě. Přítomní uprchlíci je na poslední chvíli odřízli. Jeden z dvou oběšených mužů byl v bezvědomí. Huffington Post uveřejnil sérii děsivých fotografií z této scény.

Zde leží na zemi muž v bezvědomí, čeká se na příjezd záchranky. Miloš Zeman se tomu směje a Parlamentní listy to zveřejňují. Co může být obscénnějšího?

Zeman: "Pokud se tito dva pákistánští uprchlíci pokusili oběsit, možná to byla demonstrativní sebevražda. Víte, když se skutečně oběsíte, tak to většinou nepřežijete (smích)."

Czech President Zeman has publicly mocked the two Pakistani refugees who tried to hang themselves in Athens

29. 2. 2016

"If these two Pakistani refugees tried to hang themselves, maybe it was a pretend suicide, just for show. You know, if you really mean to hang yourself, you will not survive," laughed the Czech President Miloš Zeman when he was asked about the two Pakistani refugees who tried to hang themselves in Athens. He did so during his interview with a controversial Czech website Parlamentní listy, which disseminates alarmist anti-refugee nonsense and islamophobic propaganda in the Czech Republic.

Miloš Zeman continued: "In any case, these two men have just demonstrated that they were expecting a better living standard for themselves than what they had in Pakistan and their expectations have not been fulfilled yet. They were given food and drink, they have been given accommodation  in heated tents. If they wanted more, I do not understand why they did not stay in their native country since there is no fighting there.

"For good reasons, because they have broken the Dublin Regulation, I call these people illegal immigrants. I am really surprised that many of them are coming from countries where there is no fighting. Yet they do keep coming in large numbers and it is a question whether even those people who come from those countries where there is a war on are really escaping from war or are simply trying to get into such countries where they could comfortably live on social welfare. This applies to all immigrants."

Miloš Zeman also attacked Greece in the interview: "The Greek government has a special liking for withdrawing its ambassadors. It first recalled its ambassador from the Czech Republic and now it has recalled its ambassador from Austria. There are still about 25 more countries for them to withdraw their ambassadors from and it is obvious that their ambassadors will be evidently travelling a lot in the near future. No EU country is willing to solve Greek problems. We cannot possibly move the refugees who are in Greece into other countries for the simple reason that they do not want to go to those other countries. How many people have applied for asylum in Macedonia? I think no one."

Source in Czech HERE

Faymann: "Rakousko nebude čekárnou na Německo"

1. 3. 2016

Rakouský kancléř Werner Faymann se odmítá podvolit nátlaku, aby Rakousko otevřelo své hranice uprchlíkům, navzdory novému varování od OSN, že se uprchlická krize rychle začíná vymykat kontrole a vyžaduje celoevropské řešení. Faymann se v tom smyslu vyjádřil po jednání s předsedou Rady Evropy Donaldem Tuskem. Řekl, že Rakousko "nebude čekárnou na Německo". V jižní Evropě uvízly tisíce uprchlíků a na řecko-makedonských hranicích jejich počet roste. Korespondent BBC v Aténách informoval:

"Do Řecka přicestovali ve čtvrtek další uprchlíci a migranti a jejich počet roste. Uvízlo jich tu nyní více než 20 000 a OSN varuje, že hrozí humanitární katastrofa. Mimořádný představitel OSN Peter Sutherland varoval, že není možno dovolit, aby tlak na Řecko sílil donekonečna:

"Myslím, že se rychle začíná vymykat kontrole chápání situace. Pokud se tedy Řecko nemá stát obřím táborem. Mnoho těchto uprchlíků se bude snažit odejít. A až na sever přes Balkán se nyní staví žiletkové ploty ve snaze tomu zabránit. To je neudržitelná situace."

Sutherland zdůrazňuje, že problém musí být vyřešen na celoevropské úrovni. Je absolutně politováníhodné, že některé země podnikají jednostranné akce a uzavírají hranice. Německo ten argument podporuje, avšak rakouský kancléř Werner Faymann se vyjádřil, že omezení je nutné na zastavení neorganizovaného chaosu:

"Rakousko není čekárnou na Německo, ale evropská spolupráce je pro nás důležitá. Proto mělo být na externích hranicích EU jasné, komu má být dovoleno vstoupit do EU, komu bude přístup odmítnut a kteří lidé budou rozděleni po Evropě."

Předseda Evropské rady Donald Tusk apeloval na Feymanna a další vedoucí politiky, aby se zaměřili na vytvoření celoevropského plánu. Avšak času není nazbyt a Tusk musí vyjednat nějakou dohodu na mimořádném summitu EU příští pondělí. Evropská politika vůči uprchlíkům visí na vlásku.

Zdroj ZDE (od minuty 6)

OSN varuje, že Evropa je na samém pokraji "humanitární krize, kterou sama vyvolala"

1. 3. 2016

Vysoký úřad OSN pro uprchlíky uvádí, že v lednu a v únoru 2016 přišlo do Evropy 131 724 uprchlíků. Je to skoro tolik jako za celý první půlrok 2015, kdy jich do Evropy přišlo 147 209. Úřad pro uprchlíky konstatoval, že Řecko už "těžce zápolí" s rostoucími počty příchozích uprchlíků, a částečně z toho obvinil evropské vlády za to, že se nedohodly na uprchlických kvótách a že zavádějí pohraniční blokádu.

"Nekoordinovaná opatření vyvolávají zbytečné utrpení a riskují, že jsou v rozporu s zákonnými normami EU i s mezinárodními zákonnými normami," konstatoval mluvčí UNHCR Adrian Edwards v úterý v Ženevě. "Řecko samo nemůže tuto situaci zvládnout. Je absolutně životně důležité, aby bylo prioritizováno a realizováno relokační úsilí uprchlíků tak, jak to bylo schváleno v roce 2015."

Do pondělka dosáhl počet imigrantů, kteří potřebují ubytování, 24 000 osob, Tisíce lidí spí v centrech řeckých měst a na řecko-makedonské hranici pod širým nebem. Vysoký úřad OSN pro uprchlíky zdůrazňuje, že je zapotřebí více zdrojů a lepší koordinace. Je to životně důležité, nemá-li dojít k širšímu utrpení a chaosu."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Syrský kosmonaut, který je dnes uprchlíkem

1. 3. 2016

Muhammed Faris se stal v roce 1987 prvním syrským kosmonautem a posléze ho prezident Hafez al-Asad používal jako nástroj propagandy. Ale když syrský lid povstal proti jeho synu Bašarovi, Faris se postavil na stranu vzbouřenců ve Svobodné syrské armádě. Nyní žije v Istanbulu jako uprchlík a v tomto videu hovoří o svém exilu ze své země, kterou kdysi viděl z vesmíru.

Předvojem postkapitalismu je poskytování věcí zadarmo

29. 2. 2016

BrewDog, pivovar, který má základnu ve Skotsku, ale jehož pivo se rychle šíří po světě, se rozhodl zveřejnit podrobný recept na výrobu tohoto piva. Je to důkazem, že moderní technologie radikálně pozměňuje podnikatelské modely, píše Paul Mason.

Ekonom Paul Romer, jehož práce publikované v devadesátých letech utvářely naše porozumění informačního kapitalismu, definoval informace jako "instrukce jak věci vyrábět". Protože jsou tyto instrukce kopírovatelné s minimálním množstvím pracovních nákladů a protože se při výrobním procesu nespotřebovávají, Romer dospěl k závěru, že nakonec budou nesmírně levné, anebo budou k dispozici zadarmo.

V Íránu se dostane do parlamentu rekordní počet žen

1. 3. 2016

Do 290 členného íránského parlamentu se údajně dostane až 20 poslankyň, píše v deníku Guardian Saeed Kamali Dehghan. Osm z nich je z tábora reformistů. Autor poukazuje na to, že kandidáti, podporovaní reformisty, si zajistili drtivé vítězství v Teheránu a že i v provinciích vedou umírnění kandidáti.

Předchozí rekord počtu žen v íránském parlamentě byl dosažen před dvaceti lety, kdy bylo v parlamentě 14 poslankyň. V současném íránském parlamentě je devět žen.

Kompletní volební výsledky z Íránu reprodukují staré známé slabiny Zeleného hnutí

Írán: V prvním kole voleb do Medžlisu vítězí konzervativci, nikoliv reformisté

1. 3. 2016 / Karel Dolejší


Kompletní výsledky pátečních parlamentních voleb v Íránu vypadají následovně: Konzervativci získali ve 290 členném Medžlisu 103 křesel, umirnění konzervativci a "reformisté" prezidenta Rúháního 95 křesel, o dalších 69 křeslech se bude rozhodovat v druhém kole počátkem dubna ZDE.  "Reformisté" zaznamenali významné zisky zejména v Teheránu, ale volby  vyhráli jejich protivníci.

Kdysi jsem v Íránu viděla světlo. Teď hlavně stíny

1. 3. 2016


...Ale vzpomínám si, že na ostřílené dopisovatele mezi západními novináři všechen ten mumraj zjevně nedělal žádný dojem. Pokládali pedantické otázky ohledně ústavní reformy, nevolených institucí a paralelních bezpečnostních služeb, napsala Azadeh Moaveni. Vůbec nebyli zábavní a zdálo se mi tenkrát, že jsou to zkostnatělí cynici imunní vůči elánu íránské mládeže a vitalitě teheránské inteligence. Nedojímaly je revoluční písně zpívané studenty, písně, které mě přiváděly k slzám, a zdálo se, že si necení toho, jak radikální malby, avantgardní divadlo a vysoce sofistikované obyvatelstvo přetváří Írán zdola. Myslela jsem si, že zemi tvoří její lidé.

Dnes jsem cynička. Když kdokoliv pod 25 nebo kdokoliv nutkavě bránící islámskou republiku vášnivě píše o státu, který se reformuje podle vlastní úvahy, o volbě mezi "špatným a horším", ochladnu. Pokud posledních 15 let něco vyjasnilo, je to fakt, že smysluplná, legislativní změna nevznikne evolucí zdola. Írán měl vše: Feminismus založený na hadísech, kvetoucí občanskou společnost, kulturu politického angažmá a trpělivost pro pomalou, vnitřní reformu. Pokud by to byly klíčové prvky politické změny, Írán by jí už dosáhl. Nepříjemnou pravdou je, že tyto věci nestačí. Zemi tvoří lid i jeho lídři.

Írán minulý pátek zažil důležité volby, do parlamentu a klíčové státní instituce, Shromáždění expertů. Umírnění kandidáti výrazně zvítězili v Teheránu a obsadili první místa seznamu v Shromáždění expertů, což je pro zastánce tvrdé linie malým ponížením. Ale mimo hlavní město počáteční výsledky indikují, že úspěch nebyl tak velký, a musíme si připomenout, že Írán už v minulosti měl proreformní parlament a umírněného prezidenta; tato synergie dosáhla jen málo tváří v tvář zdrcujícím strukturálním a ekonomickým výhodám, které systém poskytuje zastáncům tvrdé linie a jejich institucím. A teď museli uzavřít volební dohody s pragmatiky, čímž politickou kategorii "reformista" zbavili veškerého významu...

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Íránské volební výsledky: Opatrná naděje

29. 2. 2016


Po kontrole kandidátních listin a odstranění prominentních "reformistů" vedených pravnukem architekta islámské revoluce Ajatolláha Chomejního, jsou zbylí kandidáti zcela neznámí. "Je to jako koupit na trhu zelený meloun," poznamenal reformistický analytik Sajd Lilzad. "Než ho doma rozkrojíte, nevíte, jestli jste nakoupili dobře, nebo vás podvedli."

Předběžné výsledky slibují íránským reformistům velké vítězství v parlamentních volbách, ale zatímco mládež a Zelené hnutí si přejí otevřít zemi Západu, konzervativní establishment nemá v úmyslu vzdát se moci.

Slavného britského novináře kvůli jeho barvě pleti čtyřikrát na ulici šacovala policie

29. 2. 2016



Faisal Islam (38), absolvent Cambridge University a nynější politický editor televizního zpravodajství Sky News, je dnes jednou z nejznámějších tváří ve Velké Británii. Přesto i on přiznává, že po teroristických útocích v Londýně v červenci 2005 ho čtyřikrát náhodně na ulici kvůli barvě jeho pleti zastavila a prošacovala britská policie. Novinář je přesvědčen, že to bylo z rasových důvodů. Přiznává však, že policie jen dělala svou práci a měl možnost se o tom zmínit v soukromém rozhovoru prezidentu londýnské Metropolitní policie.

Německo chce zakázat ultrapravicovou stranu

1. 3. 2016

Nejvyšší soud v Německu vyslechne v úterý argumenty pěti premiérů spolkových států, proč by měla být zakázána ultrapravicová Národně-demokratická strana. Byla by třetí zakázanou stranou v Německu od konce druhé světové války. Politikové budou argumentovat, že NPD ohrožuje demokratický pořádek. Hrozí ovšem, že tato strana, který má celostátně jen 5200 členů, se zákazem stane stranou mučedníků. Strana byla založena r. 1964 jako následník neofašistické Německé říšské strany a ve všeobecných volbách r. 2013 získala jen 1,3 procenta volební podpory a nikdy nepřekročila pětiprocentní hranici. Je však zastoupena ve spolkovém parlamentě v Mecklenbursku-Západní Pomeranii v bývalé NDR a v mnoha východoněmeckých komunálních úřadech.

Umírněnější pravicová populistická strana Alternative fuer Deutschland má podporu asi 10 procent obyvatelstva a je zastoupena v pěti spolkových parlamentech.

Státy budou muset přesvědčit Nejvyšší soud, že NPD je agresivní, protiústavní a je hrozbou německému státu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

O roli státu při zadlužování a oddlužování

29. 2. 2016 / Boris Cvek

V neděli při sledování Otázek V. Moravce mne vlastně ani nijak nepřekvapilo, že představitel ODS Pavel Blažek považuje lidi v dluhové pasti za viníky svých problémů. Podle tohoto pohledu na svět ovšem není možné litovat nijak ani oběti tzv. šmejdů. Jsou to dospělí lidé, a mají přece sami odolat tlaku predátorů. Stejně tak by měl být schopen spotřebitel se vyrovnat sám svými silami s výrobci a zákony na ochranu spotřebitele jsou nesmysl.

Merkelová: Nemůžeme dovolit, aby se Řecko propadlo do chaosu

29. 2. 2016

Německá kancléřka obhajovala svůj postoj vůči uprchlíkům a zdůraznila, že Evropa musí najít "kolektivní způsob" jak uprchlický problém vyřešit

Angela Merkelová varovala, že evropské země si nemohou dovolit uzavřením svých hranic, aby pokračující uprchlická krize uvrhla zadlužené Řecko do chaosu.

Očekává se, že v nadcházejících dnech uvízne v Řecku až 70 000 uprchlíků. Merkelová varovala, že nedávno finančně zachráněná aténská vláda bude ochromena velkým počtem uprchlíků přicházejících z válkou zničených oblastí Blízkého východu a Afriky.

"Opravdu si vážně myslíte, že všechny eurostáty, které minulý rok tak intenzivně usilovaly o udržení Řecka v eurozóně - a my jsme byli ti nejpřísnější - mohou o rok později dovolit, aby se Řecko propadlo do chaosu?" řekla v německé televizi ARD.

Stane se po volbách Slovensko katalyzátorem nového bloku středoevropských protiliberálních demokracií?

29. 2. 2016

Bruselský server Politico.eu varuje, že nacházející všeobecné volby na Slovensku rozhodnou o charakteru tzv. visegrádské skupiny, skládající se ze Slovenska, České republiky, Polska a Maďarska. Očekávaný silný mandát pro slovenského premiéra Roberta Fica potvrdí současné směřování visegrádských zemí k vytvoření soudržného bloku flirtujícího s protiliberální demokracií jako s alternativou vůči západnímu liberálnímu modelu. Tento politický trend prohlubuje rozdíly mezi "novou" a "starou" Evropou, které jsou nejvýznamnější v otázce uprchlické krize - a hraje přímo do rukou ruského prezidenta Vladimíra Putina, který usiluje o využívání rozporů v Evropské unii.

Ficova strana Smer se sice nominálně označuje za "sociálnědemokratickou", avšak od léta roku 2015 se Fico stylizuje do nekompromisního obránce slovenských zájmů proti diktátu Bruselu a jeho takzvaných multikulturních elit.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Channel Four News: Navzdory příslibům začala Francie brutálně likvidovat tábor v Calais

1. 3. 2016



Moderátor: Policie dorazila v pondělí těsně po úsvitu. Sdělila obyvatelům tábora Džungle v Calais, že mají jen hodinu na to, aby odešli, anebo budou zatčeni. Policisté odpálili proti jedné skupině migrantů a aktivistů, kteří začali házet kamením, slzný plyn. zatímco úřady začaly odstraňovat provizorní přístřešky. K potyčkám dochází stále ještě v pondělí večer a náš hlavní korespondent Alex Thompson je tam.

Alex Thomson: Ano, vzduch je pořád ještě plný slzného plynu. Byli jsme donuceni odejít asi sedm set metrů od vchodu do tábora v Calais. Jednu věc řekněme jasně: Docházelo po celý den k násilí, a to jak od uprchlíků, tak od policie. Lidé házeli kamením a pořádková policie na to reagovala. V několika případech lidé v táboře prostě tábor zapalovali.

Avšak Francouzi to nemohou mít oběma způsoby. Buď francouzské úřady světu prostě lhaly, když tvrdily, že to podniknou prostřednictvím jemného přesvědčování po dobu řady týdnů, anebo, z důvodů, které neznáme, se něco změnilo o víkendu. Ale od časného dnešního rána bylo jasné, že dny jemného přesvědčování jsou ty tam.

Mezi uprchlíky v táboře Džungle jsou bývalí afghánští tlumočníci britské armády

29. 2. 2016

Channel Four News zjistily, že mezi uprchlíky v táboře Džungle v Calais jsou i dlouholetí afghánští tlumočníci pro britskou armádu v Afghánistánu. Riskovali při své práci léta svůj život spoluprací s britskou armádou, bojující proti Talibanu, a když se britská armáda z Afghánistánu stáhla, byli přímo ohroženi vítězícím nepřítelem.Někteří z nich se v Afghánistánu jako tlumočníci setkali s premiérem Cameronem a anglickým princem Harrym. Po odchodu britské armády z Afghánistánu už jim nikdo nepomohl. Británie jim odmítla poskytnout útočiště, a tak přežívají v blátě a mezi krysami v Calais.

Makedonie zaútočila slzným plynem na děti

29. 2. 2016

Ošetřili jsme 15 pacientů včetně 9 dětí s problémy dýchání a 7 pacientů včetně 3 dětí se zraněními z žiletkových plotů, informuje organizace Lékaři bez hranic z řecko-makedonské hranice.

Macedonian border smashed by migrants

Hundreds of migrants - mostly Syrian and Iraqi refugees - stormed the Macedonian border on Monday morning and tried to smash down the fence.Macedonian authorities have been restricting crossings as countries further up the migrant route close their borders.

Posted by Channel 4 News on Monday, February 29, 2016
Uprchlíci se pokusili přejít makedonskou hranici. Rozrazili vrata, která uzavírají železniční trať, a pak na ně zaútočila slzným plynem makedonská policie, bez ohledu na ženy a děti, informuje společnost BBC. Rodiny čekaly na hranici bezvýsledně mnoho dní bez jídla a bez zdravotní péče, závislé jen na milodarech kolemjdoucích. Jsou to především Syřané a Iráčané, kteří zdůrazňují, že mají veškeré požadované dokumenty v pořádku a nechápou, proč je jim blokována cesta a dostávají se do humanitárně nebezpečné situace. Brutální útok makedonské policie slzným plynem proti davu, v němž bylo mnoho žen a malých dětí, vyvolal šokované palcové titulky po celé Evropě. Mluvčí organizace Lékaři bez hranic uvedla ve večerním  publicistickém vysílání rozhlasu BBC, že je otřesné, že děti, které prošly děsivými válečnými traumaty, se v Evropě setkávají s takovýmto přijetím.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za leden 2016

7. 2. 2016

V lednu 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 39 360  Kč. Příjem z reklamy byl 14 098,00 Kč.

Zůstatek byl koncem ledna 2016 140 571,24 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

62567