Pomáhat (extrémistům) a chránit (národní autoritativní stát)

24. 12. 2015 / Karel Dolejší


Oficiální organizace vojenských veteránů v ČR se vyjadřuje k uprchlické problematice stejně politicky zaujatě a neprofesionálně jako proruská bojůvka "Českoslovenští vojáci v záloze" ZDE. Začíná být zřejmé, proč nikdo nezasáhl proti lidem vyhrožujícím ozbrojeným útokem na vládu a parlament. A co je ještě horší, ministr obrany takový přístup podřízených otevřeně přivítal.


Počátkem 90. let mnoho z nás utrpělo kognitivní šok, když se na vznikajících veřejných politických debatách začali objevovat mladí, inteligentní a politologicky vzdělaní vojáci s živým zájmem o demokratické zřízení a civilní kontrolu armády. Byl to obrovský kontrast se "zasloužilými" zupáky, kteří tvořili páteř důstojnického sboru starého režimu, a samotná existence takových lidí velmi posilovala důvěru v demokracii.

Nutno ovšem poznamenat, že časem tito lidé opět kamsi zmizeli a dnes se již snad téměř vůbec nevyskytují. A co je zřejmě ještě podstatnější, podobně orientovaní policisté se, pokud vím, nikdy v ČR ani neobjevili.

Od samého počátku 90. let je pro mě každý kontakt s policií bohužel potvrzením zkušenosti, že v této bezpečnostní složce jsou v ČR nadprůměrně zastoupeni frustráti s autoritativními sklony, kteří současným režimem pohrdají a nostalgicky vzpomínají na bývalý SNB. Již na počátku 90. let se v řadách policie začal vyskytovat neuvěřitelný počet sympatizantů Sládkových "republikánů" a rasismus zde byl prevalentní. Nehledě na fyzický šok po napadení skinheady, ještě více mě na brněnské policejní služebně poloviny 90. let šokovali holohlavci v pracovní době čtoucí Starý zákon a nevybíravě nadávající na "zasranou demokracii", tzn. lidé, kteří se od pachatelů vlastně nijak výrazně nelišili. Tyto zkušenosti už nikdy nezmizely a nic je nepřemazalo. Pouze přibývají stále další.

V roce 1999 jsem při návratu z Lublaně zažil neuvěřitelný buzerující přístup českého policisty vůči slovinskému kamarádovi s více pasy a trojím občanstvím (Slovinsko, tehdejší Jugoslávie, Británie). Ubožák si poté, co jsme bez jakýchkoliv problémů s jeho zahraničními kolegy překročili dvoje hranice, nedokázal pomoci, musel demonstrovat "vlastenecké" přesvědčení na hraničním přechodu a šikanovat "vykořeněného" Slovince.

Přišla kauza Milana Tobiáše ZDE a přicházejí stále další.

Situace je vážná a nelze to zastírat. Ani pětadvacet let po změně režimu nedošlo kvůli "sametovým" dohodám a ideologickému napadání lustrací k očištění žádné z bezpečnostních složek od příznivců nedemokratických extremistických ideologií. Ani armáda, ani policie v této zemi si demokracie neváží. A vždy polovičatý proces demokratizace se dávno zvrhnul v naprostý opak. Městské policie jsou dokonce často přímo návratem k dobám Divokého Západu, soukromými armádami konkrétních politických představitelů.

Spolu se Slovenskem jsme v regionu výjimkou. Nikde v okolních zemích není situace až tak vážná.

Jeden z mých bývalých nadřízených, vysloužilý britský policista, svého času uváděl jako odstrašující příklad toho, jak věci rozhodně nemají vypadat, zkorumpovanou a zpolitizovanou ukrajinskou milici. Na Ukrajině ovšem právě vzniká docela nová policie, protože se konečně dospělo k logickému závěru, že sovětskou milici prostě nemá cenu dál "reformovat".

Dost možná jsme dospěli do fáze, kdy je něco podobného třeba provést i v tomto státě, tzn. začít s policií úplně "na zelené louce". S policií, ale také s armádou, která se nikdy nezbavila nikterak inspirujícího dědictví ČSLA, a v níž jsou bohužel i na nejvyšších úrovních masivně rozšířeny extrémistické názory ZDE.

Provést něco takového by jistě vyžadovalo mimořádnou politickou odvahu, kterou ani od současného ministra vnitra, ani od ministra obrany rozhodně neočekávám. Ale zároveň je třeba říci, že nastal opravdu nejvyšší čas. Další váhání nemůže v důsledku přinést nic jiného, než postupný zánik demokratického politického zřízení v tomto státě. Ti, kdo mají teoreticky demokracii chránit, ji totiž s velkým nadšením sami zničí a demontují.

0
Vytisknout
4006

Diskuse

Obsah vydání | 28. 12. 2015