Uprchlíci "Někdo tu invazi řídí!" Opravdu? O skutečných příčinách dnešní uprchlické krize

9. 12. 2015

Evropští politikové podcenili zoufalství lidí.

Důsledkem je dokonalá bouře: uprchlíci nemají důvod zůstávat na Blízkém východě, země na Blízkém východě nemají důvod jim bránit v odchodu a Evropa nemá možnost jak jim zabránit v příchodu na své území.

Zaprvé: uprchlická krize není nový jev. Je jen nová pro Evropu a pro Západ. Do konce roku 2014 žilo jen 14 procent lidí vyhnaných ze svých domovů v rozvinutém západním světě. Méně než 6 procent syrských uprchlíků zažádalo do té doby o azyl v Evropě (222 156 z celkového počtu 4 miliony). Když se ptáme na příčiny uprchlické krize, která je tak vážná už tak dlouho, vlastně se ptáme, proč se Evropa teprve teď probudila a uvědomila si, že zuří uprchlická krize.

Loni přijelo na vratkých člunech do Evropy 220 000 uprchlíků. Letos jich přes Řecko a v menší míře přes Itálii přišlo více než 900 000. Proč?

Prvním důvodem je neřešitelnost syrské občanské války. Většina uprchlíků podle statistik OSN a řecké a italské vlády pochází ze Sýrie. Vzdali se totiž naděje, že by mohli žít ve vlastní zemi, protože tam válka nekončí. Lidi tam přežili čtyři roky brutální války a pátý rok je už na ně moc.

Zadruhé pro ně neexistuje téměř žádná naděje v sousedních zemích Blízkého východu. V této chvíli je pro Syřany téměř nemožné dostat se legálně do většiny arabských zemí. Přesto se dostaly asi 4 miliony uprchlíků do Turecka, Libanonu a do Jordánska. Avšak Evropa je pro Syřany stále častěji řešení, protože v zemích, kde nyní žijí, nemají vůbec žádný právní status. Drtivá většina uprchlíků v nich nemá právo na práci, nejsou oficiálně uznáváni jako uprchlíci a jejich děti nemohou chodit do školy. Podle tureckých úřadů je v Turecku nyní 400 000 syrských dětí, které nemohou chodit do školy. A situace se stala ještě zoufalejší v důsledku toho, že svět neposkytl OSN pro uprchlíky potřebné financování, a tak OSN musela drasticky omezit měsíční příspěvky na jídlo pro uprchlické rodiny. To znamená, že Blízký východ přestává být pro uprchlíky místem, kde by mohli vůbec přežít.

Jen asi pětina uprchlíků žije v táborech a většina uprchlíků nemá přístup ani ke školství, ani k zaměstnání. Není překvapivé, že statisíce se nyní přesunují do Evropy ve snaze zajistit si práva, která jim zaručuje Konvence o uprchlících z roku 1951 a která jsou jim na Blízkém východě upirána. Čtyři roky se uprchlíci snažili tolerovat svou nesnesitelnou situaci na Blízkém východě s tím, že bude jen dočasná. Vzhledem k tomu, že je nyní jasné, že jejich situace bude trvalá a nikdy se nezmění, vydali se na cestu jinam.

V roce 2015 je také daleko lehčí tu cestu podniknout. Před rokem si většina Syřanů myslela, že nejlepší způsob, jak se dostat do Evropy, je přeplavit se z Libye do Itálie. Přes Řecko šlo málo lidí, protože cestou do Evropy musíte projít po Řecku ještě několika zeměmi, které nejsou v EU, což neplatí, když přijdete do Itálie.

Avšak letos v létě velký počet Syřanů objevil balkánskou cestu - částečně z nutnosti. Vízová omezení v severní Africe způsobují, že je daleko obtížnější dostat se na libyjské pobřeží a zuřící libyjská občanská válka znamená, že vstup do Libye je pro uprchlíky nebezpečný. Rozšířily se tedy informace o daleko levnější balkánské cestě z Turecka do Řecka. Turecko, kde je větší množství syrských uprchlíků než v jakékoliv jiné zemi světa, samozřejmě nebrání zrovna aktivně jejich odchodu do Řecka.

Důležitým faktorem byly také velkomyslnost Německa a rostoucí pragmatismus balkánských zemí. Německo signalizovalo v září, že přijme žádosti o azyl od všech Syřanů, i když předtím zažádali o azyl v jiných evropských zemích. Lidé se už nemuseli bát, že budou uvězněni v Maďarsku a donuceni žádat tam o azyl. Mezitím Řecko, Makedonie, Srbsko a Chorvatsko umožnily uprchlíkům lehce cestovat přes své území. Začátkem léta museli lidé jít do střední Evropy většinou pěšky. Od září poskytují balkánské země uprchlíkům dopravu, takže dříve velmi náročná trasa se stala relativně vstřícnější vůči rodinám.

To znamenalo, že počet lidí přistávajících v Řecku vzrostl z asi 43 000 v roce 2014 na více než 750 000 v roce 2015 (počet uprchlíků přicházejících do Itálie mírně poklesl ze 170 000 v roce 2014 na 144 000 letos).

Ne všichni uprchlíci jsou ze Sýrie. V Itálii je největší počet uprchlíků z Eritreji, diktatury severokorejského stylu. V Řecku jsou stále větší počty uprchlíků z Iráku a z Afghánistánu, kde se také války zhoršují. Afghánští uprchlíci také opouštějí Írán, kde nemají žádný právní status.

Balkánské vlády také tvrdí, že se k uprchlíkům přidávají rostoucí počty lidí ze zemí nepostižených válkou, jako je Maroko a Libanon. Z dat OSN vyplývá, že těchto lidí je méně než 10 procent, avšak v důsledku množství falešných pasů je obtížné zjistit přesné počty. K proudu uprchlíků se přidávají i evropští migranti z Albánie a z Kosova, což vysvětluje, že do Německa přišlo téměř milion lidí, přestože v Řecku a v Itálii jich přistálo jen 900 000.

Za situaci nese vinu neefektivní evropská azylová politika. Krize dosáhla Evropy nikoliv proto, že politikové se nepokusili hermeticky uzavřít své hranice (pokusili se o to, pohraniční ploty byly postaveny v Bulharsku, v Řecku, ve Španělsku a v Maďarsku), ale protože takové zábrany nefungují proti lidem, kteří jsou v zoufalé situaci a musejí je překročit.

Evropské vlády si myslely, že se mohou vyhnout splnění své právní povinnosti poskytnout bezpečí a azyl velkému počtu uprchlíků, protože se chybně domnívaly, že většina uprchlíků se neodváží riskovat svůj život přeplavbou moře na vratkých člunech. Avšak evropští politikové podcenili zoufalství lidí.

Jakmile si uprchlíci uvědomili, že nemají možnost získat azyl v Evropě oficiální cestou, donutili prostě Evropu je přijmout tím, že se vydali sami na cestu. V důsledku toho to, co mohlo být spořádaným procesem, se proměnilo v chaotický proces, kdy se nyní může do Evropy dostat v podstatě kdokoliv, kdo se přidá k Syřanům na člunech. Problém ještě zhoršuje absence společné evropské azylové politiky, což vede uprchlíky k tomu, že chaoticky jedou do těch zemí, v nichž se domnívají, že budou přijati nejvstřícněji.

Tím, že Evropa odmítla přijmnout významnější počet uprchlíků z Turecka, nemotivovala tureckou vládu zrovna silně k tomu, aby začala bránit uprchlíkům v odchodu do Evropy. Brusel minulý týden přislíbil Ankaře 2 miliardy euro, což vedlo k mírnému zvýšení zatýkání uprchlíků na tureckém pobřeží. Ale dlouhodobý dopad je pochybný, zejména pokud Turecko, Jordánsko a Libanon budou i nadále upírat uprchlíkům právo na práci. A tyto země nemají důvodu, proč by to nedělaly, dokud Evropa a celý Západ nebude souhlasit s přijetím více uprchlíků.

Důsledkem je dokonalá bouře: uprchlíci nemají důvod zůstávat na Blízkém východě, země na Blízkém východě nemají důvod jim bránit v odchodu a Evropa nemá možnost jak jim zabránit v příchodu na své území.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4675

Diskuse

Obsah vydání | 31. 12. 2015