Fundamentalističtí brexitéři se znovu snaží zbavit se Theresy Mayové

9. 4. 2019

čas čtení 3 minuty
Theresa Mayová pocestuje v úterý do Paříže a do Berlína, kde bude prosit Angelu Merkelovou a Emmanuela Macrona, aby EU Británii dovolila odložení brexitu. Mayová přislíbí, že Británie zůstane dobrým členem Evropské unie až do dne svého odchodu z EU. Chce tvrdit, že vyjednávání s Labouristickou stranou povede k dosažení dohody. Koncem minulého týdne se však rozhovory Mayové s labouristy rozložily a v pondělí nebyly obnoveny.

 
Před mimořádným summitem EU o brexitu, který se bude konat ve středu, chce britská premiérka požádat o odložení brexitu pouze do 30. června 2019. Zároveň je ale také nucena přislíbit, že Británie bude dodržovat předpisy Evropské unie, dokud zůstane jejím členem. Nejpravděpodobnější nyní je, že dojde k dlouhému odkladu brexitu a že se Británie bude v květnu účastnit eurovoleb.

Vedoucí představitelé EU se ve středu na summitu rozhodnou, zda poskytnout Británii odklad, ale nejpravděpodobnější je dlouhý odklad až na dobu jednoho roku, pod podmínkou, že bude Británie s Evropskou unií nadále "upřímně spolupracovat". ZDE 

Tento vývoj přivádí fundamentalistické stoupence brexitu v Konzervativní straně k zuřivosti.

Poté, co se Theresa Mayová rozhodla vést o brexitu rozhovory s Jeremym Corbynem, chtějí fundamentalističtí brexitéři mezi konzervativními poslanci zorganizovat v Dolní sněmovně hlasování, z něhož by vyplynulo, že většina Konzervativní strany ztratila v Mayovou důvěru. Vedení Konzervativní strany to odmítá, protože se hlasování o důvěře Mayové konalo loni v prosinci a podle interních předpisů strany ho lze opakovat až za dvanáct měsíců. Konzervativní brexitéři však chtějí předložit tolik protestních dopisů, aby bylo prý zjevné, že nedůvěra v Mayovou je drtivá. ZDE  

Nové datum odkladu brexitu a jeho podmínky prý určí jen skupinka šéfů evropských států, kteří se sejdou několik hodin předtím, než Theresa Mayová promluví k evropským činitelům, v Egmontském paláci, v sídlu belgického premiéra. Mají to být šéfové Francie, Německa, Španělska, Holanska, Dánska a Irska. Cílem je připravit koordinovanou strategii před setkáním s Mayovou.

Evropský vyjednavač pro brexit Michel Barnier přislíbil podporu pro otevřenou irskou hranici i v případě, že by Británie vypadla z EU bez dohody, Evropská unie by v tom případě plně podpořila Irskou republiku a donutila by Británii, aby setrvala v evropské celní unii do doby, než vypracuje jiné řešení pro zajištění otevřené irské hranice.

Hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou musí zůstat otevřená, jinak by totiž došlo k obnovení terorismu. Tzv. "irská podmínka", vyžadující, aby Británie zůstala v evropské celní unii, než bude problém irské hranice vyřešen, je důvodem, proč brexitérští fundamentalisté v Konzervativní straně odmítají dohodu o brexitu, kterou Mayová vyjednala s Bruselem. ZDE 

0
Vytisknout
7198

Diskuse

Obsah vydání | 10. 4. 2019