O Slovácích a Češích a jejich prezidentské volbě

18. 3. 2019 / Boris Cvek

Tak se předvolební průzkumy na Slovensku v tom podstatném nemýlily a pan Mistrík udělal velmi dobře, když na jejich základě odstoupil z voleb ve prospěch paní Čaputové. Ta získala přes 40% hlasů a zvítězila prakticky na celém Slovensku, nikoli jen ve velkých městech. Maroš Šefčovič, kandidát slovenské levice, strany Směr, získal jen necelých 19% a za ním se 14% a 10% skončili kandidáti Harabin a Kotleba.

 

Zdá se jasné, že kdyby se mečiarovský populista Harabin dokázal nějak domluvit s fašistou Kotlebou, mohl by být v druhém kole on. Boj s paní Čaputovou naladěný na bránění tzv. křesťanských a národních hodnot by byl pak v druhém kole mnohem přesvědčivější, než když se o to snaží pan Šefčovič, bývalý komunista a současný eurokomisař, kandidát tzv. levice. Možná se dočkáme i toho, že začne hajlovat, ale asi ani tak Kotlebovy, ani Harabinovy, voliče na svou stranu nezíská.

Co se to vlastně na Slovensku stalo? Jak je možné, že poměrně konzervativní Slovensko, katolické Slovensko, zvolilo v prvním kole prezidentské volby progresivní liberálku, která se v debatách netajila tím, že osobně nemá problém s adopcí dětí homosexuálními páry? Podívejme se do Irska, ještě větší bašty katolicismu, kde občané v referendu jasně rozhodli o zavedení rovného manželství pro homosexuály. Na Slovensku proběhlo referendum na obranu tzv. tradiční rodiny, v roce 2015, účast byla jen 21%. Ale téma homosexuality i téma tradiční rodiny nebo tradičních hodnot bylo zjevně jen zástupné.

Slováci dokázali už jednou zvolit v přímé volbě prezidenta, který naprosto kontrastuje s tím, co lze nazvat tradiční politické poměry na Slovensku. Kiska byl jasný protiklad mečiarismu i Ficova Směru. Tím spíše v době po vraždě novináře Kuciaka bylo jasné, že v prezidentské volbě jde v prvé řadě o referendum o tradiční politice, kterou je třeba odmítnout. Tento tábor se dokázal sjednotit a oslovit veřejnost napříč politickými a hodnotovými propastmi.

Paní Čaputová jako občanská aktivistka za právní stát se stala logickým symbolem takového postoje. V tomto kontextu i pro konzervativního katolíka musí být otázka homosexuálního manželství vedlejší. Zdá se, že velká část Slováků, včetně těch konzervativních, by skutečně raději žila v právním státě typu Dánska, ve státě, kde se nevraždí novináři a dobře funguje policie a justice, kde se dá důvěřovat institucím a politikům, byť by v tom státě bylo standardní věcí manželství pro homosexuály, než ve státě, kde homosexuálové nemají kvůli ochraně tradiční rodiny ani registrované partnerství, ale kde vládne mafie.

A tohle je podle mne zásadní zpráva. Všechny ty tzv. tradiční a národní hodnoty jsou jen zbraň v rukou pokrytců, jak zmást veřejnost, rozdělit ji, vymýt jí mozky fantasmagoriemi, aby se nemohla soustředit na reálné problémy, mezi nimiž je funkčnost práva na prvním místě. Smutné je, že paní Čaputová, byť by se stala prezidentkou, nemůže nic zásadního změnit. Je především symbolem. Aby Slováci mohli změnit svůj stát fakticky k lepšímu, musí dostat nějakou rozumnou politickou nabídku, na které se budou moci sjednotit.

Že takovou nabídku nedostávají, to je selhání demokratických politiků, kteří mohou jasně vidět, že voličský potenciál proti Ficovi tu je (a byl už při zvolení pana Kisky). Pokud ho ale rozdrobí, zničí ho. Představte si, že by se voliči paní Čaputové v prezidentské volbě rozdrobili do 4 kandidátů, pak má každý 10% a Šefčovič a Harabin budou vítězové. Najednou by se zdálo, že slovenská společnost je úplně jiná, než se zdá býti dnes. Proto jsem taky alergický na průpovídky typu: to my Češi si stále volíme Zemana, zatímco Slováci si volí Kisku nebo Čaputovou. Česká veřejnost má jasný potenciál na to, aby Zeman i Babiš byli poraženi. Zeman v druhém kole prezidentské volby 2018 vyhrál jen velmi těsně a to mohl těžit z toho, že celou volební kampaň před prvním kolem byl jemu odporující elektorát rozštěpen mezi 4 silné kandidáty, kteří v součtu získali přes 54% hlasů. Stejně tak Slováci znovu budou „volit špatně“ v parlamentních volbách, jestliže jim politici nedají dobrou, sjednocující nabídku.



0
Vytisknout
5378

Diskuse

Obsah vydání | 20. 3. 2019