O neutěšené situaci dětských uprchlíků v Libanonu

23. 9. 2018

čas čtení 3 minuty
Ze severního Libanonu hlásím, že zde sirotci jsou, byť jich není mnoho.Třeba tihle dva kluci - ti žijí šest let v tomto stanu. Klukům je 13 a 9 let. Žijí spolu se starším bratrem a jeho ženou. Každý den spolu s bráchou (tomu je 25) chodí po okolí sbírat plast a kovy, které pak prodávají. Z toho žijí. Každý denně vydělá dva dolary informuje  Markéta Kutilová.

Musí totiž platit i za pronájem místa na stan - 20 dolarů měsíčně. Jenže poslední tři měsíce dluží. Přestali totiž dostávat poukázky na potraviny 27 USD na osobu a měsíc. Ty dříve platil zejména Katar. Ale kvůli krizi mezi SA a Katarem končí tato pomoc, stejně tak svoji pomoc pro Syřany v Libanonu zastavují USA a omezuje EU. Dopad to má i na tyhle dva bratry - dřív chodili do školy a teď jim UNICEF přestal platit autobus, který je do školy vozil. Všech 300 dětí z tábora tak je bez školy. Kluci říkali, že se chtějí strašně moc vrátit do Sýrie a znovu si postavit dům. Starší plakal.




Jeho bratr by šel kamkoliv, ale jen pokud budou všichni spolu. Logicky. Tady v táboře je 453 dětí, z toho 40 žije jen s matkou a dva sirotci úplní-tedy ztratili oba rodiče. Mnohé děti, které přišly o rodiče oba, tak už byli vybrány do Evropy, jiné jsou v ulicích Bejrútu, jiné byly zneužity v sexuálním byznysu. Odvážení takových dětí do Evropy je ale vnímáno negativně. Jsou proti tomu zejména náboženští vůdcové - muslimské dítě má vyrůstat v muslimské komunitě.

Tím jak se teď radikálně omezuje pomoc pro syrské uprchlíky, budou víc nuceni se začít vracet. Někteří mohou - jako tihle kluci, ti určitě nejsou na black listu režimu.

Jenže třeba kluk, který mi zde dělá překladatele - Mohamad, nemůže. Když vypukla revoluce, demonstroval proti Asadovi, bylo mu 15. Zajali ho a dostal se do asadovských věznic. Mučili ho tak, že mu řezali maso na těle a sypali do něj sůl. Ukazoval mi spoustu jizev. Takový člověk se prostě vrátit nemůže. Okamžitě by zmizel. Navždy. Chce do Evropy, zkouší to už tři roky.

Tohle přesně ukazuje tu šílenou realitu Sýrie. Společnost je rozpadlá a zničená stejně jako celá země. Tady na severu Libanonu žije nejvíc syrských uprchlíků stále ve stanech. Mnozí už sedm let. Jsou zde jako ilegálové, Libanon jim nedal žádný status. Pracují tedy načerno a nemohou se volně pohybovat po zemi. Na checkpointu by je okamžitě zabásli.

Je jich zde 1-1,5 milionu. Budoucnost zde nemají. Ten, kdo může, chce zpět do Sýrie, ale ti, kteří jsou na černé listě Asadovy tajné policie, prostě nemohou. Takoví nemají budoucnost ani v Sýrii ani zde v Libanonu. Jenže pokud máte syrský pas, můžete bez víz jen do Súdánu, Bangladéše a Nepálu a Kambodži. Proto jich tolik sní o Evropě.

0
Vytisknout
8194

Diskuse

Obsah vydání | 25. 9. 2018