Sobotkův pátý tah, aneb Sejdeme se na Ústavním soudu?

5. 5. 2017 / Karel Dolejší

Premiér Sobotka si dnes demisi vlády rozmyslel. A je to dobře: Za prvé, vůbec ji neměl ohlásit. Za druhé, kdyby ji byl podal, prezident Zeman by si svévolným výkladem základního zákona uzurpoval další neústavní pravomoci - oznámil by, že odvolá jen předsedu vlády a na jeho místo jmenuje třeba hrocha Fandu z pražské zoo.

Sobotka nemyslí dopředu. Před jednáním se Zemanem na půdě ČVUT - jednáním, o němž Zeman sice hovořil na kameru, ale teď lže, že se nekonalo ZDE - měl být připraven na všechny varianty. Tedy měl mít plán i pro případ, že se Zeman postaví do cesty jeho záměru odvolat Babiše. Takový postup ostatně mohl pokládat za nejpravděpodobnější.

Když se Sobotka od Zemana dozvěděl, že Babiše nemá v úmyslu odvolat, padla ve skutečnosti hlavní námitka proti snaze o takové odvolání. Podle ní ministr financí získá pověst mučedníka. Jenže pokud kvůli odvolání zdiskreditovaného ministra je třeba jít do otevřeného konfliktu s prezidentem a těžce je vybojovat, prostá historka o zneužití mocenské převahy premiéra padá. Na stole je naopak coming-out mocenského dua Babiš-Zeman.

Sobotka evidentně nebyl připraven na možnost, že mu Zeman návrh Babišova odvolání hodí na hlavu. Když se tak stalo, měl na svém návrhu trvat - a pokud by jej Zeman odmítl i veřejně, obrátit se na Ústavní soud. Místo toho oznámil demisi celé vlády. Ale to neměl nikdy udělat.

Kratce poté vyšlo najevo, že si Zeman opět hodlá provést, co se mu jen zlíbí. Namísto odvolání celé vlády prý může odvolat pouze Sobotku. Jako bychom nežili v parlamentní republice, kde je nejdůležitějším hráčem premiér, ale v nějakém docela jiném politickém systému.

Ve čtvrtek Sobotka demisi odložil a šel na Hrad na konzultaci o dalším postupu; ovšem místo toho Zeman připravil rezignační ceremonii a snažil se jej zmanipulovat a ponížit. Opět šlo o chybu. Pokud nebyl náležitě dohodnut formát a účel schůzky, měl ji premiérův úřad tváří v tvář obstrukcím Hradu raději zrušit.

V pátek Sobotka oznámil čtvrtý tah. Odeslal konečně Zemanovi oficiální žádost o Babišovo odvolání. Hrad se ovšem ošklíbá a pustil do oběhu zprávu, že se prezident k žádosti vyjádří teprve po návratu z Číny. S největší pravděpodobností si mezitím vymyslí novou legendu, proč Babiše odvolat nechce. Kdyby totiž Zeman Babiše skutečně odvolal, mohlo by ANO později do prezidentské volby postavit vlastního silného kandidáta. A to si Zeman jistě nepřeje. Stojí o podporu ANO, ale současně také o podporu alespoň části ČSSD. Nová historka tedy bude konstruována tak, aby Sobotku ve straně izolovala a umožnila Zemanovým příznivcům v sociální demokracii opustit vlastního předsedu.

Pokud Zeman Babiše neodvolá, je třeba se obrátit na Ústavní soud, aby rozhodl, zda prezidentovi ponechá možnost "kreativně" vykládat ústavu parlamentní republiky, nebo potvrdí stávající ústavní zvyklosti a stanoví, že si formální hlava státu nemůže vybírat, zda premiérovi v podobných případech vyhoví nebo ne.

Pravděpodobně teprve pátý tah, tedy směrem k Ústavnímu soudu, může Sobotkovi přinést to, oč usiloval. Mohlo ovšem jít již o tah druhý - kdyby si totiž ušetřil blamáž s rezignací.

Volební výsledek ČSSD už Sobotka nenapraví. Veřejnost po třech letech vládnutí nechápe, proč je Babiš problém, pokud jeho masivní střet zájmů nepředstavoval problém od samého počátku. Zda a nakolik majiteli ANO uškodí vlastní hysterická mediální kampaň, kterou teď rozpoutal, není jasné. Kdysi bývali Češi v politice především střízliví a skeptičtí - ale ty časy jsou dávno pryč.

Nález ústavního soudu, který by explicitně zpřesnil ústavní pravomoci prezidenta, a dále signál, že daňové podvody ministra financí rozhodně nejsou v pořádku, by mohly představovat hlavní a zřejmě také jediné zisky, které by si premiér v čase zbývajícím do voleb mohl ještě připsat.



Děkujeme čtenářům, že výraznou měrou přispěli na provoz Britských listů od Trumpova zvolení do začátku roku 2017. Potřebujeme však trvalou finanční podporu. Chcete-li, aby Britské listy i nadále přinášely do českého prostředí věcné informace, které nejsou závislé na domácím mediálním provozu, přispějte. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
5687

Diskuse

Obsah vydání | 5. 5. 2017