V ČR jsou mizerné platy, protože lidé volí sociální demokracii

1. 3. 2017 / Karel Dolejší

Původní představou ODS bylo, že "transformací" přemění ČR ve "středoevropského tygra" se silným vlastním podnikatelským zázemím. Tato národovecká vize byla velmi naivní a ztroskotala mj. kvůli nepřestávajícímu tlaku na politické úvěry, který zapříčinil bankovní krizi a konec vládnutí premiéra Klause.

K moci se poté dostala ČSSD se slibem, že napraví chyby a omyly Klausova kabinetu během transformace české ekonomiky. Místo toho však začal všeobecný výprodej bank a vlna podbízení se zahraničním investorům toho typu, který v zemi hodlal stavět všeliké typy montoven. Jestliže ODS propagovala "národní kapitalismus", naivně, často hloupě a někdy zločinně, sociální demokraté prosadili úplně jiný přístup. Byli to oni, kdo "internacionalizovali" českou ekonomiku způsobem, který ji definitivně posunul z pozice předního evropského finalisty do role příštipkařícího subdodavatele.

Vinit všeobecně "cizí kapitál" je ovšem směšné, protože samozřejmě existují příklady - nejzřejmější představuje Škoda Mladá Boleslav - kdy vstup zahraničního kapitálu české ekonomice velmi prospěl. Nejde o to démonizovat "cizáky", ale zabývat se otázkou, co která zahraniční investice vůbec může České republice přinést. Sociální demokraté se o to ovšem nikdy nestarali. A nejenže zmíněný přístup nebyl nikdy řádně zkritizován a opuštěn, existuje snaha dovést ho až do posledních důsledků lobováním nynějšího prezidenta za to, aby se mládež méně vzdělávala a omezila na učební obory, jejichž absolventi jsou montovnami ještě poptáváni.

Opakuji: Čeští zaměstnanci si nemohou vystávkovat jiné místo své země v mezinárodní dělbě práce, než jaké česká ekonomika zaujala zejména v důsledku politiky Zemanovy a po ní následujících sociálně demokratických vlád. A z toho automaticky plyne, že jejich platy nikdy nedostihnou úroveň běžnou v zemích, kde sídlí finální producenti odebírající dílčí celky od českých firem.

Západní platy nebudou dohnány ani stávkováním, a už vůbec ne zavedením progresívního daňového systému s pochybně a populisticky nastavenými daňovými pásmy, jehož autoři předstírají levicovost, zatímco se hodlají dál podbízet těm skutečně ekonomicky rozhodujícím subjektům, jimž se dosud ČSSD systematicky podbízí: Zahraničním investorům do montoven a matkám českých bank, z nichž je systematicky vyváděn kapitál, místním oligarchům, s nimiž strana udržuje nadstandardně dobré vztahy překonané snad pouze Milošem Zemanem osobně, a velkým státním molochům s kvazimonopolním postavením na domácím trhu.

Zatímco všem zmíněným politici ČSSD často nadšeně lezou zadem až do tenkého střeva, v démonizaci drobných živnostníků si sami nijak nezadají s Babišem - a nyní k tomu přistoupila další účelová populistická fikce, podle níž je to prý vyšší střední třída s lehce nadprůměrnými platy, kdo nese odpovědnost za "solidárnost" českého systému.

Ne nedotknutelní - ne investoři, ne banky, ne oligarchové, ne velcí státní dinosauři, u nichž končí rozhodující část zisků. Živnostníci a vyšší střední třída, Honzejkův lékař s 36 000 čistého.

Protože od těchto lidí si v Lidovém domě nic neslibují a nemusejí s nimi být zadobře. Protože s těmito lidmi nedělají v Lidovém domě všelijaké zajímavé kšefty plnící stranickou pokladnu. Lze na ně tedy ukázat prstem a křičet, že tihle otloukánci můžou za podělané životy lidí s platem kolem 15 000 korun měsíčně.

A "lid" jako zaslepená bitá žena notorického alkoholika zatím dál věří pohádkám, v nichž se slibuje odstranění problémů - jež by především vůbec neexistovaly nebýt toho, kdo takové sliby rozdává.

ČSSD ve skutečnosti nechce na své letité politice vůbec nic podstatného měnit, ale zůstat u ní, jen s novou fasádou progresívní daně z příjmu. Proto předá na podzim moc Babišovi nabízejícímu nové falešné naděje - a možná se nakonec bude ucházet o post minoritního koaličního partnera.

Pak se zřejmě Češi dočkají ještě mnoha dalších a šílenějších událostí než jsou ty, jimiž je po léta obšťastňovala aparátnická kompradorská buržoazie z Lidového domu.