Svátky života

1. 11. 2016 / Boris Cvek


Existují světci, o nichž nikdo neví, že jsou svatí, tedy kromě Boha. A právě tito světci jsou ti, kteří mají podle západního křesťanského kalendáře (ortodoxní církve slaví tento svátek v první neděli po Letnicích) dnes, 1. listopadu, svátek především, svátek Všech svatých. A hned po něm, zítra, 2. listopadu, následuje Vzpomínka na všechny věrné zemřelé, tzv. Dušičky. Tyto svátky mne každoročně fascinují.

Jsou to totiž, navzdory všemu zdání, ve skutečnosti svátky života. Svatost je život v tom nejplnějším smyslu. Ale není to nějaká vlastním úsilím dosažená dokonalost nebo bezhříšnost, čistota od všeho pozemského. Svatost je to, co člověk má v sobě z Boha, co posvěcuje a vykupuje jeho pozemskost, smrtelnost a hříšnost. Není to nějaký pohanský kult pozemských bůžků. Je to odkaz k nekonečnému, absolutnímu, jedinému Bohu.

Svatost je vstup Boha do našich životů. Ta formální, oficiální stránka uznávání někoho za svatého, ta reflektuje danou společnost a dobu, konsensus v hledání znaků svatosti. Bůh je ale věčný a nekonečný. Ve svatosti dává plnost života, který smrtí nekončí. Není to odměna a soud, je to milost, projev Boží lásky. Je to přesně ten život, v nějž doufáme pro všechny naše zemřelé, že jim jej Bůh dá ze svého milosrdenství. A proto jsou tyto svátky svátky života.

0
Vytisknout
2859

Diskuse

Obsah vydání | 3. 11. 2016