Od Topolánka k Zemanovi: Nakoukání do podstaty české politické gultůry

8. 2. 2016 / Karel Dolejší


To, co udělal ten Dušek, to přece nebyla náhoda. To je takovej ten, takovej ten neonacismus, skrytej a ta intolerance prostě v tý společnosti je strašně hluboce, ta xenofobie, Češi jsou v podstatě netolerantní ve své podstatě. Hrajou si na tolerantní. Mladí lidé...
Ano, určitě, ty starší generace.
A Dušek to rozehrál moc ošklivě, to bylo, to šlo strašně, protože, co je to obyčejnej Čech, pro kterýho dělá Paroubek politiku? No to je přece vepřo, knedlo, zelo a v podstatě je třeba všechny zavřít, nakopat do prdele.


1. dubna 2010 oznámil tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek odchod z funkce ZDE a de facto konec politické kariéry - kvůli tomu, že ve výše citovaném rozhovoru pro časopis LUI vyjádřil předsudky vůči křesťanství a (údajně, ve skutečnosti z jeho konkrétního vyjádření plyne něco jiného) také vůči homosexuálům a Židům ZDE.

Ve sporném rozhovoru, který je veden velmi neuspořádaně, se Topolánek kromě jiného vyslovil i k tehdy čerstvé kauze zaměstnance ministerstva dopravy Jaromíra Duška, který se pro Lidové noviny rozpovídal o "spiknutí homosexuálů" na úřadě - a výrok zakončil poznámkou, že se bojí "ohnout pro tužku na chodbě" ZDE. Dušek je od roku 2010 členem strany SPO (z), od podzimu 2012 krajským zastupitelem a náměstkem hejtmana Pardubického kraje.

Srovnáte-li s několikaletým odstupem, za co se odcházelo z vrcholové politiky v roce 2010 a co ve vrcholové politice běžně, bez jakýchkoliv následků, zaznívá v roce 2016, dostanete míru "pokroku", jehož mezitím česká společnost dosáhla v oblasti politické kultury (pokud je ten výraz ještě vůbec namístě).

Topolánkova vláda byla nepochybně špatná, její předčasný pád v roce 2009 v důsledku zákulisních manipulací ale přinesl neméně problematickou "úřednickou" vládu Jana Fischera. Také následující vláda Petra Nečase skončila nikoliv volbami, ale skandálem. Ostatně podobně, jako již vláda Stanislava Grosse. Od roku 2004 Česká republika neměla ani jednu vládu, která by vydržela do konce funkčního období.

Výsledkem veškerých nepravidelných a řádné demokratické procedury obcházejících změn "k lepšímu" je ovšem stav, kdy se přešlo od skrytého dojení veřejných rozpočtů k jejich dojení zcela nezakrytému (via ministr financí Babiš, donedávna pro Čechy nejdůvěryhodnější politik) a od rezignací pro skutečné i údajné předsudky v mediálním výstupu vrcholného politika k otevřené obhajobě lží, manipulací, ideologických a náboženských předsudků, zlovůle ("Smrt abstinentům a vegetariánům") a nepřímých výzev k politickému násilí.

Zatímco v Topolánkových dobách se mnoho Čechů z "ulice" za svou zemi stydělo, v současnosti zažíváme doslova epidemii národní hrdosti.

0
Vytisknout
2903

Diskuse

Obsah vydání | 10. 2. 2016