Vysoký činitel OSN:

Protiuprchlická rétorika evropských politiků připomíná rok 1938, který vedl k holocaustu

14. 10. 2015

"Bedlivější zkoumání historie a toho, co se v Evropě dělo v první třetině dvacátého století, by mělo vést lidi k tomu, aby si velmi pečlivě rozmysleli, co říkají. Jde o lidské bytosti: už jen používání slova ´běženci´ jaksi naznačuje, že nemají žádná práva. Oni mají všichni stejná práva, jaká máme my."

"Člověk se diví, co se to stalo Evropě. Proč všichni na všechno zapomněli? Proč se nedokáží Evropané poučit ze své zkušenosti, že už jednou po této cestě šli a že je to velmi nešťastná cesta, pokud po ní půjdou dál?"





Dehumanizující jazyk, který používají evropští politikové v souvislosti s uprchlickou krizí, má ozvěny rétoriky z doby těsně před druhou světovou válkou, kdy se svět obrátil zády vůči německým a rakouským židům a umožnil tak, aby došlo k jejich vyhlazení během holocaustu, varoval nejvyšší činitel OSN odpovědný za lidská práva.

Zeid Ra’ad Al Hussein, Vysoký komisař OSN pro lidská práva, Jordánec, charakterizoval reakci Evropy na uprchlickou krizi jako nepochopitelnou, jako reakci lidí s krátkou pamětí.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva upozornil, že jazyk, který dnes používají politikové, připomíná jazyk na konferenci v Evianu r. 1938, kdy země jako USA, Británie a Austrálie odmítly přijmout větší počty židovských uprchíků prchajících z Rakouska poté, co ho Hitler anektoval. Tyto země tehdy argumentovaly, že by přijetí židů destabilizovalo jejich společnosti a přineslo břemeno jejich ekonomikám. Proto Hitler dospěl k názoru, že židy nebude ze země deportovat, ale že je vyhladí v koncentračních táborech.

O tři čtvrtiny století později, varoval vysoký komisař OSN, používají politikové tutéž rétoriku a snaží se z uprchlické krize pro sebe získávat politický kapitál. "Je to politické téma, které je záměrně přeháněno ve snaze vytvořit dojem, že i nejmenší skupinka uprchlíků by jaksi mohla ohrozit národní čistotu daného státu," zdůraznil.

Dodal: "Když si přečtete mezivládní diskusi na konferenci v Evianu, uvědomíte si, že politikové tehdy v roce 1938 mluvili velmi podobně jako dnes. "Australský delegát tam řekl, že kdyby přijala Austrálie větší počet evropských židů, dovezla by si do Austrálie ´evropský rasový problém´.

Bedlivější zkoumání historie a toho, co se v Evropě dělo v první třetině dvacátého století, by mělo vést lidi k tomu, aby si velmi pečlivě rozmysleli, co říkají. Jde o lidské bytosti: už jen používání slova ´běženci´ jaksi naznačuje, že nemají žádná práva. Oni mají všichni stejná práva, jaká máme my."

Zeid uvedl, že jeho země, Jordánsko, přijalo více než 650 000 uprchlíků ze Sýrie a z Iráku, zatímco někteří evropští politikové propadli "xenofobii a v některých případech otevřenému rasismu".

Dodal: "Člověk se diví, co se to stalo Evropě. Proč všichni na všechno zapomněli? Proč se nedokáží Evropané poučit ze své zkušenosti, že už jednou po této cestě šli a že je to velmi nešťastná cesta, pokud po ní půjdou dál?"

Zeid zdůraznil, že odpovědnost za ochranu a podporu lidských práv je daleko důležitější než politika a politikaření, a obvinil některá média, že šíří představu, že "imigranti jsou hrozbou bezpečnosti země" a že se jim nemá důvěřovat.

"Když začnou média šířit takovéto názory, musíme si dávat velký pozor, kam to může vést, a znovu, v Evropě jsme měli v minulosti takové zkušenosti, které způsobují, že jsme nyní velmi znepokojeni."

Podrobnosti v angličtině ZDE>

0
Vytisknout
2546

Diskuse

Obsah vydání | 19. 10. 2015