Pařížští útočníci zneužili islámu, avšak žádná válka mezi islámem a Západem neexistuje

10. 1. 2015

Buďme konkrétní - jsou to zločinci, kteří zneužívají islám. Drtivá většina jejich obětí jsou muslimové.

Útok na časopis Charlie Hebdo nás nutí, abychom se chovali jasně a důsledně. Musíme absolutně odsoudit to, co se stalo v Paříži. Napsal jsem totéž po útocích ze 7.7. 2005 a 11. 9. 2001. A po Jordánsko a Bali a Mali, píše Tariq Ramadan, profesor soudobých islámských studií na Oxfordské univerzitě.

Útočníci tvrdili, že pomstili proroka Mohameda. To je nesprávné. Ve skutečnosti zradili a pošpinili zvěst islámu, naše zásady a hodnoty. Zneužili islámu k ospravedlnění toho, co učinili. Z náboženského hlediska mám pocit, že je mou povinností řici, že tento čin nemá nic společného se zvěstí našeho náboženství. Očekával bych od každého, pokud by se něco dělo jménem jejich země nebo jménem jejich náboženství, aby proti tomu protestoval. Jako muslimský vědec musím protestovat.

Celá záležitost má ale širší politické pozadí. Odsuzujeme násilný extremismus, který se zaměřuje na lidi na Západě. Ale nejsou to jen lidé na Západě. Reagujeme emocionálně, protože v Paříži bylo usmrceno 12 lidí, ale každý den jsou zabíjeny v Sýrii a v Iráku stovky lidí a my přesto tam dál posíláme bomby.

Na životech záleží, ale je důležité říci jasně, že životy muslimů v zemích, kde je muslimská většina, mají stejnou hodnotu jako naše vlastní životy na Západě.

To, k čemu došlo tento týden, byla tragédie, prohloubená tím, že šlo o věci tak známé. Neboť já jsem se osobně setkal s karikaturistou Charbem (Stéphanem Charbonnierem), šéfredaktorem časopisu Charlie Hebdo, který byl mezi těmi, kdo byli ve středu usmrceni. Vedli jsme spolu debatu, v níž jsem mu řekl, že respektuju jeho svobodu psát si, co chce, a že neexistuje ospravedlnění pro žádný typ cenzury.

Ale řekl jsem mu také, že si musí ujasnit, jak to právo používá. V roce 2008 jeho časopis propustil karikaturistu, který zveřejnil vtip o židovské vazbě na syna prezidenta Sarkozyho. Uplatnili jste svobodu projevu i pro tohoto kreslíře, zeptal jsem se. Bylo mi řečeno, že svoboda projevu má své limity. Ne všechno lze říct. Tento dvojí metr je ale znepokojující.

Jzsem šokován, že se Charbovi a jeho kolegům stalo něco tak děsivého, ale jsem méně překvapen, že došlo vůči nim k odvetě. Kontroverze týkající se časopisu Charlie Hebdo vznikaly skoro každého půl roku, a redakce dostávala množství hrozeb. Mít smysl pro humour je fajn, ale útočit na už tak stigmatizované lidi ve Francii, to neprojevuje zrovna moc odvahy.

Extremisté chtějí tvrdit, že existuje válka mezi Západem a islámem, ale jestliže použijeme akce okrajových skupin a použijeme toho jako důkazu, že se vede válka mezi islámem a Západem, padáme tím do pasti.

George Bush spadl do té pasti okamžitě po 11. září, když vyhlásil válku proti terorismu. Jediné, co dnes můžeme rozumně říci, je, že jsme ve válce s násilnými extremisty, ať pocházejí odkudkoliv. Ale proč tu hru vůbce hrát? Buďme konkrétní - jsou to zločinci, kteří zneužívají islám. Drtivá většina jejich obětí jsou muslimové.

V mnoha zemích vládne napětí, avšak poslední dobou to je ve Francii velmi těžké. Dvě nedávno vydané knihy odrážejí atmosféru: je velmi negativní a velmi demoralizující. Kniha The French Suicide (Francouzská sebevražda) od Erica Zemmoura vyjadřuje obavu, že milionu muslimů mění a kolonizují Francii (autor doufá, že budou ze země deportováni) a Michel Houellebecq ve svém románu Submission předvádí, že r. 2022 ve Francii začne vládnout islámská strana. Před třemi lety Houllebecq se vyjádřil, že islám je nejstupidnějším náboženstvím na světě.

V Británii je v každodenním životě situace lepší. Neexistuje tu pocit trvalé stigmatizace v diskursu, jako je tomu ve Francii. Avšak i v Británii se situace zhoršuje. Existují tu strany, ochotné útočit na přistěhovalce a na muslimy. Je to trend, který musíme zastavit, protože je to naše společná povinnost. Politikové, intelektuálové, novináři, muslimové a lidé ostatních věr (a bezvěrci) si musejí ujasnit a spojit se, co se týče našich společných principů.

Francouzské mediální organizace se chystají zveřejnit nejurážlivější kreslené vtipy z časopis Charlie Hebdo a tvrdí, že to dělají v rámci obrany svobody projevu. Podporuju svobodu projevu, ale naléhám na ně, aby to neučinili, neboť jejich plán není odvážný a lidem neposkytne důstojnost. Bude to další příklad vyvolávání nenávisti vůči všem muslimům. Bude to útok na islám samotný. Poskytne to vítězství extremistům, jehož by sami nedosáhli.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3246

Diskuse

Obsah vydání | 13. 1. 2015