Rusko financuje evropskou ultrapravici

9. 12. 2014

Zní to jako kapitola ze špatného špionážního románu: bývalý agent KGB, vyhoštěný v osmdesátých letech z Británie, poskytl velkou finanční částku ultrapravicové straně v Evropě. Proč? Aby ochromil Evropskou unii a upevnil styky mezi Moskvou a budoucí možnou vedoucí představitelkou prokremelské Francie, píše Luke Harding v deníku Guardian.

Přesně to se stalo. Zakladatel francouzské ultrapravicové Nacionální fronty Jean-Marie Le Pen si vypůjčil dva miliony euro od firmy Veronisa Holdings, umístěné na Kypru, kterou vlastní extravagantní postava a špion z doby studené války jménem Jurij Kudimov.

Kudimov je bývalý agent KGB, který nyní pracuje jako bankéř a má těsné styky s Kremlem a sítí velkých peněz kolem něho. V roce 1985 pracoval Kudimov v Londýně. Údajně jako sovětský novinář. V roce 1985 ho vláda Margaret Thatcherová vyhostila za údajnou špionáž. (V témže období pracoval Vladimír Putin jako důstojník KGB v Drážďanech.)

V Paříži potvrdila Nacionální fronta, že získala obrovskou půjčku ve výši 9,4 milionů euro od První česko-ruské banky v Moskvě. Ta půjčka je logická. Šéfka francouzské Nacionální fronty, Marie Le Penová, otevřeně Vladimíra Putina obdivuje. Její strana má přímé kontakty na vysoké činitele v Kremlu, včetně Dmitrije Rogozina, nyní náměstka ruského premiéra, který v roce 2005 vedl v Moskvě kampaň proti imigrantům pod heslem "Odstraňte póvl z Moskvy". Le Penová popřela, že jde pouze o první část rozsáhlé půjčky z Ruska ve výši 40 milionů euro.

Ruské peníze budou financovat kandidaturu a kampaň Marine Le Penové na funkci francouzského prezidenta ve prezidentských volbách za dva roky. Nikdo si nemyslí, že Le Penová zvítězí, ale Nacionální fronta získala v květnových volbách do Evropského parlamentu bezprecedentních 25 procent francouzských hlasů. 25 europoslanců Le Penové už tvoří v Evropském parlamentě proruský blok.

Pomoc Moskvy pro francouzskou ultrapravicovou stranu lze chápat jako pomstu za rozhodnutí prezidenta Françoise Hollandea odložit dodávku prvních ze dvou letadlových lodí Mistral po ruské anexi Krymu a v důsledku pokračující ruské invaze na východní Ukrajinu.

Avšak půjčka je součástí hlubší a varovnější strategie Moskvy. Nejméně od roku 2009 pěstuje Rusko aktivně styky s ultrapravicovými stranami ve východní Evropě. Má vazby na maďarský Jobbik, na ultrapravicovou slovenskou Ľudovou stranu a na bulharskou nacionalistickou euroskeptickou stranu Atak. V těchto zemích politické elity stále silněji sympatizují s Putinovými postoji.

Podle budapešťské výzkumné organizace Political Capital, Kreml navazuje systematicky styky i s ultrapravicovými hnutími v západní Evropě.

V sovětské éře KGB aktivně podporovala organizace na Západě, které fungovaly jako prosovětské "bílé koně". Podporovala také finančně promoskevské komunistické strany. Kreml samozřejmě nezaložil západní ultrapravicové organizace. Avšak analogickým způsobem jim nyní poskytuje Moskva podporu, politickou i finanční, a podporuje evropský neofašismus.

Jak argumentuje organizace Political Capital, jde o "postkomunistický neokonzervatismus". Evropskou ultrapravici a Kreml spojuje jejich společné nepřátelství vůči Evropské unii.

Kreml zjistil, že západní politický systém je slabý, lehce proniknutelný a rád přijímá zahraniční finance. Putin byl vždycky přesvědčen, že evropští politikové, stejně jako ruští, se dají koupit, pokud je k dispozici dostatečné množství peněz. Podle amerických diplomatických depeší, prozrazených r. 2010, měl Silvio Berlusconi "obrovský osobní finanční prospěch" z energetických smluv s Ruskem, bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, Putinův největší evropský spojenec, zasedá ve správní radě rusko-německého plynovodu Nord Stream.

Ultrapravicoví britští politikové také vyjadřují svůj obdiv pro ruského prezidenta, bývalého agenta KGB. V březnu 2014 jmenoval Nigel Farage Putina jako světového politika, kterého nejvíc obdivuje, a chválil "brilantní způsob, jímž vyřešil syrskou krizi". V roce 2011 cestoval šéf britské ultrapravicové strany Nick Griffin do Moskvy a pozoroval tam volby do ruského parlamentu. Po návratu oznámil, že "ruské volby jsou daleko férovější než volby v Británii". Minulý týden Nick Griffin chválil na Twitteru kremelskou propagandistickou televizi Russia Today: "RT - pro lidi, kteří chtějí pravdu!"

Je to velmi ironické. Ve svém projevu o stavu Ruska minulý týden Putin nepřímo srovnával Západ s Hitlerem a argumentoval, že se Západ spikl, aby Rusko rozčlenil a způsobil jeho kolaps. V březnu Putin hájil svou anexi Krymu tím, že ten poloostrov zachránil před ukrajinskými "fašisty". O několik týdnů později přijela na Krym skupina ultrapravicových evropských populistů pozorovat tamější spěšně uspořádané "referendum".

Rusko takticky využívá lidové nespokojenosti, zaměřené proti EU - jejímž motorem je nenávist vůči cizincům a vládní škrty. Jak ale roste vliv ultrapravicových hnutí po celém evropském kontinentu, Evropa by měla sledovat, z jakých zdrojů jsou tato hnutí financována - nebo budou její instituce ochromeny.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
8028

Diskuse

Obsah vydání | 11. 12. 2014