Evropa zoufale hledá odpověď na iráckou krizi

15. 8. 2014

čas čtení 1 minuta

Evropa oprávněně váhá s vojenskou podporou vlády v Bagdádu, vzhledem k její pokračující neschopnosti dělit se o moc s menšinami a čelit "islámskému státu". Ale ozbrojená podpora Kurdů za účelem obrany jejich dosud stabilního regionu, který je nyní bezprostředně ohrožen, znamená mnohem menší a bezprostředně proveditelný úkol.

Kurdská regionální vláda a její ozbrojené složky přdstavují spolehlivé a dlouhodobé partnery. Francie již oznámila, že do Irbílu pošle zbraně, a další evropské státy o tom uvažují, včetně Itálie a Nizozemska. Také Německo vyjádřilo v tomto směru určitou ochotu.

Ovšem evropská reakce byla pomalá, ačkoliv již před nedávným vzestupem islamistů byla k dispozici jasná varovná znamení. Na druhé straně je jasné, proč Evropa váhá. Jedenáct let po velmi sporné invazi do Iráku, která otevřela dveře současné hluboké krizi, mají evropské země malou chuť se do regionu vracet.

Navzdory zjevné brutalitě konfliktu jsou si Evropané vědomi jeho složitosti. Je úzce spojen s občanskou válkou v Sýrii, kterou Evropa nedokáže vyřešit. Stejně tak Evropa ví, že islamisté působí v rámci velmi důležité aliance s místními sunnity, což odráží širší sektářský konflikt.

Evropa proto prakticky neuvažuje o vyzbrojování Bagdádu, přinejmenším dokud zde nevznikne nová, nesektářská vláda. Nicméně návrh vyzbrojit Kurdy je zřejmě v Evropě pomalu přijímán s tím, že omezí útoky islamistů na menšiny, přestože existují obavy, že pak bude Kurdistán usilovat o nezávislost. Ty však nyní mají sekundární význam.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8405

Diskuse

Obsah vydání | 18. 8. 2014