Chrabrý nový euroskeptický svět

5. 4. 2014

Jak bude za patnáct let vypadat Anglie, až euroskeptici ze strany UKIP (United Kingdom Independent Party, Strany nezávislosti Spojeného království) vyhrají volby? Tuto děsivou dystopickou vizi publikoval deník Independent.

Byl studený dubnový den a hodiny neodbíjely. Zase zatracený výpadek elektrické energie, nadával Winston Singh, jak si obtížně hledal cestu po chodníku londýnským Whitehallem ve smogu. Bonanza levné energie, kterou přislíbila vláda Vlastenecké unie poté, co se zruší "ekologické kraviny, které nám vnucovala EU", jaksi nenastala. Celoživotní prezident Putin přislíbil svému nejvěrnějšímu spojenci, euroskeptické vládě v Anglii, neomezené množství levné energie. Z Ameriky se také mělo dovážet do Pevnosti Anglie extremně levné uhlí, protože ho tam kvůli frakování už nepotřebovali. Šlo jen o Pevnost Anglii, protože po druhém referendu r. 2020 Skotsko odešlo z Británie - navždy.

Ve skutečnosti měl strýček Vladimír velké problémy s boji proti vzbouřencům, kteří útočili na jeho plynařské a ropné instalace na Kavkaze a ve stále ještě nepokojné provincii Ukrajině. S železnou pravidelností z ruských ropovodů a plynovodů do Evropy neplynulo nic. Mezitím vedlo pálení špinavého jankejského uhlí ke vzniku hustých mlh, jaké Londýn nepamatoval od padesátých let dvacátého století. Za vlády Vlastenecké unie se rozložilo veškeré úsilí snížit emise. Jak ironické, uvažoval Winston.

Šedou mlhou se proti němu nyní přibližovala optimistická skupina dobrovolníků z organizace Mladá Anglie, oblečených v elegantních purpurových košilích a majících na sobě zlaté šály. Nedlouho poté, co se Vlastenci dostali v Anglii k moci, vznikla tato dobrovolná organizace - nejprve uklízeli veřejné budovy, vozili důchodce do nemocnice. Jejich týdenní stipendium znamenalo, že se podstatně snížila nezaměstnanost mladých lidí. Ale mnozí z nich byli svou uniformou nadšeni až trochu příliš mnoho, uvažoval Winston. A když byl roku 2022 přijat Zákon o dobrovolném návratu domů, kdy každému člověku, žijícímu v Británii, který se narodil mimo Británii, byla nabídnuta letenka "domů" a finanční dotace umožňující mu "doma" nový život, purpurokošiláci začali chodit dům od domu a informovat občany, že mají odjet.

Winston byl byrokrat v černých šatech, který redigoval internetovou propagandu pro Ministerstvo anglické zaměstnanosti a jeho projekty pro vytváření pracovních příležitostí, jako byla výstavba nového Stadionu Alfreda Velikého a Kulturní hala anglosaské kultury ve Winchesteru.

K změnám začalo docházet roku 2018. V tom roce vůdce Britské lidové armády triumfálně spojil konzervativní pravici i labouristickou levici a vytvořil z ní nový Vlastenecký svaz. Jak dobře si Winston pamatuje tyto dny nadšení! Menšinová labouristická vláda r. 2017 těsně prohrála hlasování o členství v Evropské unii, 48,2 procent občanů hlasovalo pro, ale 51,8 procent hlasovalo pro "Brexit", britský exit, odchod z EU! Vyvolalo to neuvěřitelnou vlnu euforie. Konzervativní i Labouristická strana se roztříštily, Vlastenci získali většinu z nich a drtivě vyhráli další volby.

Následovaly těžké měsíce vyjednávání v Bruselu, britská strana byla silně oslabena masovou rezignací svých vysokých státních úředníků. Stovky diskrétních hospodářských dohod musely být rychle vyjednány, aby se nahradil Společný trh. Nakonec k 1. červenci 2019 Británie opustila Evropskou unii.

Vlastenecká unie odmítla vstoupit do širšího Evropského hospodářského prostoru, protože by členství v něm znamenalo, že by Anglie byla nucena plnit, jako Norsko, všechny předpisy EU, aniž by o nich mohla vyjednávat. Takže bylo nutno vyjednat dílčí smlouvy s vysokými byrokraty EU na všech frontách. Mnoho Angličanů se zprvu radovalo, že z Anglie zmizely podniky jako Lidl, Ikea či Ryanair, i když se jim moc nelíbilo, že museli znovu stát dlouhé fronty na konzulátech kvůli žádostem o vízum na nyní velmi drahou dovolenou v Řecku nebo ve Španělsku. Vlastenecká unie občanům doporučovala, aby vlastenecky trávili svou dovolenou doma a anglická letoviska Margate a Blackpool přišla znovu do módy. Bohatší Angličané ovšem litovali, že museli prodat své vily ve Středozemí poté, co vešly v platnost vysoké daně.

V mnoha sektorech probíhal boom zaměstnanosti. Kolik lidí, kteří hlasovali pro Vlastence, uvažoval Winston, si uvědomovalo, že nová vláda bude muset vytvořit obrovské množství nových administrativních míst k vykonávání úkolů, které kdysi prováděla nenáviděná Evropská komise? A kromě toho, úprk zaměstnanců z evropských zemí po roce 2017 - většina z nich odešla, než je k tomu někdo začal nutit - otevřel velké množství nízko honorovaných pracovních příležitostí. Většinou ale byly v oblastech, jako je zemědělství, které přišlo o záchrannou síť dotací z EU.

Volný obchod v rámci Anglického společenství národů - dohoda, která zajistila volební vítězství Vlastenců v roce 2023, naplnila police supermarketů úzkým sortimentem levnějšího zboží. Také to vedlo k bankrotu stovek místních výrobců. Zahraniční korporace mezitím postupně opouštěly Anglii. Každý měsíc oznámila německá, japonská či indická firma, že dobrá vůle vůči zaměstnancům jejich anglických provozů byla už vyčerpána. Podniky, vlastněné zahraničními podnikateli, odcházely do klidnějších vod Evropské unie. Urážlivé bylo, že mnoho těchto zahraničních podniků prostě přeskočilo přes hranici do nezávislého Skotska, které mstivý Brusel do EU rychle přijal. Jistě, ochranářské tarify se zatím ještě neprojevily v plné míře - příliš mnoho firem na obou stranách kanálu La Manche mělo příliš mnoho co ztratit. Avšak vědomí, že nikdo nemůže zabránit válce ochranářských tarifů, zahraniční investory odrazovalo.

Co se týče finančnického centra londýnské City, byl zahájen postupný odchod mezinárodních bank z Londýna do Paříže a do Frankfurtu. Vláda Vlastenecké unie freneticky usilovala o to zastavit odliv zahraničního kapitálu a zahraničních expertů, a zrušila obrovské množství regulačních předpisů ve snaze přilákat do Anglie odkudkoliv aspoň někoho. Winston procházel podél řvavých reklam na bar-kasino-erotický hotel. Jeho neónové poutače se znovu rozsvítily - výpadek elektřiny skončil.

Veškerá regulace, platná v Evropské unii, byla zrušena, a povzbuzovány dotacemi nového systému Otevřené zóny, se některá anglická města začala podobat směsici čtvrtí v Macau, Las Vegas a Kajmanských ostrovů. Na Londýn pršelo množství neregulovaných peněz, jak s potěšením konstatovali účastníci světoznámých narkotických mejdanů v Cheltenhamu a ve čtvrti prostituce v Harrogate.

Občané, kteří hlasovali pro Vlasteneckou unii s cílem vyhnat z Anglie pochybné cizince, nyní zjistili, že vláda zve do země ze zahraničí jakéhokoliv mezinárodního podvodníka, který má kufr peněz, za něž si mohl koupit podnikatelské vstupní vízum a zahájit jakýkoliv druh podnikání. Krátkodobě nadchly tyto metody Výmarské republiky i globální kosmopolity. Přijížděli a přilétali přeplněnými vlaky a letadly do podivného neregulovaného státu za kanálem La Manche, navzdory tomu, že ceny turistických víz do Anglie byly astronomické. Vůdce Vlastenecké unie musel být překvapen, když zjistil, že se jeho země stala centrem podzemní undergroundové klubové kultury.

Jenže brzo se atraktivita podivné nové Anglie stala nudnou a banální. Zároveň rychle pokračoval úprk mozků ze "Svobodné Anglie" - jak o ni neustále mluvila vládní propagandistická média. Od softwarových inženýrů k lékařským vědcům, konstruktérům počítačových her a filmovým producentům, podnikaví lidé tiše stát Vlastenecké unie opouštěli. Vůdce vtipkoval, že všichni slavní spisovatelé klidně mohou odejít do Berlína či do Barcelony a nikdo si toho ani nevšimne. (Skutečně odešli.) Ale režim to iritovalo.

Od Stockholmu až po San Francisko se stala světoznámou postava vysoce kvalifikovaného a schopného anglického odborníka v dobrovolném exilu. Nikdo je otevřeně ze země nevyhnal. Avšak celá generace schopných Angličanů hlasovala nohama. Vlastenecká unie věděla velmi dobře, že mnozí z nich, od vysokých byrokratů až po schopné výrobce, sedí v Bruselu a dostávají tam obrovské granty. Seděli v Bruselu a připravovali mechanismus a časový rozvrh pro rychlý návrat Anglie do EU.

Špinavé hřiště pochybných existencí, ráj pro propíratele špinavých peněz, všeobecná chudoba. Winston si povzdechl nad situací "Svobodné Anglie" a vzal si výtisk deníku Vlastenecký večerník, který se rozdával před novou frančízou stanice metra ve Westminsteru, která se nyní jmenovala Rosneft. "Strýček Vladimír vítá Kazachstán zpět do Euroasijského svazu", křičel titulek na první straně. Na fotografii, stál tam ve třetí řadě, se usmíval Vůdce Anglie, zatímco ruské tanky projížděly ulicemi Astany. "V Národním vysílání dnes večer: Anglické celebrity smaží párky, účastní se i ministr kultury Jeremy Clarkson!"

Co se týče mezinárodních spojenců své země, Winston věděl velmi dobře, že jak Rusko, tak Spojené státy pohrdají anglickou kolonií, kterou mezi sebou sdílejí a která jim spadla do klína. Moskva využívala Anglii jako poslušnou diplomatickou protiváhu proti stále sebevědomější Evropské unii. Washington zase zneužíval Anglii jako neregulovanou laboratoř pro stále riskantnější experimenty v oblasti bezpečnosti a dohledu nad občany. Winstonův chytrý telefon zapískal. Esemeska ho varovala, že má příliš vysoký krevní tlak. Ve Svobodné Anglii jste nikdy nebyli sami. Winston vykročil z chemické mlhy v londýnských ulicích, položil svou dlaň na čtečku otisků prstů před vchodem do metra, spravovanou americkou NSA, a sjel eskalátorem na nástupiště trasy metra, která se nyní jmenovala "Trasa Osvobození 1. července".

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5747

Diskuse

Obsah vydání | 8. 4. 2014