Kam potáhne evropská armáda?

3. 7. 2013 / Štěpán Steiger

Miloš Zeman o sobě i dnes tvrdí, že je prognostik. Tedy muž, který -- mimo jiné -- vidí do budoucnosti. Když však minulý týden promluvil na Humboldtově universitě v Berlíně a přednesl -- šlo o projev v řadě Řečí o Evropě - také svou myšlenku (návrh, nikoli prognózu) o evropské armádě, o její budoucnosti se nezmínil. Hovořil pouze o svém "snu". Možná se domníval, že svou reputaci jako Evropana tak dostatečně potvrdil. Poněvadž ovšem Evropanů je dvanáct do tuctu, museli bychom vědět více, abychom jej v tomto ohledu správně zařadili.

Nicméně jeho nápad se pokusil poněkud rozvést "bezpečnostní analytik" Miloš Balabán. Komentoval "sen" v Právu 1. července pod titulem Armáda EU? Sen se může stát nutností. "Za pouhé "nastřelení" tématu bez hlubší argumentace," píše Balabán, se novináři i experti v kritice "v zásadě shodli v tom, že (Zeman) předložil vizi, která nemá oporu v současné složité politické a ekonomické realitě Unie."

Bezpečnostní analytik však potom pokračuje: "Jenomže právě díky této realitě Evropa nechce brát na vědomí vážné signály z USA, že se musí o svoji bezpečnost starat už mnohem více sama." Poté, co konstatoval mj., že se "americký strategický zájem zároveň přesouvá z transatlantického prostoru do Asie a Pacifiku", vyslovuje poznatek, s nímž se stále častěji setkáváme: totiž že "Severoatlantická aliance se stává místo funkční vojenské organizace tak trochu diskusním klubem, který nepřináší USA větší přidanou hodnotu při zajišťování bezpečnosti. A to by nakonec mohlo vést i ke konci Aliance v podobě, v jaké ji dosud známe."

Že je NATO už nějakou dobu pouhým zombie, není nejenom jevem nijak novým, je docela očividným faktem. V tomto kontextu -- Zemanem nepovšimnutým; že by jej ani nezaznamenal? -- by se sice myšlenka "evropské armády" zdála užitečná (použitelná) -- kdyby ovšem nevyvolávala zásadní a nezbytnou otázku: proti komu by měla tato společná armáda Evropu bránit? Jinak řečeno: na koho by měla (musela) zaútočit?

Miloš Balabán naznačuje odpověď: píše o "velmi rizikových zónách nestability na jih a jihovýchod od nás". Přeložím-li si tato slova do srozumitelnějšího jazyka, jde o Afriku (Mali příp.severní Afrika), kde Francie právě intervenuje - a Střední východ -- kde Francie a Británie zasahují do občanské války v Sýrii ("samozřejmě" ve spolupráci s USA).

Přirozeně vyvstávají v této souvislosti okamžitě pochyby. Nemůžeme než ptát se: jednak kdo ohrožuje Evropu vojensky tak, že by měla zasahovat armáda, jednak, zda je opravdu ohrožena Evropa, tj. především (asi) celá Unie. Sám vidím pouze jednu a to jenom potenciální hrozbu: tzv. terorismus. Při nejlepší vůli si moje fantasie nedokáže představit žádnou hrozbu, které by musela čelit armáda (pomineme-li útok z vesmíru; v tom případě, obávám se, by armáda nic moc nezmohla). Pokud jde o "terorismus", nevidím nikde v současném světě, že by vojenský zákrok v podobě armády terorismus porazil. (Nejpřesvědčivějším a nejčerstvějším důkazem je pro mne Afghánistán: spojenecké síly se stahují, s Tálibánem co nevidět začnou "rozhovory" o mírovém uspořádání země -- termín "terorismus" se na Tálibán přestává používat -- může někdo tvrdit, že teroristé prohráli?)

Nakolik se "Evropa" cítí ohrožena válkou na Středním východě, to je podle mého soudu diskutabilní. Nemyslím, že by "muslimští radikálové" -- oblíbené, protože mlhavé označení -- táhli na Evropu, ať je výsledek současných bojů jakýkoliv (nejpravděpodobnější se mi zdá nové, ale opět chaotické uspořádání státních celků, v němž budou přetrvávat problémy, náboženské, sociální, velmocenské a jiné, včetně trvalého problému izraelské dominance nad závislou Palestinou). Pravděpodobnost, že by v této oblasti zasáhla jakákoliv armáda, se mi zdá naprosto mizivá -- kdyby existovala armáda evropská, katastrofu by podle mne jenom prohlubovala. A poněvadž požehnání OSN žádná armáda nikdy nedostane -- Čína a Rusko nemohou nikdy s takovou intervencí souhlasit -- není tu pro evropskou armádu, ani kdyby už existovala, žádné místo.

Shrnuto: ano, nejsem bezpečnostní analytik. Můj odhad příležitostí (možností), kdy by bylo evropské armády zapotřebí, se už proto musí lišit od názorů vojenských "expertů" nebo analytiků. Tedy: nevidím naprosto žádný důvod pro vznik armády, která by si mohla říkat evropská, prostě proto, že Evropě, soudím, žádné vojenské nebezpečí nehrozí. Nemám -- aspoň zatím -- žádné námitky proti snu českého prezidenta o vzniku takové armády -- třebaže zasahovat do snů zvláště do snů státníků bývá nebezpečné. Byl bych sice radši, kdyby se Zemanův sen změnil v můru, které by se pak chtěl zbavit. Dokud bude pouhou iluzí, nechci jej o ni připravit.

0
Vytisknout
4319

Diskuse

Obsah vydání | 4. 7. 2013