Lidé a nadlidé

2. 4. 2013 / Jan Sláma

Nedávno nám v televizi ukázali jak se někteří pracující v pracovní době věnují svým soukromým zájmům. A prý zaměstnavatel, který takto lapí svého zaměstnance ho může namístě propustit. Podobná akce kdysi probíhala ještě za hlubokého socialismu, a to dokonce VB, tedy Veřejná bezpečnost zastavovala automobilisty, nejraději v pátek a pátrala kam, že to jedou a zdali nemají být v práci.

Vzpomněl jsem si na to, když jsem celý den poctivě proseděl u televize a sledoval jednání ze sněmovny, kde se opozice pokoušela odstranit naši milou vládu. My občané, kteří zaměstnáváme a dobře platíme své poslance, bychom měli z jejich pracovního nasazení vyvodit okamžitě důsledky. To je, dát jim padáka a nikoli zlatého.

Poslanci vládních stran ostentativně dávali najevo svůj odpor proti mluvčím hlasitými hovory, pokřikováním a všelijakým hlukem. Nakonec byli i paní jednání řídící napomenuti a bylo jim doporučeno, aby si šli povídat mimo sál. Tak šli. Připomínky opozice pak poslouchali jen ti , kteří sami kritizovali a samozřejmě televizní diváci. Poslouchali jsme pečlivě!

My diváci jsme si odnesli tristní dojem, že vládní strana, dle svého názoru, dělá vše dokonale a nemusí naslouchat hlasům opozice, třebaže v mnoha projevech bylo určitě mnoho pravdy, že se hodlá i nadále chovat jako diktátor, který dokázal v době voleb získat většinu. Že tato většina mezitím prohlédla, jim nevadí. Nijak příkladně se nechovali ani představitelé vlády. Celé jednání mi připomínalo chování mládeže v mnoha školách při vyučování. Na stupínku se namáhá pedagog cosi dětem vysvětlit a ty si povídají, hrají hry, pokřikují, v lepším případě si čtou.

Bylo by žádoucí, aby podobně se chovající poslanci byli důrazně napomenuti a ti, kteří nedokáží jednání disciplinovaně sledovat, tedy pracovat,byli propuštěni bez náhrady a různých padáků.

0
Vytisknout
7913

Diskuse

Obsah vydání | 4. 4. 2013