Skončil další v podstatě neúspěšný eurosummit

15. 12. 2012

Vedoucí představitelé Evropské unie v pátek uzavřeli svůj poslední summit roku 2012 stejným způsobem, jak jednali po celý rok - odložili řešení krize v eurozóně do budoucna, hrají o čas, drží si palce a doufají, že nejhorší je za nimi. Od začátku řecké krize v únoru 2010, která se pak rozšířila kolem hranic eurozóny Evropská unie nikdy krizi nevyřešila, navzdory tomu, že se konalo 22 vrcholných schůzek a nesčetná jednání ministrů financí EU, píše Ian Traynor v deníku Guardian.

Nynější dvou denní summit v Bruselu tento vzorec opakoval. Měl vypracovat centrální plán a rozvrh pro reformu a stabilizaci euro prostřednictvím celé řady federalizujících politických a fiskálních rozhodnutí. Ve skutečnosti však byl přípravný dokument prezidenta EU Hermana Van Rompuyho uprostřed rozporů mezi Berlínem a Paříží odmítnut a ještě ambicioznější dokument prezidenta Evropské komise Barrosa byl prostě ignorován.

Van Rompyumu bylo nařízeno, aby přišel v lednu s méně ambiciózním plánem. Angela Merkelová odmítla tvrzení, že se krize už přehnala, a zdůraznila, že Evropská unie čelí dvěma letům bolestivých reforem, pomalému růstu a vysoké nezaměstnanosti.

Představitelé Evropské unie se nicméně honosí tím, že se jim zatím podařilo zažehnat odchod Řecka z eurozóny. Minulý týden Řecko dostalo 34,4 miliard euro záchranného balíčku, i když s půlročním zpožděním. Představitelům EU se také podařilo vytvořit Evropský stabilizační mechanismus. Nová struktura bude schopna zachraňovat krachující banky, aniž by zvyšovala zadluženost vlád, i když není jasné kdy bude plně funkční a jak.

Ústřední italská banka sice varovala, že státní zadluženost Itálie přesáhla v říjnu poprvé 2 biliony euro, avšak náklady na půjčky ve Španělsku a v Itálii od jara podstatně poklesly, takže se krize stala méně akutní. Tento týden byl vytvořen nový celoevropský inspekční orgán bankovního sektoru, jehož autoritu ponese Evropská ústřední banka ve Frankfurtu. Potíž je, že stále ještě není jasné, kdo bude finančně podporovat krachující banky a poskytovat finanční záruky vkladatelům. Němci nechtějí, aby jejich banky musely zachraňovat krachující banky v jiných zemích eurozóny.

Angela Merkelová bude v září roku 2013 kandidovat potřetí na funkci německé kancléřky. Největší událostí letošního roku bylo zvolení francouzského prezidenta Hollanda. Během všech vyrcholných schůzek EU od letošního května se Hollande a Merkelová střetli ohledně politické strategie: stručně řečeno, Německo chce škrty zatímco Francie ekonomický expansionismus a sdílení nákladů. Důsledkem je, že jednání jsou ve slepé uličce.

Avšak více než 80 procent Němců je spokojeno s politikou Angely Merkelové, naproti tomu Hollandeova popularita klesá a dosáhla už minima 41 procent. V Evropě rychle roste nezaměstnanost, nikoliv však v Německu. Vysocí politikové v Bruselu mají pocit, že bude nutno situaci radikálně řešit - a že oslabování evropských ekonomik je daleko větším problémem než deficity a zadluženost. Jinými slovy, Německo se bude muset začít chovat méně přísně, je čas přijmout expanzionistickou hospodářskou politiku Francie. Němci ale neposlouchají.

Podrobnosti v ZDE

0
Vytisknout
3612

Diskuse

Obsah vydání | 17. 12. 2012