Západ skupině Pussy Riot nerozumí: je protikapitalistická

22. 8. 2012

Svět se sjednotil v podpoře feministických aktivistek a proti tupé krutosti, s níž je potrestal Putinův nespravedlivý soudní proces. Jenže západní podpora těchto mladých žen byl nás měla hluboce znepokojovat, protože filozofii, aktivismus i hudbu Pussy Riot média zcela pominula a soustředila se jen na to, že je kritika pronásledování této skupiny užitečná pro geopolitické nepřátele Spojených států, píše v deníku New York Times ruský analytik Vadim Nikitin. Hrozí znovu nebezpečí, dvacet let po ukončení studené války, že se disidentští intelektuálové stanou pěšáky v západním protiruském narativu?

V sedmdesátých letech se Spojené státy a jejich spojenci vůbec nestarali o to, co sovětští disidenti vlastně říkají, pokud to bylo zaměřeno proti Kremlu. Není divu, že tolik Američanů bylo nakonec uraženo a mělo pocit zrady, když Alexander Solženicyn kritizoval v USA mnoho těchže nedostatků, které kritizoval ve své vlastní zemi.

Používat disidenty ke kritice ruského režimu je stejně nebezpečné jako adopce domestikovaného tygra: Ať se disidenti zdají jakkoliv poslušní, v konečné instanci jsou to svobodní lidé a je velmi pravděpodobné, že pokoušou ruku, která je krmí.

Kolik stoupenců Pussy Riot bylo nadšeno veřejnou sexuální orgií v moskevském muzeu r. 2008, které se účastnila silně těhotná Naděžda Tolokonniková v rámci skupiny Voina? Mělo to ilustrovat, jak jsou Rusové zneužíváni svou vládou. Voina předtím podpálila policejní auto a nakreslila obscénní obrázky na zvedací most v Petrohradě.

Takové akce by vedly k vašemu zatčení všude, ne jen v autoritářském Rusku.

Podstatou mediální horečky ohledně Pussy Riot je zásadní neporozumění tomu, co tito ruští disidenti zosobňují. Jejich akce jsou interpretovány jako boj za "svobodu projevu" a další základní principy liberální demokracie. Jenže samotný koncept "svobody projevu" s jeho konotacemi mírného občanského protestu je zcela cizí ruskému radikálnímu myšlení. Členky skupiny Pussy Riot nejsou liberálové, usilující o sebevyjadřování. Jsou to podle svých vlastních slov potomci surrealistů a ruských futuristů, jsou rozhodnuty radikálně, i násilím, změnit společnost.

Každý, kdo byl ochoten zabývat se tím, co tyto dívky zosobňují, si uvědomí, že tyto dívky pohrdají kapitalismem stejně silně jako putinismem. Nezaměřují se jen proti ruskému autoritářství, ale, podle slov Tolokonnikové, proti celému "korporátnímu státnímu systému". A to platí pro Západ úplně stejně jako pro Rusko. Týká se to i podlézavých západních mediálních koncernů jako je Murdochova News Corporation i dokonce i takových miláčků antiputinovského establishmentu "liberální opozice" jako je podnikatel a bojovník proti korupci Alexej Navalnyj.

Stoupenci Pussy Riot na Západě si musejí uvědomit, že dissent jejich hrdinů se nezastaví u Putina a ani nepřestane, až se Rusko stane "normální" liberální demokracií. Protože to, co chtějí členky Pussy Riot, je stejnou měrou děsivé a provokativní pro Západ i pro Východ a ohrožuje to establishmentový pořádek jak v Rusku, tak na Západě. Členky Pussy Riot bojují za svobodu od patriarchálních postojů, proti kapitalismu, proti náboženství, proti konvenční morálce, proti nerovnosti a proti celému státnímu korporátnímu systému.

Měli bychom podporovat tyto odvážné ženy pouze v tom případě, že i my jsme dostatečně odvážní na to podpořit je ve všem.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
6131

Diskuse

Obsah vydání | 24. 8. 2012