Jak můžeme pomoci Janě a Radovanu Čápovým?

1. 3. 2012 / Tomáš Fiala

V létě docházelo na Šumavě k masivnímu kácení stromů na území národního parku. Proti tomuto radikálnímu způsobu postupu proti přemnoženému kůrovci se kriticky vyslovila řada odborníků, o nichž se důvodně domnívám, že otázkám ochrany lesa a národních parků dobře rozumí.

Podle dalších informací docházelo přitom nejen k devastaci přírodního prostředí, ale i k porušování zákonů České republiky i mezinárodních smluv o národních parcích.

Blokádu, ekologických aktivistů, která tam probíhala, jsem proto chápal především jako oprávněnou snahu lidí, kterým není osud šumavské přírody lhostejný, zabránit nezákonnému jednání. Velmi mne proto zarazilo, že soudy, které v jiných případech postupují často poměrně liknavě, prohlásily v tomto případě velmi rychle blokádu za nezákonnou, zatímco k zákonnosti či nezákonnosti probíhající těžby dřeva v národním parku, pokud vím, přitom nezaujaly stanovisko.

Věřil jsem, že účastníci blokády se nebudou dopouštět žádného násilí a doufal, že i eventuální policejní zásahy proti nim budou probíhat korektně. Ve většině případů tomu tak zřejmě bylo, ale objevilo se i několik stížností na násilí ze strany zasahujících policistů.

Jedním z těchto případů byl i zmíněný velmi razantní zásah policie proti panu Čápovi, který se domáhal možnosti kontaktu se svou zadrženou dcerou a následný konflikt mezi policisty a ženou pana Čápa. Jeho videozáznam je v tomto článku.

Nepředpokládal jsem, že se policie za tento zásah omluví. Ale domníval jsem se alespoň, že byli všichni zadržení pouze legitimováni a posléze propuštěni bez dalších následků, nanejvýše potrestáni nějakou pokutou za přestupek. Na videu není vidět žádné násilí ze strany pana Čápa vůči policistům. A pokud jeho žena opravdu jednou plácla policistu ("pacifikujícího" jejího manžela) po zádech, snad by bylo na místě to chápat jako přirozenou reakci ženy a matky na to, co v té chvíli viděla a prožívala. To je přeci něco úplně jiného než například útoky fotbalových fanoušků či jiných výtržníků, kterým někdy musí policisté čelit. Navíc krajský soud v Plzni později rozhodl, že zásahy policie proti účastníkům blokády nebyly oprávněné.

Bohužel jsem asi příliš naivní. Jana i Radovan Čápovi byli obviněni z útoku na veřejného činitele a v úterý 28. února stanuli před soudem v Klatovech.

Velmi mi to připomíná dva podobné případy, o kterých psaly Britské listy. Případ Johna Boka a Romana Týce (ne kvůli úpravě semaforů, ale kvůli tomu, že se zastal té řidičky). I zde došlo k tomu, že se dotyční zastali jiné osoby proti policii a posléze byli obviněni z útoku na veřejného činitele. V případě manželů Čápových však považuji za velmi závažnou skutečnost, že se pan Čáp zastával své vlastní dcery a paní Čápová svého manžela.

Věřím, že soud k těmto všem skutečnostem přihlédne a že především velmi důkladně prošetří, zda vůbec došlo ze strany obviněných k činům, z nichž jsou obviněni.

Když o tom znovu přemýšlím, vybavují se mi závěrečná slova básně Hermana van Veena. "Kdo nepozdvihne hlas, ten mlčí na souhlas." A proto si neustále kladu otázku.

Jak mohu pomoci Janě a Radovanu Čápovým?

Jak můžeme my ostatní pomoci Janě a Radovanu Čápovým? Případné nápady uvítám na své mailové adrese tomfia@volny.cz.

0
Vytisknout
3531

Diskuse

Obsah vydání | 2. 3. 2012