Šumava - nech brouka žít...

21. 7. 2011 / Pavel Štindl

Chtěl bych reagovat na článek pana Dolejšího (Šumava: Korupce jako obvykle) a pana Řezáče (Nad Modravou dusno) týkajících se Šumavy. Nerad bych se zaplétal do odborných polemik, hned na začátku podotýkám, že odborník nejsem. Vzdělání mám vysokoškolské technické. V čem se (domnívám se) liším od obou pánů je to, že ze Šumavy pocházím - resp. z podhůří Šumavy a k Šumavě mého dětství mám silné osobní pouto.

Postup kůrovcové kalamity na Šumavě za poslední desetiletí je něco neuvěřitelného. Kdo byl na pramenech Vltavy před deseti lety a dnes, vidí nyní krajinu, jakou jsme byli zvyklí vídat z Krušných hor v 80. letech. Nevidím onu "nádheru divokého lesa a jeho přirozené obnovy" (jak eufemicky nazývá p. Řezáč uschlé pahýly stromů), vidím spoušť, se kterou se příroda postupně vyrovnává a bude vyrovnávat celá desetiletí. Nevidím Šumavu jako laboratoř, vidím Šumavu jako místo k žití, jako místo, kde budu svým dětem ukazovat krásu hlubokých lesů a zelené přírody, tak jak to bylo vštěpováno a ukazováno mně. Doporučuji každému, aby si vyjel na kole na Poledník, z rozhledny pohlédl do kraje a udělal si vlastní úsudek. To podle mne není žádná krása, to je prostě spoušť.

Příznivci bezzásahovosti mají nepochybně pravdu v tom, že se les obnoví, že bude přirozenější, než předchozí les, staletí kultivovaný hospodářským využíváním. Problém je v tom, že my už ten les neuvidíme. A velmi se obávám, že ani moje děti ne.

Zajímalo by mne i to, zda si vůbec někdo uvědomil, že pokud zahynou tisíce hektarů lesů, co to udělá s přirozenou schopností lesů absorbovat vodu při deštích? Vypracoval někdo i na tohle studii? Vše má přitom přímý dopad na obyvatele šumavských vesnic, kterých se ale málokdo z ekologických aktivistů zeptá, co na to říkají. To jsou prostě místní "vidláci", kteří nerozumí tomu, jak se má dnes pečovat o přírodu. Jenže zatímco aktivisté odjedou, oni zde musejí žít a s následky se vyrovnat.

Neškodilo by si také připomenout, z jakého důvodu byl NP Šumava vyhlášen:

Nařízení vlády číslo 163 ze dne 20. března 1991, § 2: "Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídicích funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů"

Jak typické, že příznivci bezzásahovosti vůbec nezmiňují tu část o zachování typického vzhledu krajiny. Přitom je neméně důležitá.

Bylo by zajímavé srovnat, kolik se v uplynulých vytěžilo dřeva ze Šumavy. Prameny, které jsem nalezl já, hovoří o tom, že v minulých dvou letech letech (ředitel NP František Krejčí) se vytěžilo nejvíce dřeva v historii parku - 700 000 m3. To vše v souvislosti s šírením kůrovce. V tomto světle vypadá argument, že Stráský (aktuální ředitel NP) je korumpován těžebními firmami, velmi úsměvně...

Nevím přesně, co bylo cílem experimentu, který nechal Šumavu napospas kůrovci. Z mého pohledu je výsledek nepřijatelný. Jsem přesvědčen, že i pro většinu lidí, kteří k Šumavě mají nějaký vztah. Dokonce si myslím, že kdybychom se vrátili o deset let zpátky, tak by i většina dnešních příznivců bezzásahovosti měla jiný názor. Ale dnes už nikdo z nich prostě nemůže přiznat, že se mýlili. Bojí se, že by ztratili tvář. Nicméně to, že král je nahý, už vědí skoro všichni...

Odkazy na články o problematice NP Šumava:

Wiki Šumava: ZDE

Wiki Šumava - rozepře o koncepci: ZDE

Nařízení vlády o zřízení NP: ZDE

0
Vytisknout
4909

Diskuse

Obsah vydání | 22. 7. 2011