Když si V. Klaus plete dojmy s pojmy

19. 7. 2011 / Jiří Baťa

Paradoxně s touto skutečností však oba zákony (stejně jako předchozí, rovněž prezidentem nepodepsané) platí. V. Klaus totiž neučinil to, co mu ukládá ústava, totiž, že "prezident má podle ústavy právo vrátit přijatý zákon (s výjimkou zákona ústavního) s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen". O vráceném zákoně pak znovu rozhoduje sněmovna a může prezidentovo veto přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. Přijaté zákony pak podle Ústavy podepisují kromě předsedy Poslanecké sněmovny, předsedy vlády i prezident republiky.

V intencích Ústavy tak vyplývá, že prezident republiky má povinnost přijatý zákon podepsat. Podpis prezidenta však nevyjadřuje, resp. by neměl vyjadřovat jeho souhlas či nesouhlas s přijatou normou (jak se zřejmě V.Klaus domnívá), ale ve své podstatě figuruje pouze a jedině jako státní orgán, ověřující platnost zákonodárného procesu. Nebyl by to ovšem V. Klaus, aby si to nejen vysvětloval, ale také konal podle svého vlastního uvážení. Jinými slovy, dělá, co sám uzná za vhodné. Není to první a jsem přesvědčen, že ne poslední exces v pravomocech prezidenta (rozuměj V.K.), který zcela zjevně a veřejně opovrhuje Ústavou, která jej do prezidentského křesla ve svých předem stanovených povinnostech a úkolech, stejně jako jeho slibem dání, usadila.

Z jednání V. Klause je zjevné egoistické opovrhování Ústavou. Činí sám sebe něčím, co Ústava ČR nezná, a to je osobu sebestřednou, povýšeneckou, domýšlivou s individualistickým pojetím svého postavení, kterého se mu dostalo přes dvojnásobný prezidentský slib lidu České republiky. Nicméně prezident (a toho si je zřejmě vědom) může být z funkce odvolán (zatím) jen kvůli vlastizradě. Je zřejmě nedostatkem Ústavy, že nedává možnost jeho odvolání i z jiných závažných porušování prezidentských ústavních povinností, což zřejmě (alespoň v to doufám) v případě přímé volby prezidenta bude zohledněno a do Ústavy vneseno.

Pozoruhodný je také postoj politiků jak ve vládě, tak v Parlamentu. De facto žádný (snad až na výjimky) nevznáší oficiální nesouhlas či protest proti nezákonnému postupu prezidenta, jako by bylo (a zřejmě tomu i tak fakticky je) nejdůležitější, že odsouhlasený zákon (novela apod.) byl regulérně schválen a přijat. Zvláště, jedná-li se o zákon, předkládaný pravicovou vládou P. Nečase. O takové "maličkosti", jakou je chybějící podpis prezidenta, se již nikdo nezajímá. I to však dokladuje, že i jimi je porušován "zákon a pořádek", proto si také dovolují svévolně, nezodpovědně a arogantně porušovat platné zákony a jiné normy, aniž by byli (mohli být) hnání k zodpovědnosti. Jedním slovem - (pardon) - bordel ve státě.

Nemálo politiků vytýká nejednomu cizímu představiteli, resp. hlavě státu tzv. prezidentský sytém. Ne jinak si často počínají i naši politici např. vůči ruskému prezidentovi Putinovi, kterému vytýkali právě tento způsob vládnutí. Ruku na srdce, jaký rozdíl je ve vládnutí Putina a Klause? Co se možná ví (ale není to potvrzeno) o Putinovi, se neví o Klausovi. A co se ví, se tutlá.

Kolik chybí k tomu, aby zde nebyl rozhodující orgán ve státě vláda a Parlament, ale toliko sám V. Klaus? Těch jeho přehmatů a povinnosti překračujících počinů prezidenta bylo v poslední době dost a dost. Jediný, kdo se nad těmito kroky pozastavoval byla některá média, politologové a veřejnost. Už vůbec ne samotní politici (až na výjimky z řad opozice). Vše utichlo, voda se zavřela a prezident Václav Klaus, rovněž někdy zvaný Santa (příznačnější by bylo Devils), si na svém Hradě (snad ne?) panuje dál svými osobitými přístupy. Navzdory tomu, že má povinnosti nejen vůči Ústavě ČR, ale i k lidu České republiky. Jestli toto není s prominutím bordel v "demokratickém" státě, tak už nevím. Co vy na to?