Bipolární svět byl snesitelnější

8. 7. 2011

Přečetla jsem si článek pana Dolejšího o výsledcích "naší sametové revoluce". A taky povídání o tom, že africkému rohu opět hrozí hladomor. A o Kaddáfího Libyi. A další a další - i o "reformách" naší bezvadné současné vlády. Nejsou to jediné zprávy, které sleduji, ale jen jedny z mnoha, ke kterým bych se chtěla vyjádřit, napsala čtenářka Miloslava Obermajerová.

Když se rozhlédnu po současném světě, tak se musím stydět. Nejen za naše politiky, ale za všechny politiky - ï za ty světové. Svět se změnil v kasino, kde fanatičtí a nezodpovědní gambleři hrají šílenou hru s našimi životy a s budoucností, bez jakékoliv osobní zodpovědnosti. Krásný nový svět, kde umírají tisíce afrických dětí na pochodu za čímkoliv k jídlu a naše demokratické státy posílají miliony dolarů chaotům - tedy povstalcům v Libyi, a posílají jim i humanitární pomoc, kterou jim dokonce dovezl i náš ministr zahraničí! A kterou Libye na začátku bombardování vůbec nepotřebovala. Kde Řecko bude muset nejspíš prodat Akropolis, aby mohlo zaplatit úroky nenažraným finančníkům. Kde každý lump má ochranu zákona, ale obyčejný člověk nemá ochranu žádnou. Kde mě různí šašci krmí bláboly o svobodě člověka a demokracii a vehementbě kradou, zatímco já po přepočítání svých příjmů bezpečně vím, že po příští úžasné reformě si budu moci svobodně vybrat most, pod kterým se ubytuju.

Bipolární svět byl bezpečnější a pro obyčejné lidi snesitelnější. Protože si hlavouni z obou stran přece jenom nemohli dovolit to, co si dovolí dnes. Taky média nebyla ještě tak sofistikovaná, aby dokázala i bez cenzury vyvolat tolik nenávisti jedněch obyčejných moulů proti druhým. A ti obyčejní moulové byli u vědomí cenzury daleko kritičtější ke zprávám, které jim byly předkládány. A taky novináři byli poctivější a zodpovědnější a vypadá to, že někteří z nich i měli nějaké ideály (kromě prachů).

Musím přiznat, že jednu věc pro mě krásný nový svět udělal. Konečně si neříkám - kdych byla mladší. Jsem ráda, že jsem stará. Jen se bojím o budoucnost svých dětí.

P.S. A v televizi vidím čím dál tím víc lidí, kterých se štítím. Kterým bych nepodala ruku za nic na světě. Myslíte, že bych mohla žalovat je nebo televizi, za to, že mi způsobují psychickou újmu? Třeba bych něco vysoudila a měla po dalších skvělých reformách i na doktora a nájem...

0
Vytisknout
8304

Diskuse

Obsah vydání | 11. 7. 2011