Podobnost čistě náhodná?

5. 5. 2011 / Jiří Pondělíček

1.Máj si mnozí z nás připomínají nejen jako svátek zamilovaných, který má, oproti importovanému Valentýnovi, u nás staletou tradici nebo jako připomínku monstrózních komunistických manifestací, ale zároveň jako příležitost připomenout nutnost důstojného postavení dělníků a vlastně všech zaměstnanců ve společnosti.

Jedna moje vzpomínka z 80. let se týká právě prvomájového průvodu, kde zasahující esenbáci odváděli občana, který nesl transparent s portrétem M. S. Gorbačova.

Za zmínku o perestrojce padla rána pendrekem. Taková byla léta 1988 a 1989, kdy demonstrace nabíraly na síle a podpisy pod peticí Několik vět přibývaly. Situace vlády byla neudržitelná, ač se komunističtí mocipáni snažili udržet u moci za každou cenu. A pak došlo k tomu, že nepomáhala ani propaganda, ani vodní děla, ani pendreky. Národ se bavil nahrávkou s blekotáním Milouše Jakeše a z výhrůžek bafuňářů si už nikdo nic nedělal. Pád totality byl neodvratný.

A jaká je situace dnes? Situace současné ,naprosto nedůvěryhodné vlády, je neudržitelná, i když se snaží zůstat u moci za každou cenu. Důvěru sněmovny ještě uhrála, díky omylu voličů, který dal pravici ve sněmovně suverénní většinu ( podobný omyl jsme tu měli ve volbách 1946, kdy získali velký úspěch komunisté). Ale to je evidentně jen dočasná záležitost.

Podpisy pod peticemi přibývají a protesty se přelévají na veřejná prostranství. Národ se baví ne už pouhou audionahrávkou, ale přímo videozáznamem, kde pan prezident podivně manipuluje s psacími potřebami. Je tato podobnost náhodná?

Já se domnívám že ne. Chybná hospodářská, sociální a kulturní politika, prosazovaná zejména pravicovými stranami přivedla zemi opět do takové situace, že musí dojít k rozhodnutí. A i když k němu nedojde ani zítra ani za měsíc , není ta doba už příliš vzdálená. Je načase uvažovat, co dál a uvažovat rychle. Pád neokonzervativců a kleptokratů je neodvratný.

0
Vytisknout
4652

Diskuse

Obsah vydání | 6. 5. 2011