Prasečí chřipka? Panika, která se záměrně vyvolává, aby se lidi zviditelňovali a aby se utrácelo

30. 4. 2009

Ztratili jsme veškeré schopnosti jak posuzovat riziko. Může za to možná špatné školství, úpadek profesionálního zpravodajství v éře, které dominují "blogy", a bezprostřední hysterie. Lidé jaksi ztratili schopnost dát statistický údaj do kontextu. Nejsou schopni posoudit, jaký vztah mají špatné zprávy z Mexika k riziku, které obklopuje jejich vlastní život. Riziko, že někdo dostane prasečí chřipku, musí být miliony ku jedné.

Povinnost odborníků neděsit lidi a nezpůsobovat jim zbytečné výdaje byla potlačena touhou o vyšší rozpočty a vyšší zisky. Poplašné zdravotnické zprávy umožňují lékařům, kteří se chtějí dostávat do médií, státním zdravotníkům a farmaceutickým společnostem mít z nich prospěch tím, že manipulují strachem.

Zešíleli jsme. Dva Britové onemocněli (velmi mírnou) chřipkou, píše známý britský komentátor Simon Jenkins. "Tato krize možná opravdu bude explodovat," varuje dramaticky reportér v televizi BBC. "Varování Londýnu: Je to tady!" křičí list Evening Standard. Strach se prý šíří "jako mexická tsunami".

Vhodně zděšení ministři se už v pondělí uzavřeli do tajného mimořádného jednání v bunkru pod Whitehallem, aby se připravili na nejhorší. Britská vláda zešílela.

Co je to prasečí chřipka? Je to chřipka, mírná změna viru H1N1, který se vyskytuje často. Není to pandemie, ještě ne. BBC ho označuje za "potenciálně strašlivý virus", jenže každá virová infekce je potenciálně strašlivá. Při chřipce onemocníte. Měli byste si vzít léky a jít do postele. Pak se zase uzdravíte, pokud zrovna nemáte velkou smůlu, nebo pokud nemáte nějakou komplikující nemoc. Je dobré se vyhnout kontaktu s jinými lidmi, jako při každé chřipce.

V Mexiku bylo 2000 lidí diagnostikováno, že mají prasečí chřipku. Z nich asi 150 zemřelo, i když neexistují žádné patologické důkazy, že jsou všechna tato úmrtí spojena s novou chřipkou. Lidé na chřipku umírají často, zejména, pokud nedostávají žádné léky.

Kromě nemluvněte v Americe nikdo jiný na světě na tuto chřipku nezemřel a jen hrstka lidí má tuto novou chřipku, většinou v Americe a většinou jde o lidi, kteří se vrátili z Mexika. Dvojice ze skotského města Airdire, která chřipku dostala na dovolené v Cancúnu, se už uzdravuje. To se tak stává lidem, kteří mají chřipku, i když pro šéfredaktory je to jistě zklamáním.

Ztratili jsme veškeré schopnosti jak posuzovat riziko. Může za to možná špatné školství, úpadek profesionálního zpravodajství v éře, které dominují "blogy", a bezprostřední hysterie. Lidé jaksi ztratili schopnost dát statistický údaj do kontextu. Nejsou schopni posoudit, jaký vztah mají špatné zprávy z Mexika k riziku, které obklopuje jejich vlastní život. Riziko, že někdo dostane prasečí chřipku, musí být miliony ku jedné.

Poplašné zprávy se zdravotnickou tematikou jsou jako poplašné zprávy o terorismu. Někdo někde má na jejich šíření zájem. Závisíme na odbornících: potřebujeme od nich varování a informace. Čekáme, že využíjí svých znalostí, zhodnotí nebezpečí a sdělí ho veřejnosti uměřeným jazykem. Slovům jako "možná", "potenciálně", "mohlo by se stát" by se měli odborníci vyhýbat. Je to mlžení. Má to obrovský potenciál pro následné přehánění.

Světová zdravotnická organizace, která miluje světla ramp a pořád se na ně cpe, stále hovoří o tom, že svět "čeká" pandemie chřipky, údajně proto, že už dlouho žádná nebyla. Žádné konkrétní důvody pro takové poplašné zprávy nejsou. Podle stejného vzoru čeká svět další jaderná exploze nebo další útoky z 11. září, protože už dlouho žádné nebyly.

Povinnost odborníků neděsit lidi a nezpůsobovat jim zbytečné výdaje byla potlačena touhou o vyšší rozpočty a vyšší zisky. Poplašné zdravotnické zprávy umožňují lékařům, kteří se chtějí dostávat do médií, státním zdravotníkům a farmaceutickým společnostem mít z nich prospěch tím, že manipulují strachem.

V pondělí doporučila zdravotní komisařka EU Androulla Vassiliou, aby lidé necestovali do severní či střední Ameriky. Britské ministerstvo zahraničí varovalo před cestami do Mexika, protože by lidé mohli onemocnět chřipkou. To bylo šokující. Daleko rozumnější by bylo varovat před americkou kriminalitou. Avšak takováto zdravotnická hysterie zlikvidovala miliony dolarů, o něž poklesla hodnota akcií cestovních kanceláří.

Během poplašné zprávy o nemoci šílených krav v Británii v letech 1995-1997 předpovídali dospělí muži s lékařskými tituly konec světa a u zděšených politiků vyvolali nemoc šílených politiků. Hysterie vědců, podle níž měla "nemoc šílených krav potenciál nakazit 10 milionů Britů" znamenala, že byly povražděny desetitisíce krav, které byly spáleny v elektrárnách a zemědělci dostali odškodné ve výši 5 miliard liber. O rok později se pokusili vědci o tvrzení, že by se "možná" mohla nemoc šílených krav rozšířit i na ovce, protože, jak uvedl jeden vědec, "to, že nemáme žádné důkazy, neznamená, že neexistují". Zlikvidovalo to masný průmysl.

V roce 2003 měla prý epidemie Sars "25procentní šanci usmrtit miliony lidí". V tisku se psalo o "moru horším než AIDS". Nezemřel nikdo.

K témuž šílenství došlo r. 2006 s ptačí chřipkou. Šílenství vzniklo, když vědec jménem John Oxford prohlásil, že "to bude první pandemie 21. století". Světová zdravotnická organizace vydala prohlášení, že "by mohla zemřít čtvrtina Britů".

Epidemiologové milují slovo "možná", protože vždycky vyvolá palcové titulky. Během mánie ptačí chřipky byly kanadské husy pronásledovány, jako by to byly Goeringovy bombardéry. Média zešílela, reportéři se ptali, proč vláda neuzavřela školy, "aby se zabránilo až 50 000 mrtvých".

Mezitím britské nemocnice ovládl skutečný mor: epidemie bakterií MRSA a C difficile. Informace o této epidemii lékaři potlačili, protože bylo zjevné, že vznikla jejich vinou. Tato epidemie způsobila v britských nemocnicích skutečná úmrtí - jen r. 2007 zemřelo v britských nemocnicích na MRSA 1652 a na C difficile 8324 osob. Jako úmrtí na alkoholismus, na infekce, které pacienti dostávají v nemocnicích, jsme si zvykli a přijímáme je jako něco normálního.

MRSA a C difficile nejsou jako ptačí chřipka, není to příležitost pro politiky zviditelňovat se a plýtvat penězi. Tato epidemie žádné mimořádné vládní schůze nevyvolává. Oběti musejí zemřít mlčky.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
10851

Diskuse

Obsah vydání | 4. 5. 2009