Macronův pomalý, ale odvážný obrat ohledně Ukrajiny

15. 9. 2023

Francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi ujel na Ukrajině vlak.

Tváří v tvář ruskému vojenskému posilování a následné invazi k sousedům se Macron ponořil do králičí nory neplodných rozhovorů s Vladimirem Putinem. Ve chvíli, kdy se mohl ujmout kormidla jako vůdce Evropy, se přepočítal a nechopil se politické iniciativy.

Místo toho to byli v Evropě lidé jako euroskeptický britský premiér Boris Johnson, kdo se ujal vedení při organizování podpory pro prezidenta Volodymyra Zelenského a poskytování zbraní. Zatímco Johnson byl v Kyjivě hrdinou, Macron rozzuřil Ukrajince tím, že trval na tom, že Putin by neměl být ponižován a naznačoval, že Moskva si zaslouží "bezpečnostní záruky". Ukrajina, řekl francouzský prezident, je "se vší pravděpodobností desetiletí" od vstupu do EU.

Od té doby však v Paříži došlo k zásadní změně. Francouzský prezident nyní nosí plášť jednoho z nejsilnějších spojenců Ukrajiny, slibuje podporu "až do vítězství" a snaží se vést v otázkách, jako je členství v NATO a vojenská podpora, stejně jako když se Evropané obávají, že americká podpora ochabuje, s rostoucími obavami, že potenciální prezidentství Donalda Trumpa by mohlo připravit Ukrajinu o jejího nejdůležitějšího spojence.

"Macron byl fixován na myšlenku hrát roli prostředníka mezi Putinem a Zelenským. A to znamenalo, že byl extrémně opatrný, pokud jde o dodávky zbraní," říká François Heisbourg, hlavní poradce Mezinárodního institutu pro strategická studia. Ale začátkem tohoto roku "Macron konečně pochopil, že ho Putin bere na projížďku, a nemá zájem vyjednávat," dodal.

Francouzští diplomaté však nepůjdou dál než k prohlášení, že prezident "objasnil" svůj postoj k Ukrajině.

V čem se Francouzi nejvýrazněji odklonili od svého dlouhodobého postoje, je otázka rozšíření EU. Kromě války na Ukrajině nyní Francie hledá nové spojence, chce vést rozšiřování a pohrává si s tím, jak by rozšířená EU fungovala. Za zavřenými dveřmi v Paříži i mimo ni probíhá frenetická diplomatická aktivita. Francouzská vláda vede konzultace a testuje červené čáry před velkým projevem, který má Macron přednést počátkem příštího roku, kdy nastíní své ambice pro rozšíření, které již bylo nazváno "Sorbonne bis", podle několika francouzských představitelů, s odkazem na politický projev o Evropě, který Macron přednesl na univerzitě Sorbonne v roce 2017.

Zásadní změna

Několik měsíců po loňské totální invazi Ruska na Ukrajinu se zdálo, že francouzský prezident kličkuje ohledně toho, jak s Ruskem jednat. Putin byl osobnost, kterou se snažil přečíst. V rozhovoru pro The Economist v roce 2019 Macron zmapoval obrázek toho, jak si myslí, že logicky Putin nakonec dospěje k poznání, že bude muset vytvořit "partnerský projekt s Evropou". Byla to velkorysá vize Putinova myšlení, která podcenila trýznivou historickou nadřazenost ukrajinské otázky.

V prosinci loňského roku začal být Macronův obrat zřetelnější. Pronesl důrazný projev, v němž řekl, že bude podporovat Ukrajinu "až do vítězství". Jen o pár týdnů dříve prohlásil, že Západ by měl dát Rusku "bezpečnostní záruky".

V květnu letošního roku Macron naznačil nové povědomí, když řekl Středoevropanům a východoevropanům v Bratislavě, že věří, že Francie "někdy promarnila příležitosti" a nedokázala naslouchat jejich vzpomínkám na sovětskou brutalitu.

Ve stejném měsíci dala Francie Velké Británii povolení vyvážet francouzsko-britské střely s plochou dráhou letu Storm Shadow na Ukrajinu, po čemž následovaly dodávky francouzských střel s plochou dráhou letu SCALP-EG. Podle Heisbourga to byl rozhodující signál, protože Francie udělala to, co USA dosud odmítaly.

Ale Macronova předchozí diplomatická selhání vůči Putinovi zanechala své stopy. Podle francouzského diplomata se Macron "střelil do nohy", když Moskvě předložil příliš mnoho předeher a řekl novinářům, že "Rusko by nemělo být ponižováno". V prvních měsících války "to zastínilo to, co jsme udělali, vojenskou podporu, evropskou jednotu," řekl diplomat, kterému byla stejně jako ostatním citovaným poskytnuta anonymita, aby mohl otevřeně hovořit o citlivé záležitosti. Jiný francouzský diplomat to vyjádřil otevřeněji: "Macron promeškal svou churchillovskou chvíli."

Macronova vláda nyní bojuje na několika frontách ve prospěch Ukrajiny: Rozšíření EU, vojenská podpora a NATO. Tento měsíc francouzské předsednictví oznámilo, že po summitu NATO ve Vilniusu zahajuje rozhovory s Ukrajinou o podpisu bilaterální bezpečnostní dohody.

"Nejsme naivní, udělali jsme velký krok... ale neděláme si legraci, že si lidé budou myslet, že se Francie přes noc změnila," řekl třetí francouzský diplomat.

Urychlení rozšíření

Ještě v roce 2019 byl Macron proti zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií.

"Francie nikdy nebyla proti rozšíření, ale vždy byla v tomto ohledu obezřetná," řekla Georgina Wrightová, ředitelka pro Evropu v pařížském Institutu Montaigne. "Francie vždy říkala, že EU se musí prohloubit, než se bude moci rozšířit, protože existovaly obavy, že rozšířením EU se stane více dysfunkční," řekla.

V nedávném projevu však Macron vyzval k "odvaze" při přijímání rozšíření a nadhodil myšlenku "vícerychlostní Evropy", aby udržel úsilí o větší integraci.

Pro Francii je změna také namířena proti poznání, že Balkán a Moldavsko – nejen Ukrajina – jsou na frontové linii hybridní války proti Rusku.

"Dochází ke skutečnému probuzení, že jsme v předvečer historického okamžiku, podobného pádu Berlínské zdi, s novou vlnou rozšiřování EU... což pomůže stabilizovat kontinent," řekl Benjamin Haddad, poslanec za Macronovu stranu Renesance.

Změna názoru se však může také scvrknout na nějaký tvrdý politický kalkul. Počáteční diplomatické iniciativy Francie s Putinem odcizily střední a východní Evropu. Vzhledem k tomu, že se hovoří o přesunu těžiště na východ, Francie potřebuje podporu mimo své tradiční spojence, jako je Německo, Itálie a Španělsko, pokud chce ovlivnit změnu, kterou nyní považuje za nevyhnutelnou.

Získání politické šance

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu se Francie připravuje na bitvu protichůdných vizí mezi eurofily, kteří tvrdí, že EU chrání občany, a populisty, kteří si posvítí na selhání Unie.

Ve Francii, kde krajně pravicové Národní sdružení stoupá v průzkumech veřejného mínění a kde bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nedávno odsoudil ambice přivést Ukrajinu do Unie – což je postoj proti rozšíření, který před ním zastávalo několik francouzských politických těžkých vah –, se očekává, že boj bude krvavý.

Haddad říká, že jeho tábor bude argumentovat, že EU, dokonce rozšířená, ochrání občany před převraty ve světě: Válkou na Ukrajině, "dravou Čínou" a možným Trumpovým prezidentstvím. "Kdyby byla u moci krajní pravice... Rusko by okupovalo celou Ukrajinu," řekl.

Ale to, co může také podkopat Macronovu novou snahu, je to, co Heisbourg nazývá "pokušením k zprostředkování" a dodává, že francouzský prezident si nevzpomněl na francouzskou politiku vůči Tchaj-wanu během návštěvy Pekingu, ve snaze přimět Čínu, aby hrála roli prostředníka s Ruskem.

"Toto pokušení činí naše partnery skeptickými navzdory skutečné a hluboké změně (ve Francii), obávají se, že bychom se mohli vrátit k našim starým způsobům," dodal.

Zdroj v angličtině: ZDE