27. 2. 2018
Jeden z demonstrantů poukazuje na to, že Sálih Muslim v případě vydání nemůže doufat ve spravedlivý proces: „V Česku míval v zahraniční
politice tradici důraz na lidská práva. Ta kurdská jsou Tureckem systematicky pošlapávána. V zemi se navíc uvažuje o znovuzavedení trestu smrti. Sálih Muslim by pak v případě vydání nečelil hrozbě doživotí, ale trestu smrti. Jeho šance na spravedlivý proces jsou přitom nulové.“
Sáliha Muslima zadržela česká policie v neděli 25. února na základě žádosti Turecka a zatykače Interopolu. Do České republiky přijel z Bruselu, kde veřejně vystupoval. V sídle institucí Evropské unie uspořádal tiskovou konferenci, dva dny poté, co ho turecké ministerstvo vnitra umístilo na seznam „nejobávanějších teroristů“ a na jeho hlavu vypsalo odměnu čtyři miliony tureckých lir (asi 22 milionů korun). V Evropě pobýval delší dobu, navštívil také např. Švýcarsko.
Na přítomnost Sáliha Muslima, který do Česka přijel na mezinárodní konferenci, upozornily zdejší policii zřejmě turecké tajné služby. K jeho zadržení došlo krátce poté, co ho na konferenci vyfotil jeden z tureckých účastníků. Protestující Kurdové upozorňují na to, že Sálih Muslim není tureckým občanem, a proto na něj Turecko dle mezinárodních zvyklostí nemůže vydávat zatykač. „Salih Muslim je syrským občanem a zasvětil svůj život boji ve prospěch všech národů,“ uvádí oficiální prohlášení členů Výkonného výboru Hnutí pro demokratickou společnost
(TEV-DEM). Podle nich je postup vůči Salihovi Muslimovi nezákonný, a proto vyzývají všechny organizace pro občanská a lidská práva, aby
zaujaly stanovisko k zatčení, které je podle nich dalším z řady agresivních kroků Turecka proti kurdskému národu. Na fakt, že Turecko po roce 2016, kdy v zemi došlo k údajnému pokusu o puč, používá mezinárodní zatykače jako oblíbenou pomůcku v boji s politickými oponenty, upozornilo už dříve Německo. Deník New York Times poukazuje na to, že evropské státy neevidují organizace syrských Kurdů jako teroristické skupiny, takže soudy v minulosti tureckým žádostem o vydání nevyhověly.
Turecko považuje kurdskou Sjednocenou demokratickou stranu (PYD) i ozbrojené křídlo strany YPG (Lidové obrané jednotky) za teroristické
skupiny navázané na Stranu kurdských pracujících (PKK), která je v Turecku zakázaná. YPG je přitom součástí Syrských demokratických sil, které jsou významnými spojenci koalice proti ISIS vedené Spojenými státy. Sám zadržený Sálih Muslim ztratil v boji s islamisty v roce 2013 syna. Byl zabit během střetů s teroristickou frontou an-Nusrá (odnož al-Káidy). Jeho pohřbu v rodném městě Kobání se zúčastnily tisíce lidí.
K zadržení Sáliha Muslima došlo krátce po té, co turecká armáda spolu s rebely ze Svobodné syrské armády (FSA) zaútočila na kurdskou enklávu
Afrín na severu Sýrie. Cílem operace je vytlačení kurdských jednotek, které Turecko vnímá jako bezpečnostní ohrožení. Jedna z členek Iniciativy Ne rasismu, která vyjadřuje nesouhlas se zadržením Sáliha Muslima, podotýká, že právě Kurdové poskytují ve svých enklávách útočiště válečným syrským uprchlíkům: „Evropská unie uzavřela dohodu s Tureckem, aby zabránila válečným uprchlíkům hledat útočiště v Evropě, a teď je to právě Turecko, kdo svojí intervencí v Afrínu vyhání už jednou vyhnané lidi. Je to opravdu paradoxní situace.“
Podle dostupných informací Turecko oficiálně požádalo o vydání bývalého lídra hlavní strany zastupující syrské Kurdy v Sýrii. České ministerstvo
spravedlnosti tuto informaci ale zatím nepotvrdilo. O případné vazbě Sáliha Muslima rozhodne městský soud, ale není jasné, kdy přesně tak učiní. Pokud ovšem státní zástupkyně podá soudu návrh na vzetí Sáliha Muslima do vazby, soud musí rozhodnout do 24 hodin.
Pro další informace o připravovaných kurdských protestech v Praze se neváhejte obrátit na Iniciativu Ne rasismu: nerasismu@riseup.net
Diskuse