Digitální firmy nad námi mají nesmírnou moc. Destabilizují naše společnosti

30. 8. 2016

Ať jde o politickou manipulaci, pornografii, šikanování lidí, podvody, vyhýbání se daním či vybízení k vraždění, korporace, které ovládají nové prostředky masové komunikace se nepovažují za strážce veřejného pořádku. Proč by něco takového měly dělat? Vždyť jsou to soukromé fírmy. Jejich cílem je vydělávat peníze, nikoliv podporovat sociální hygienu a mír na světě.

Autoři sci-fi románů opakovaně varují před nebezpečím plynoucím z toho, že by počítače získaly nadvládu nad lidmi. Nikoho ale nenapadlo, že počítače použijí své nově získané moci intenzivním šířením novinového článku o muži, který masturbovat s kuřecím sendvičem. To udělal algoritmus firmy Facebook krátce poté, co Facebook vyhodil své lidské editory, píše Raphael Behr.

Samozřejmě, on to nebyl ten algoritmus, jemuž se zalíbil tento článek. Na vině jsou chlípní čtenáři, kteří článek houfně nasdíleli, a tak algoritmus usoudil, že je ten článek důležitý. Protože lidští editoři byli vyhozeni, nebyl nikdo, kdo by uplatnil kontrolu kvality.

Facebook a další digitální firmy nechtějí řešit morální dilemata týkající se toho, co lidé dělají na jejich internetových stránkách. Lopatu můžete použít k vykopání jámy, anebo k tomu, že jí někoho praštíte přes hlavu. Z vraždy lopatou přece nemůžete vinit výrobce lopaty, zní známý argument.

Takové argumenty však bývaly přesvědčivější, když byly technologické firmy jen malými antiestablishmentovými průkopníky.

Doba, daně a terorismus náladu veřejnosti změnily. Obří digitální firmy usilují co nejsilněji a nejúspěšněji o to, aby nemusely platit žádné daně.

Evropská komise v úterý nařídila firmě Apple, aby uhradila 13 miliard euro nezaplacených daní, protože daňové úlevy, které výlučně a jedině této firmě poskytla irská vláda, se rovnají neférové státní dotaci.

Zdá se, že jen celoevropský regulační úřad, jako je Evropská komise, dokáže přimět nadnárodní firmu k placení daní.

Výbor britské Dolní sněmovny minulý týden zveřejnil zprávu, která obvinila internetové společnosti, že "záměrně neblokují" teroristickou propagandu. Především YouTube (pobočka Googlu), Facebook a Twitter byly kritizovány, že neodstraňují materiál, který oslavuje Islámský stát a podobné organizace. Vzhledem k tomu, že britské úřady nemají pravomoci globální firmy k tomu donutit, britská vláda může jen prosit technologické firmy, aby se chovaly jako odpovědní globální občané.

Ať jde o politickou manipulaci, pornografii, šikanování lidí, podvody, vyhýbání se daním či vybízení k vraždění, korporace, které ovládají nové prostředky masové komunikace se nepovažují za strážce veřejného pořádku. Proč by něco takového měly dělat? Vždyť jsou to soukromé fírmy. Jejich cílem je vydělávat peníze, nikoliv podporovat sociální hygienu a mír na světě.

Avšak národní vlády, o nichž se očekává, že budou vynucovat civilizované chování v určitých mantinelech nemají žádnou praktickou metodu, jak tento svůj mandát uplatnit i v nadnárodních digitálních jurisdikcích.

Meztím však uživatelé přistupují k službám, které poskytují tyto soukromé společnosti, jak k veřejně prospěšným statkům. Nikdo nepovažuje vyhledávání na Googlu za komerční transakci, i když ve skutečnosti je váš dotaz platbou té firmě formou vašich osobních informací o tom, co vás zajímá a co chtějí vědět inzerenti.

Facebook má 1,71 miliardy aktivních měsíčních uživatelů, mnozí z nichž jej používají jako svůj hlavní zdroj zpravodajství a jako svůj hlavní portál pro komunikaci s přáteli a s příbuznými.

Toto není soukromá firma: to je teritorium lidnatější než jakýkoliv národní stát. Zatím skoro vůbec nemáme jazyk jímž tuto říši popsat, nemluvě o nutnost v rámcí této říše provádět politiku.

Když se instituce jako Evropská komise pokusí vymoci neplacené daně, to není ani začátkem řešení tohoto problému. Když se státům podaří od globálních firem vydobýt pár dolarů, neznamená to, že se jim podařilo vážným způsobem nad nimi získat moc. Tím pouze prosí, aby si jich lidé povšimli a brali je vážně.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2540

Diskuse

Obsah vydání | 2. 9. 2016