Před rokem se utopil Ajlan Kurdi. Svět nereagoval. Od té doby se utopily další tisíce lidí. Co je nám po tom, že?

2. 9. 2016

čas čtení 1 minuta

Patrick Kingsley, reportér deníku Guardian pro uprchlickou krizi, a autor vynikající knihy, vysvětlující děsivé podmínky a důvody, proč se lidé vydávají na cestu do Evropy (kterou však v ČR nikdo nechce česky vydat, protože důležitější je pro Čechy převažující nesmyslný iracionální obraz uprchlíků jako zloduchů), informuje dnes v rozsáhlé analýze, že za rok od úmrtí Ajlana Kurdiho evropské státy opustily humanitární zásady pomoci lidem v nouzi. 57 000 lidí uvízlo za děsivých podmínek v uprchlických táborech v Řecku. Zatímco loni touto dobou byl maďarský premiér Viktor Orbán kvůli svému nelidskému postoji všeobecně považován za fašistu, za poslední rok se většina evropských zemí k jeho postoji přidala. Evropská unie přislíbila rozdělení uprchlíků z Itálie a z Řecka do ostatních zemí, ale neudělalo se v té věci skoro nic. Jediným pozitivním vývojem je, že za poslední rok vznikly četné občanské iniciativy, které pomáhají uprchlíkům z vlastní iniciativy, navzdory tomu, že vlády projevují, nezájem, nelidskost a indolenci a porušují tak mezinárodní právo, ukotvené v Ženevských úmluvách o uprchlících z roku 1951, které podepsaly. Jedna z nejvýznamnějších těchto organizací je londýnská organizace Help Refugees. Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2968

Diskuse

Obsah vydání | 6. 9. 2016