Čím máte lepší internetové připojení, tím víc propadáte politickým stereotypům

29. 8. 2016

Ultrakonzervativní americký rozhlasový moderátor Charlie Sykes, který odmítl podpořit kandidaturu Donalda Trumpa, se minulý týden přiznal, že ho děsí konzervativní hnutí, které pomohl vytvořit. (Jestlipak se někdy podobného prozření dostane senátoru Valentovi, který ničí demokracii v České republice Parlamentními listy?)

Problém Parlamentních listů a dnešního konzervativního amerického politického diskursu je stejný. Sykes se přiznal, že už nemůže říct svým posluchačům: "Mimochodem, vy dobře víte, že toto tvrzení je falešné." Novináři, kteří pečlivě kontrolují pravdivost veškerých informací, jsou lokajové nenáviděných liberálních médií. Američtí konzervativci, stejně jako čeští čtenáři Parlamentních listů, už skoncovali s fakty. Jestliže si američtí konzervativci přečtou na nějakém konzervativním serveru, že Trump říká pravdu, tak je to pro ně automaticky pravda. (Totéž platí o čtenářích Parlamentních listů, kteří nekriticky a nadšeně přijímají veškeré jejich publikované nesmysly.)

Sykes popsal alternativní mediální realitu. Už se tím nedá prorazit.

Když Sykes hovoří o tom, že se pravdě už nemůže podařit proniknout skrze alternativní mediální realitu, popisuje svět, v němž jsou lidé navzájem od sebe tak odcizeni, že nedokáží přijmout, že jejich oponent prezentuje znepokojující argument v dobré víře.

V roce 1960 konstatovalo jen 5 procent Američanů, že by jim vadilo, kdyby si jejich dítě vzalo stoupence opačné politické strany. V roce 2010 už bylo takových Američanů 40 procent.

V časopise American Journal of Political Science publikovali vědci deprimující důkaz, že internet podporuje segregaci. Zkoumali postoje amerických voličů k volbách v letech 2004 a 2008 podle toho, zda ti voliči měli či neměli přístup k rychlému internetu.

V oblastech, kde lidé mají rychlý internet, trávili voliči větší množství času online. Optimisté mohli mít naději, že tito občané využili možnosti rychlého internetu k tomu, aby víc a šířeji četli a aby více zpochybňovali stereotypy.

Vůbec ne. Čím měli voliči lepší přístup k internetu, tím víc se přidržovali svých předsudků. Čím více času trávili na internetu, tím intenzivněji se obraceli pro útěchu k ideologům, kteří sdíleli jejich ideologii.

Nemuselo by to tak být. Naléhavá je reforma, o níž se nemluví. Vlády by měly zákonem přimět Facebook a další sociální sítě, aby nesměli využívat svých algoritmů k prezentaci uživatelům sociálních sítí jen to, co chtějí slyšet, ale i to, co potřebují slyšet.

Důležitější by ale byla kulturní reakce proto ochuzení tolika stoupenců populistických hnutí. Jejich neschopnost argumentovat, jejich popírání tvrdých faktů, jejich jistoty a jejich fanatické odsuzování zrádců svědčí o tom, že to jsou lidé, jejichž duše odumřela spolu s jejich mozkem.

Měli by se přimět, aby se otevřeně postavili k svým vlastním nedostatkům: Kdo chce žít svůj život jen ve společnosti ozvěny vlastního hlasu, ptá se autor této analýzy zveřejněné v deníku Guardian Nick Cohen.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3142

Diskuse

Obsah vydání | 1. 9. 2016