Tání ledových vrstev v půdě způsobuje další vzrůstání teplot

Do konce století může roztát až čtvrtina aljašského permafrostu

10. 12. 2015


Až čtvrtina současné podpovrchové vrstvy ledu na Aljašce roztaje do roku 2100, předpovídá studie US Geological Survey, instituce provádějící ekologický výzkum. Takové tání by do ovzduší uvolnilo významné množství doposud zadržovaných plynů s příměsí uhlíku, což by velmi pravděpodobně posílilo současný trend klimatických změn obecně pojmenovaný jako "globální oteplování". Permafrost, stabilně zmrzlá podpovrchová vrstva, zabírá zhruba 38 % plochy Aljašky. Stále vzrůstající teploty vedou k postupnému tání permafrostu, což v konečném důsledku povede k uvolňování dalšího plynného uhlíku, který je vázán v této vrstvě, do ovzduší. Jde o efekt nazvaný zpětnovazebná smyčka: zvyšováním teplot se uvolňuje do ovzduší po tisíce let zadržovaný uhlík a metan, což posiluje další vzrůst teplot.

Odhaduje se, že arktický permafrost zadržuje 1,4 až 1,85 miliard tun organického uhlíku, což je zhruba polovina množství zadržovaného půdou na Zemi. Teploty v arktických oblastech vzrůstají dvakrát rychleji než v ostatních oblastech Země. Za poslední tři desetiletí vzrostla teplota v těchto oblastech v průměr o 0,6 stupně Celsia. Ve vrstvě perfafrostu vzrostla teplota v průměru o 5,5 stupně Celsia (od roku 1980).

Více informací v angličtině na webu Guardianu ZDE

0
Vytisknout
1283

Diskuse

Obsah vydání | 11. 12. 2015