Ruská ruleta o Sýrii, Irák a Kypr. Zatím

9. 12. 2015 / Karel Dolejší


Poté co Moskva rozmístěním systému S-400 v Sýrii získala trvalou schopnost kdykoliv uzavřít celý kyperský (a také libanonský) vzdušný prostor, jak ostatně arogantně předvedla během nedávných námořních manévrů u syrských břehů, chystá se smlouva o využití kyperských základen ruskými letouny ZDE. Rusko již může využívat kyperské námořní základny ZDE. (Ale to ve Středomoří není zdaleka vše, neboť v roce 2013 se Kreml zajímal o pronájem černohorských přístavů Bar a Kotor a jedná se také o možné základně v Egyptě ZDE.)


Když věci poněkud zjednoduším, existuje pět hlavních způsobů, jimiž státy získávají vliv v zahraničí, v jiných částech světa. Je sdostatek známo, že Britské listy podporují na prvním místě kulturní diplomacii, a není třeba zde přidávat žádné podrobnosti. Vedle ní však existují i způsoby jiné.

Česká republika je příkladem toho, jak se Německo pokoušelo získat vliv v tomto prostoru ekonomickou cestou. Stalo se dominantním obchodním partnerem a takový se těžko ignoruje. Dokonce i na Orbána mají v Berlíně stále silné páky. Zájmy dominantního obchodního partnera je třeba starostlivě brát v úvahu.

SSSR se pokoušel o získání vlivu ideologickými prostředky, podporou komunistických stran po světě. Časem zjistil, že se jednak ke komunismu různé režimy hlásí jen na oko a čistě utilitárně, jednak existovaly kulturní bariéry pro šíření primitivní ruské neostalinistické ideologie.

V mnoha případech byl sovětský vliv nakonec zajišťován především zpravodajskými prostředky, jimiž byli manipulováni ideologicky nesourodí partneři v jiných zemích. Po čase Moskva přišla na to, že je výhodnější jen tu a tam usměrnit a poskytovat všemožnou podporu vybranému úsilí, spíše než pokoušet se takové politické aktéry přímo řídit. Cílem bylo skrze formálně nezávislé aktéry spíše škodit protivníkovi, než přímo prospívat vlastní straně.

A konečně existuje ještě jeden způsob, totiž šíření vlivu vojenskými prostředky. Pokud je nějaký stát v určitém regionu masivně vojensky přítomen a dokáže zajistit, že tam bez jeho svolení pomalu nespadne vlas z hlavy, všichni mají přirozeně zájem s ním minimálně koordinovat své plány, aby nebyly předem odsouzeny k neúspěchu.

Rusko má tradiční a největší zkušenosti právě s vojenskou expanzí. Území, která kdy zabralo, vždy nejprve vojensky obsadilo, nikdy jinak. Kulturní bariéry existovaly vždy a Moskva je navíc sama aktivně posilovala, ekonomicky byl východní obr v libovolném časovém okamžiku slabý a dodnes kromě energetiky a zbraní nemá v zásadě co nabídnout. Ideologické vlivy se z Ruska nešíří o nic úspěšněji, než "komunismus" - a čistě zpravodajsky lze získat pouze omezený vliv. Armáda a zpravodajské služby jsou jediné oblasti, v nichž je dnes Kreml opravdu silný. Jeho strategie expanze mimo oblast dosahu produktovodů musí tedy pracovat s těmito danostmi, a samozřejmě to také dělá.

Velká Británie má jako jeden z garantů nezávislosti podle londýnských a curyšských ujednání na Kypru velmi důležitou leteckou základnu Akrotiri - a také zpravodajskou základnu v Dhekelii. Jde o jedny z mála zahraničních základen, které vůbec ještě provozuje. V roce 2001 v oblasti vypukly veřejné protesty proti výstavbě britského komunikačního zařízení, neboť místní se z jakéhosi neznámého důvodu domnívali, že elektromagnetické záření z běžného vysílače ohrozí jejich zdraví. (Podobnost s pověstmi o rakovině z plánovaného brdského radaru je nepochybně čistě náhodná.) Zdravotní a environmentální dopady vysílače byly poté společným úsilím obou zemí zkoumány a uzavřeny se vším všudy teprve v roce 2012. Mezitím bylo nejméně jednou levicovými kyperskými nacionalisty slibováno (v roce 2008) zrušení základny.

Můžete sledovat v přímém přenosu, co všechno je Moskva ochotna podniknout, aby nepřišla o původně jen jednu a nepříliš moderní námořní vojenskou základnu v Sýrii, Tartús. Británie svou základnu na Kypru ohroženou prazvláštními obavami místních z obyčejných rádiových vln bránila expertízou a veřejnou diplomacií jedenáct let, než bylo vše uzavřeno. Jenže teď, když zde smí využívat přístavy ruské vojenské lodě, když se vzdušný prostor nad Kyprem stal rukojmím ruských ozbrojených sil a jedná se o přítomnosti ruských letadel (byť zatím jen výjimečně), se může brzy otázka zrušení britské základny otevřít potřetí. Ale jistě bude obtížnější to udělat, pokud je tato základna využívána v mezinárodní kampani proti terorismu, než kdyby sloužila pouze k výcviku letců a sběru zpravodajských informací v regionu.

Člověk má být velkorysý. Já například budu i nadále předpokládat, že předseda Labour Party Jeremy Corbyn bojující ze všech sil proti britské účasti ve válce s islamisty je pouze v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky osobou naprosto neinformovanou a nekompetentní, že mu to prostě a jednoduše nemyslí.

0
Vytisknout
3437

Diskuse

Obsah vydání | 11. 12. 2015