USA odsuzují syrské a ruské nálety na nemocnice, zatímco jejich bomby padají na nemocnice v Afghánistánu a Jemenu

30. 10. 2015 / Daniel Veselý

Je skutečně tak obtížné zůstat objektivním pozorovatelem, když kolem vás zuří informační válka? Již se opakuji, ale mám stále za to, že západní novináři včetně tuzemských by se měli v první řadě věnovat kritické analýze nešvarů západní civilizace – a nikoliv pokrytecky a o překot ukazovat prstem na oficiální „zlouny“, tj. země, se kterými Západ nenavázal kamarádšoft. Opravdu nechápu, co je na tomto dle mého soudu konzervativním stanovisku tak nepochopitelného. To samozřejmě platí i pro konflikt v Sýrii, Iráku a jinde, kde se střetávají zájmy antagonistických velmocí a jejich proxy sil.

Mp> V západních sdělovacích prostředcích i na politické scéně se poněkud hystericky štká, když dojde na ruskou vojenskou intervenci v Sýrii, a to příkladně v souvislosti s ruskými nálety na tamní nemocniční objekty. Je samozřejmě pravda, že americký útok na nemocnici Lékařů bez hranic v afghánském Kundúzu s celkovým počtem 30 obětí ZDE , který byl podle všeho cílený, neboť se Pentagon obával, že se v objektu ukrývají Talibánci (leda tak zranění v bojích s afghánskými silami), se v západních i našich médiích rozebíral velice podrobně. Jen těch verzí ohledně samotného náletu kolik kolovalo!

Americká asociace Lékaři za lidská práva hlásí, že ruské bombardování tento měsíc v Sýrii poškodilo šest lékařských zařízení, přičemž byli usmrceni nejméně čtyři civilisté a zraněno šest členů nemocničního personálu. Další zdroje informují, že v průběhu měsíc trvajících ruských náletů přišly o život celkově desítky syrských civilistů.

Celkem bylo podle dat této organizace od začátku civilního konfliktu v Sýrii v březnu 2011 zabito téměř 700 zdravotnických pracovníků a bylo uskutečněno 300 útoků na nemocniční zařízení s tím, že za 90 procenty těchto útoků stojí vojska Bašára Asada ZDE. Na základě informací Lékařů bez hranic s eskalací neidentifikovaných leteckých útoků v Sýrii, jež započaly na konci září, přišlo o život nejméně 35 pacientů a zdravotníků a zraněno bylo dalších 72 osob ZDE. Ve zprávě Lékařů bez hranic dále stojí, že nálety vysídlily desítky tisíc lidí.

Letecké údery Kremlu a jeho klientského režimu v Damašku na nemocniční objekty v Sýrii promptně odsoudil Bílý dům. Spojené státy na tamním bojišti ztrácejí půdu pod nohama, neboť ruskému letectvu se ve spolupráci se syrskými vojenskými složkami a jejich íránskými a libanonskými spojenci podařilo přejít do ofenzivy v okolí nejlidnatějšího syrského města Aleppa i jinde ZDE.

Washington však má na hlavě notně tlustou vrstvu másla, a to nehledě jen na jeho destrukci nemocnice v afghánském Kundúzu, jejíž bombardování Lékaři bez hranic označili za válečný zločin. Proto je jeho silná slova na adresu Moskvy a Damašku třeba vnímat s velkou nadsázkou, ba úšklebkem.

Saúdská Arábie tento týden s použitím americké munice zaútočila na nemocniční objekt Lékařů bez hranic v Jemenu. Nálet byl proveden přesto, že nemocniční střecha byla viditelně označena logem Lékařů bez hranic a GPS souřadnice objektu byly několikrát předány představitelům saúdskoarabské koalice. Navíc byla tato nemocnice v minulosti Rijádem vedenou koalicí bombardována již šestkrát. I když byla nemocnice při náletu zničena, nikdo naštěstí nepřišel o život. Nicméně Lékaři bez hranic uvádějí, že útok ponechá více než 200 tisíc Jemenců bez přístupu k lékařské péči ZDE. Zástupkyně Lékařů za lidská práva Widney Brownová k tragickému incidentu v Jemenu poznamenala, že Spojené státy sice hořce odsuzují syrskou vládu za ničení nemocnic, nicméně podporují Saúdy v Jemenu dodávkami zbraní - stejně jako Rusko vládu v Damašku - a ignorují skutečnost, že Rijád provádí v Jemenu totéž, za co USA kritizují syrskou vládu. Brownová dokonce prohlásila, že šéf Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí při OSN Stephen O'Brien uvedl, že v Jemenu za čtyři měsíce viděl větší míru destrukce než za čtyři roky v Sýrii.

Mezitím ve Vídni za účasti zainteresovaných zemí vyjma Sýrie a poprvé za účasti Íránu končí další kolo rozhovorů o možnostech, jak ukončit brutální válku v Sýrii. Výsledek jednání vypadá nadějně, neboť íránská strana, která na rozdíl od Moskvy dosud tvrdošíjně zastávala pozici, že syrský prezident Bašár Asad musí zůstat ve svém úřadě děj se co děj, signalizovala, že by mohl ze své funkce odstoupit ZDE. V praxi by tento návrh měl vypadat asi takto: V Sýrii by mělo nastat šest měsíců trvající přechodné období, po němž by byly vypsány volby, jež by rozhodly o Asadově osudu. Teheránu zas tolik na syrském prezidentovi, který se stal jakýmsi horkým bramborem, nesejde. Chce si ovšem podržet vliv, který v regionu začal sílit po nelegální angloamerické invazi do Iráku v roce 2003.

Myslím ale, že i s ohledem na tento návrh není konec utrpení Syřanů zatím na pořadu dne.

0
Vytisknout
2335

Diskuse

Obsah vydání | 2. 11. 2015