Přichází zima: Nová krize pro uprchlíky v Evropě

2. 11. 2015

čas čtení 1 minuta

Obrovské počty lidí přicházející do Evropy ve stejnou dobu jako zima vyvolávají obavy z nové, vážné humanitární krize v Evropě. Zimní počasí přichází do Evropy rychleji, než jak evropští politikové rozhodují. Minulý týden rozhodl summit EU a balkánských států o zavedení určitých opatření včetně přístřeší pro 100 000 lidí.

Avšak do Evropy přicestovalo letos neoficiálními a nebezpečnými způsoby 700 000 uprchlíků a migrantů. Desetitisíce lidí, včetně nemluvňat a velmi starých lidí, uvízly bez přístřeší v počasí, kdy přichází první noční mráz. Hrozí podchlazení, zápal plic a nakažlivé choroby. Zoufalství uprchlíků, snažících se zachránit své rodiny, sílí.

Vzniká hašteření o přikrývky. Davy uprchlíků nyní sledují kriminální živly, které se snaží z nich vytáhnout nezletilé osamocené dívky pro obchod s bílým masem.

Vysoký úřad OSN pro uprchlíky rozdává balíky havarijní pomoci pro přežití bez přístřeší, ale počet lidí, kterým může OSN pomoci, je v důsledku jejího rozpočtu omezený.

Peter Bouckaert, ředitel organizace Human Rights Watch pro mezinárodní krize, varuje, že po celé trase do Evropy přes Balkán skoro nikde nepomáhají evropské instituce a lidé v nouzi jsou nuceni spoléhat jen na dobrou vůli dobrovolníků, od nichž jediných dostávají potraviny, šatstvo a lékařskou pomoc.

Evropa je naprosto nepřipravena na tuto krizi. "Hrozí riziko kolapsu, " varovala Federica Mogherini, zahraniční ministryně EU. "Jestliže nevytvoříme k řešení této krize celoevropské instituce, propadneme iluzi, že to budou moci vyřešit jednotlivé národní státy, což zjevně nefunguje."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Za posledních pět dní se utopilo 50 lidí, snažících se dostat do Řecka

2. 11. 2015

čas čtení 3 minuty



Utopené oběti vrhají šokující světlo na evropskou imigrační politiku. Poté, co se v pátek utopilo u řeckých břehů 22 lidí, řecký premiér Alexis Tsipras obvinil evropský kontinent z "neschopnosti bránit své hodnoty" tím, že nenabízí lidem namísto nebezpečné plavby bezpečnou cestovní alternativu.

Krize, která vzniká na jižní periferii Evropy, se v neděli prohloubila: řecké pobřežní hlídky oznámily, že při zoufalém pokusu dostat se přes moře na Západ zahynulo dalších 11 uprchlíků, většinou dětí. Počet utonulých nezadržitelně roste.

Z řeckého ostrova Samos přicházejí zoufalé záběry záchranářů, vytahujících mrtvé děti z kabiny šestimetrového člunu poté, co se při plavbě z Turecka převrátil. "Nalezli jsme 11 utopených mrtvol, 10 z nichž uvízlo uvnitř kabiny člunu," uvedl jeden člen pobřežní stráže. Mezi mrtvými byla 4 nemluvňata, dvě děti a čtyři ženy.

Mrtvolu dívky, která z lodi vypadla, moře později vyplavilo na ostrově.

Svět na křižovatce: OSN a Červený kříž varují

2. 11. 2015

čas čtení 3 minuty


Generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun a předseda Mezinárodního výboru Červeného kříže Peter Maurer vydali bezprecedentní společné varování ohledně dopadu dnešních konfliktů na civilisty - a vyzvali k neprodlené a konkrétní akci proti lidskému utrpení a nedostatku bezpečí.

Czech President Zeman: Migration is an organised invasion

2. 11. 2015

čas čtení < 1 minuta

"Migration is an organised invasion whose aim is to break down the European social, cultural, economic and political structures. It is well organised. It is not spontaneous. There will come a time when the Czech army will have to act to defend the borders of the Czech Republic," said the Czech President Miloš Zeman during his visit to the Czech city of Pardubice on Monday.

Source in Czech ZDE

Začala už nová, globální, apokalyptická hospodářská krize?

2. 11. 2015

čas čtení 2 minuty

Od roku 2007 vzrostla světová zadluženost o 57 bilionů dolarů, píše v deníku Guardian ekonom Paul Mason. John Maynard Keynes kdysi napsal, že peníze jsou "vazbou na budoucnost". Mínil tím, že to, co děláme s penězi, je signál ohledně toho, co si myslíme, že se stane v budoucnosti. To, co děláme s úvěry od globální krize r. 2008 je, že je rozšiřujeme daleko rychleji než roste ekonomika. To lze dělat racionálně pouze potud, pokud si myslíme, že budoucnost bude daleko bohatší než je přítomnost.

Rozhovor Britských listů 29:

Jak se žilo v Československu v šedesátých letech

30. 10. 2015

čas čtení < 1 minuta




Do třetice tentokrát hovoříme se Štěpánem Steigerem, komentátorem Britských listů a čtyřiadevadesátiletým svědkem dvacátého století. Bohumil Kartous s ním mluví o tom, jak se žilo v Československu v šedesátých letech. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 30. října 2015.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Několik dobrých rad pro manažery

2. 11. 2015 / Aleš Zuzaňák

čas čtení 5 minut

Slovo manažer je v češtině, na rozdíl od angličtiny, složeno ze dvou částí. Je to mana a sloveso žrát.

Není proto divu, že se většina lidí chce stát manažerem. A tomu odpovídá i zvýšená nabídka vzdělávacích oborů na nejrůznějších středních a vysokých školách. Každý student takové školy chce být manažerem, ale ještě neví čeho.

Psychiatr Höschl blábolil v ČT za aktivní podpory moderátora

2. 11. 2015 / Bohumil Kartous

čas čtení 1 minuta

Vytvořený obraz nepřítele mají snižovat detailnější informace. Máme jich samozřejmě dost (!), a proto vůbec nejsme "v pravém a nejširším slova" smyslu xenofobní, protože skvěle přijímáme Asiaty (!) a i když by to s Romy mohli být lepší, vlastně se nic hrozného neděje (!!).

Lidé prostě jen mají oprávněný strach z usekávání hlav (!), eo ipso se nedivme, že tu nechtějí ty muslimské uprchlíky(!).

Ale to prosím není nic špatného, generalizovat radikální projevy terorismu na celou jednu kulturu či náboženství je podle psychiatra Höschla, omnipotentního experta emanujícího tu do oblasti kulturologie (!), tu do teorie médií (!), z lékařského hlediska naprosto v pořádku.

Pan moderátor pravděpodobně také podlehl autoritě bílého pláště a místo, aby inkoherentně blábolícího hosta konfrontoval, pokorně jej nechal předkládat jeho zmatenou diagnózu současné společenské atmosféry.

Výjimečný příspěvek ČT k jejímu zachování....Zdroj: ZDE

Turecký prezident Erdoğan získal drtivou většinu ve volbách

1. 11. 2015

čas čtení 1 minuta

Autoritářský turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan a jeho vládnoucí strana Spravedlnosti a rozvoje (AKP) získali po sečtení téměř 90 procent hlasů v nedělních všeobecných volbách 50,3 procent hlasů, což znamená, že strana zřejmě získá asi 325 křesel v pětsetpadesátičlenném parlamentě. Vítězí tím pohodlnou většinou nad soupeřícími stranami, bude moci utvořit samostatnou vládu a očekává se, že Erdoğan provede ústavní změny, aby posílil své pravomoci a proměnil prezidentský úřad v mocnou funkci obdobnou úřadu amerického prezidenta. Erdoğanovi oponenti se obávají, že to jen posílí jeho autokratické chování.

Obyvatelé Turecka jdou opět k volbám

31. 10. 2015 / Konstantinos Dimelis

čas čtení 10 minut

1. listopadu půjdou obyvatelé Turecké republiky volit nový parlament, protože jejich minulá volba 7. června skončila v parlamentu patem čtyř stran, které se nedokázaly dohodnout na koaliční vládě. Červnové volby byly zlomové v tom, že od roku 2002 vládnoucí islámsko-konzervativní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) ztratila většinu v 550členném jednokomorovém parlamentu, získala jen 40,9% hlasů (ztráta 9% oproti volbám v roce 2011). Dřívější polarizaci turecké společnosti proti dlouhé a autoritářské vládě AKP, která stáčí Turecko stále více k islámu, nyní nahradilo staronové téma: volby budou probíhat v atmosféře ohrožené národní bezpečnosti z hlediska boje proti separatistickým Kurdům na jihovýchodě Turecka a vyhlášeného boje proti Islámskému státu (IS).

Erdogan obnovil parlamentní většinu. Na změnu ústavy však zřejmě nedosáhne

2. 11. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Strana AKP tureckého prezidenta Erdogana potřebovala k získání parlamentní většiny obsadit 276 poslaneckých křesel, ke změně ústavy 367 křesel a k vypsání referenda, jímž by mohla obejít změnu ústavy, 330 křesel. Ačkoliv přesné výsledky tureckých voleb budou publikovány teprve za 11 - 12 dní, po sečtení 99,21 % hlasů v neděli v noci měla vládní AKP se ziskem 49,36 % odevzdaných hlasů obdržet 316 křesel.

To by znamenalo, že AKP bude sice moci obnovit vládu jedné strany, nicméně na hlavní cíl prezidenta Erdogana, změnu ústavního systému na (polo)prezidentský, nedosáhne. K tomu jí chybí 14 hlasů. A kterákoliv jiná politická strana by byla nesmírně stupidní, kdyby v tom Erdoganovi napomáhala.

Dušičky a představa posmrtného života

2. 11. 2015 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Lidé si často představují, že posmrtný život je útěšná představa, protože prostě život nějak pokračuje i po smrti, není místo něj prázdné nic. Vybavuji si v té souvislosti poučný příběh o posmrtném životě, který mi utkvěl v mysli při čtení nějaké protestantské teologické knihy: sedlák vede zbožný a spořádaný život a když zemře, zjistí, že jeho život beze změny pokračuje. Je velmi spokojený s takovou odměnou. Nicméně po tisíci letech stále stejného života začíná být nespokojený a stěžuje si svatému Petrovi: tohle má být ráj!? A Petr odpovídá: nikoli, jsi přece v pekle.

Kontrast dnešních dnů

Mrtvé nemluvně vylovené na ostrově Lesbos, demonstrace proti uprchlíkům v Praze

30. 10. 2015

čas čtení < 1 minuta

Skutečnou uprchlickou krizí je, že někteří lidé umírají, zatímco někteří jiní lidé je za to nenávidí

Jinými slovy: Skutečnou uprchlickou krizí je, že někteří lidé umírají, zatímco někteří jiní lidé je zato nenávidí, píše Andrew Stroehlein, mediální ředitel lidskoprávní organizace Human Rights Watch v Bruselu

Merkelová se octla před vnitroněmeckými vládními rozhovory pod tlakem omezit proud uprchlíků

31. 10. 2015

čas čtení 2 minuty

Německá kancléřka pořádá v Německu o víkendu mimořádnou vrcholnou schůzku s německými politiky ohledně uprchlické krize. Je obviňována, že je její vládnoucí koalice v této věci tak rozhádána, že není schopna efektivně jednat.

Mnozí činitelé vlády Merkelové si uvědomují, že je naléhavě nutné dospět k jednotnému vládnímu postoji, zejméma poté, co se v Egejském moři utopili další uprchlíci. 144 jich bylo zachráněno a z moře bylo vyloveno 22 mrtvol, včetně čtyř nemluvňat a devíti dětí.

Oficiální reakce na umírání uprchlíků v gumových člunech je ostudná

31. 10. 2015

čas čtení 3 minuty

Když jsem poprvé slyšela v rozhlase zprávu o tom, že se v Egejském moři potopil člun, uvědomila jsem si, že můj nouzový telefonát tureckým pobřežním strážím toho odpoledne se zřejmě týkal právě tohoto člunu, píše v deníku Guardian Justine Swaabová z organizace Crossing Channels. Často telefonuju koordináty takových uprchlických člunů v nouzi ze své základny v Amsterdamu. Jsem dobrovolnice a zakladatelka organizace Crossing Channels, která je zprostředkovatelem mezi uprchlíky, dobrovolníky, humanitárními pracovníky a záchrannými týmy. Z potopeného člunu bylo zachráněno rekordních 242 životů. Avšak 40-60 lidí zahynulo. To je strašné.

Co se to děje? Proč ztrácejí lidé zdravý rozum?

30. 10. 2015 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

O vzdorném odporu vůči faktům, jak v Česku, tak jinde

V Anglii (nikoliv v celé Británii, ale v jižní Anglii) existuje silná, iracionální touha odejít z Evropské unie. Je motivována nesmyslnou představou, že se Anglie může vrátit do své minulost z devatenáctého století, kdy "vládla světu" prostřednictvím Britského impéria. Ty představy jsou samozřejmě nesmyslné, dnešní situace je úplně jiná. Mimo jiné nevnímají angličtí euroskeptici, protože jsou posedlí jen Londýnem a jižní Anglií a vůbec nezohledňují například názory Skotů, že pokud by Anglie hlasovala pro odchod z EU, Skoti, kteří chtějí v EU zůstat, by hlasovali pro odchod z Británie a Anglie by se stala izolovaným irelevantním ostrůvkem na kraji Evropy.

Jde mi ale o něco jiného: o vzdorné odporování faktům. Ve čtvrtek varoval obchodní zástupce USA Michael Froman, že představa, že by si Británie mohla po odchodu z EU vyjednat vlastní soukromou obchodní dohodu s USA, je naprosto mylná. USA neuzavírají bilaterální obchodní dohody s jednotlivými zeměmi a Británie po odchodu z EU by byla vystavena v USA stejným dovozním přirážkám jako Čína či jiné země, které nejsou v EU. Znamenalo by to, že britský export do USA by byl o několik procent dražší než export ze zemí EU a nemohl by v amerických obchodech zboží z jiných zemí EU konkurovat. V pátek varovala ratingová agentura Standard & Poor Británii, že její odchod z EU by znamenal snížení její úvěrového hodnocení o dva stupně. (Pokud by výrazně pokleslo úvěrové hodnocení Británie, jak silně by asi po odchodu z EU pokleslo úvěrové hodnocení České republiky?)

Britský herec Benedict Cumberbatch ohromil diváky útokem na politiky kvůli jejich nečinnosti při uprchlické krizi

30. 10. 2015

čas čtení 1 minuta

Známý britský herec Benedict Cumberbatch, mj. představitel Sherlocka Holmese v moderní verzi televize BBC, hraje v současnosti Shakespearova Hamleta v londýnském Barbicanu.

Po každém představení při děkovačce pronáší projev k divákům a žádá je, aby přispěli finančním darem na syrské uprchlíky. Dosud diváci reagovali tak, že celkem věnovali 150 000 liber.

Ruský historický revizionismus a evropská bezpečnost

30. 10. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 8 minut

Rusko dnes provedlo testy celé tzv. jaderné triády ZDE. Otestována byla řídící centra, došlo k cvičnému odpálení strategických jaderných nosičů z ponorek i pozemního stanoviště, strategické bombardéry Tu-160 odpálily na polygony střely s plochou dráhou letu - a další střela s plochou dráhou letu typu Iskander-K byla odpálena z kosmodromu Kapustin Jar. Testy naposledy zmíněného typu jaderného nosiče (z kategorie pozemních střel s plochou dráhou letu) výslovně zakazuje Smlouva o raketách středního a kratšího doletu (INF) z roku 1988, již se Moskva chystá vypovědět. Kromě toho se prezident Putin nechal slyšet, že je třeba v Rusku obnovit prostředky individuální protichemické a protiradiační ochrany ZDE.

Jinak řečeno, Moskva buď chce, aby si svět myslel, že chystá jadernou válku - nebo se na ni doopravdy připravuje.

USA odsuzují syrské a ruské nálety na nemocnice, zatímco jejich bomby padají na nemocnice v Afghánistánu a Jemenu

30. 10. 2015 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Je skutečně tak obtížné zůstat objektivním pozorovatelem, když kolem vás zuří informační válka? Již se opakuji, ale mám stále za to, že západní novináři včetně tuzemských by se měli v první řadě věnovat kritické analýze nešvarů západní civilizace – a nikoliv pokrytecky a o překot ukazovat prstem na oficiální „zlouny“, tj. země, se kterými Západ nenavázal kamarádšoft. Opravdu nechápu, co je na tomto dle mého soudu konzervativním stanovisku tak nepochopitelného. To samozřejmě platí i pro konflikt v Sýrii, Iráku a jinde, kde se střetávají zájmy antagonistických velmocí a jejich proxy sil.

Evropská politika dystopie

30. 10. 2015

čas čtení 1 minuta

Rostoucí vlna antiliberalismu a nacionalismu hrozí rozbít Evropskou unii. Naléhavě je zapotřebí ekonomická strategie na posílení poptávky, na vytváření pracovních příležitostí a růstu, varuje Nouriel Roubini, profesor podnikání na New York University:

Vítězství konzervativní Strany zákona a spravedlnosti v Polsku potvrzuje nové postoje v Evropě: Vzestup antiliberálního státního kapitalismu, v jehož čele stojí populističtí pravicoví autoritáři. V Rusku se tomu říká putinovská politika, v Maďarsku orbánovská, v Turecku erdoğanovská, Itále se stále ještě zotavuje z berluscioniovského desetiletí. Brzo budeme mluvit v případě Polska o kaczyńskiovské politice...

Jsou to všechno variace na totéž téma: K moci se dostává nacionalistický předák, když je ekonomická krize nahrazena chronickou stagnací. Tento zvolený autoritářský politik začne omezovat politické svobody tvrdou kontrolou médií, zejména televize. A pak (ve Francii to zřemě bude i žena, Marine Le Penová) zavede politiku, která je proti Evropské unii (přestože jeho země je jejím členem) a proti dalším institucím nadnárodní správy.

Pokračování na stránkách Project Syndicate v češtině ZDE

Lékaři bez hranic ke zničení nemocnice v Jemenu

30. 10. 2015

čas čtení 1 minuta

26. října byla několika nálety zasažena nemocnice v severním Jemenu, kterou podporujeme. Nálety provedla Saúdy vedená koalice a zničily zařízení podporované mezinárodní lékařskou humanitární organizací Lékaři bez hranic (MSF).

Noční nálet na Aleppo s využitím kazetových bomb

30. 10. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Nevládní organizace Syrian Institute for Justice and Accountability zveřejnila fotografie nevybuchlé části submunice ruských kazetových bomb ZDE, které byly použity k nočnímu náletu na čtvrť Al-Mjasar Džazmati ve městě Aleppo ZDE v noci na čtvrtek. Zatímco většina dosavadních náletů s použitím této munice se týkala venkovských oblastí, v tomto případě jde zřetelně o úmyslné nasazení zbraně s plošným účinkem uprostřed města. Takové útoky nerozlišující mezi civilisty a příslušníky ozbrojených formací, což je u zbraní s plošným účinkem nevyhnutelné, a představují porušení mezinárodního humanitárního práva i v případě mocností jako Rusko a Sýrie, které nejsou signatáři Úmluvy o kazetové munici (Convention on Cluster Munitions, CCM) z roku 2008 ZDE.

JAK TO DOPADÁ S ROMY, KDYŽ NEŽIJÍ V ČESKÉ REPUBLICE:

Petr Torák dnes převzal Řád britského impéria

30. 10. 2015

čas čtení 1 minuta



Nynější britský policista Petr Torák převzal z rukou státního tajemníka britského ministerstva vnitra l Řád britského impéria. Toto vysoké civilní vyznamenání mu královna Alžběta II. propůjčila především za komunitní práci v městě Petersborough.

„Jsem velice hrdý na fakt, že jsem asi jeden z mála Čechů, kteří kdy takovéto ocenění dostali a dozajista první Rom, kterému byla dána takováto pocta,“ řekl Torák.

Petr Torák emigroval s rodinou z České republiky v květnu 1999 po útoku neonacistů. V Česku navštěvoval soukromou právní akademii. Chtěl pokračovat dál a podal si přihlášku na dvě vysoké školy. Na jednu ho přijali a na druhé, což byla policejní škola, měl hotovou půlku testů. Neonacisté poté zbili jeho matku a později i jeho samotného. V Anglii se přes zaměstnání ve fastfoodu a různé manuální práce propracoval k policii. Dnes pracuje jako policista v městě Peterborough, které leží asi 120 kilometrů severně od Londýna.

Zdroj: ZDE

REPORTÁŽ Z MÍSTA:

Jak to teď vypadá na srbsko-chorvatské hranici

30. 10. 2015 / Lukáš Stříteský

čas čtení 10 minut

Hraniční přechod Berkasovo-Bapska na srbsko-chorvatské hranici je vyvýšeninou s výhledy na zvlněnou krajinu vinohradů, sadů a polí. Je to za normálních okolností krásné místo plné jablek a sladkých hroznů. Přijel jsem sem v úterý 20. října a zdržel jsem se do neděle 25. října.

Dolů pod táhlý kopec dováží srbské autobusy někdy i více než deset tisíc uprchlíků denně. Většinou jsou to rodiny s dětmi, nejčastěji ze Sýrie. Vyšlapují nahoru po malé asfaltové silnici. Někteří dobrovolníci a občas i některá z humanitárních organizací se snaží svézt ty, kteří mají problém s chůzí.

Pomůže vítězství populistické pravice k oživení skutečné levice v Polsku?

Nezřetelné důsledky Kaczyńského vítězství

30. 10. 2015

čas čtení 4 minuty

"I v této atmosféře pravicové jednotvárnosti lze zaznamenat nějaké signály pozitivních důsledků voleb," píše ve svém hodnocení pro Britské listy polský sociolog Wojciech Wozniak z Univerzity v Lodži. Vedle zřetelných obav a rizik poukazuje jak na možnou obrodu polské levice, tak na některé překvapivě pozitivní návrhy vítězné populistické strany Právo a spravedlnost.

Cena za osvobození od "islámského státu"

30. 10. 2015

čas čtení 2 minuty

Chalíl al-Abásí žil více než rok pod nadvládou takzvaného islámského státu v Mosulu. Poté mu bylo jasné, že musí odejít. Ale současně věděl, že opuštění domova nebude snadné ani levné.

Vyvolávat nenávist a podkopávat solidaritu je morální zločin

Češi by pravděpodobně pomáhali, jejich představitelé je od toho zrazují

29. 10. 2015 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut



Je pravděpodobné, že Češi by tváří v tvář lidem, kteří trpí nouzí, pomáhali stejně jako národy v západní Evropě. Museli by ale být vystaveni do situace, kdy si reálně uvědomí, že nelze ponechat člověka v nouzi napospas nejistotě a strádání. Fakt, že v ČR nejsou téměř žádní uprchlíci a že tedy tato situace reálně nenastává, vytváří prostor pro demagogy vedené Milošem Zemanem aka Boratem, kteří se neštítí místo obrany solidarity vyvolávat xenofobní vášně založené na chimérách usekaných rukou, kamenování a zahalování žen. Česká společnost je ve skutečnosti pravděpodobně daleko méně záštiplná a daleko více ochotná pomáhat. O to ostudnějším zločinem proti lidskosti je chování těch českých politiků a intelektuálů, kteří společnost od solidarity zrazují a vyvolávají pocit exkomunikace těch, kdo se nechtějí podřídit pravidlům stádovité tuposti.

Šetření Eurobarometru nedokazuje, že jsou Češi v evropském srovnání extrémně netolerantní

30. 10. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Jan Kulveit publikoval na sociální síti Facebook ZDE analýzu výsledků šetření Eurobarometr. Podle výsledků tohoto šetření jsou Češi nejméně tolerantním národem v Evropě. Jak ale Kulveit ukázal, pokud takoví Češi skutečně jsou, ze zmíněného průzkumu to nevyplývá. Výsledky v různých zemích totiž nejsou vzájemně srovnatelné.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za září 2015

18. 10. 2015

čas čtení 1 minuta

V září 2015 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 32 329,80 Kč. Příjem z reklamy byl 12 028 Kč.

Zůstatek byl koncem září 2015 127 271,93 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
25536