Československá ekonomika se zhroutila, nedalo se nic dělat

27. 3. 2015

Na konci osmdesátých let se celý socialistický blok ve východní Evropě zhroutil.

Důvodem krachu Československých podniků byla ztráta odbytišť a rozpad RVHP. Československé výrobky nikdo nemohl/nechtěl kupovat za tvrdou měnu. Po Československých výrobcích nebyla poptávka ani na vnitřním trhu, píše Milan Haußmann v reakci na článek Jana Čulíka "Československo si nemuselo nechat zničit svůj průmysl" Také došlo ke konverzi těžkého průmyslu, hornictví a vojenského komplexu. Západní Evropa se s podobnými problémy potýkala v cirka o deset let dříve. Za vlády Margaret Thatcher došlo ve Velká Británii k sociálním otřesům. (Poměrně výstižně popisuje ve svých románech David Peace.)

V Baskicku (uzavření oceláren a loděnic) a v Katalánsku (krach textilního průmyslu) došlo k růstu nacionalismu a separatiismu. Domnívám se, že o situaci ve Skotsku jste lépe informován než já.

V roce 1989 se situace natolik vyhrotila, že československá vláda s ní nemohla vůbec nic dělat. Zásah Rudé armády nepřipadal v úvahu, protože by nejspíše vedl ke konfrontaci se ČSLA. Ono totiž Československo se ocitlo ve vleku dějin a v okamžiku, kdy Maďarsko otevřelo hranice bylo jasno.

Československá ekonomika byla de facto autarktistická a izolovaná. Kvůli nedostaku devizových prostředků byla nucena subvencovat i konkurence neschopná odvětví. Navíc vývoj událostí ukázal, že vyvážet zbraně už také nebude kam. Byl na trhu přebytek výzbroje předimenzovaných armád Varšavského paktu.

O reformách a la Margaret Thatcher by se dalo pochybovat a nepoučit se z jejich chyb bylo nemoudré.

Na druhou stranu se došlo k smírnému rozdělení Československa k integraci obou nástupnických států do Evropské unie.

Mějte se fajn Milan Haußmann

0
Vytisknout
5695

Diskuse

Obsah vydání | 27. 3. 2015