Koncept dokazování způsobilosti diplomovou prací je v některých případech nevhodný

Diplomové práce by měly být zveřejňovány před obhajobou

29. 3. 2015 / Bohumil Kartous

Veřejná kontrola diplomových prací je dobrý nápad, píše čtenář Vít Černý. Bylo by dobré zajistit, aby bakalářské a diplomové práce byly zveřejňovány na internetu ještě před příslušnou obhajobou, aby se k nim veřejnost  mohla vyjádřit a poslat své připomínky příslušné komisi. Jistě by to vyžadovalo zásah ministerstva školství, což je tedy složitější. Ale předešlo by se tím vydávání titulů za mizerné práce. Je pak problém ex post napravit to, že obhajobou prošly slabé práce bez dostatečné úrovně, navrhuje pan Černý. Zásah ministerstva není třeba, záleží na každé VŠ, jak uzpůsobí proces obhajoby, jsou v tomto zcela suverénní.

V jiné reakci píše pan Miroslav Prágl: "Pokud se na problematiku podívám pragmaticky a poněkud zjednodušeně, pak dle rozložení IQ je schopno vysokou školu s nějakou solidní úrovní vystudovat nějakých 10 - 20 % populace.  Pokus o vyšší procento vysokoškolsky vzdělaných lidí pak nemůže vést k ničemu jinému, než k devalvaci titulů a nutnému snížení úrovně vysokého školství." Nemusí tomu tak nutně být. "Zdůrazňuju, že studenti nejsou správně vedeni k přemýšlení. I relativně průměrný student je schopen se zamyslet nad tématem, jenom je potřeba připravit vhodné zadání, reaguje Kryštof Kozák.

S vlastní zkušeností s vedením prací i s jejich oponenturami jsem přesvědčen o tomtéž. Záleží v mnohém na tom, zda vedoucí skutečně své studenty "vede". V českém akademickém prostředí je ale naprosto běžně rozšířené, že vedoucí práce ve své roli zcela selže, svým studentům neposkytne žádnou relevantní radu, téma práce s nimi nerozebere, neupozorní je na úskalí zvoleného přístupu nebo na to, že by při zvoleném tématu měli zvážit jiný přístup a odlišnou metodologii. Moje osobní zkušenost je taková, že i z akademického hlediska "průměrní" studenti jsou skutečně schopni zpracovat práce na relativně dobré (a obhajitelné úrovni). Zejména pro ně je pak naprosto nedocenitelný rozvoj, kterým během zpracování projdou, dovednosti, které se naučí, způsob uvažování, který si osvojí.

Je chybou domnívat se, že VŠ jsou pro akademickou elitu. Akademickou elitu je třeba vychovávat a pečovat o ni, ale současný vzdělávací systém nutně potřebuje, aby byly k dispozici prakticky zaměřené školy, které by měly mimochodem pracovat s úplně jiným konceptem prokazování toho, že si absolvent osvojil potřebnou kvalifikaci. Příkladem budiž studenti pedagogických fakult, jejichž diplomové práce byly na Britských listech podrobeny kritice. K čemu je dobré, aby budoucí učitel zpracovával v drtivé většině teoretické práce, které vůbec nesouvisejí s učením ve školách? 

Bylo by mnohem smysluplnější, kdyby poslední rok studia strávil budoucí absolvent v praxi a místo diplomové práce na téma, k němuž nemá šanci říct cokoliv nového než co opíše z literatury, zpracoval sebereflexi této praxe, s detailním popisem zvolených přístupů učení, výsledků, kterých dosáhl, problémů, na které narazil, způsobů jejich řešení, samozřejmě s tím, že prokáže, že se seznámil s aktuálními koncepcemi platnými pro danou oblast. Součástí obhajoby by měla být i odučená hodina  (více hodin), v nichž ukáže, že je elementárním způsobem připraven na to jít do školy a pracovat s žáky. You get what you test, to platí i zde. Chceme dobré učitele? V tom případě musíme ukázat, co dobrého učitele osvědčuje. Současný koncept diplomových prací to rozhodně není.

0
Vytisknout
4237

Diskuse

Obsah vydání | 31. 3. 2015