Certifikovaný šlendrián vydávaný za vysokoškolské vzdělání diktuje, jak zprotivit dětem hudbu

Za některé diplomové práce by měla být škola preventivně zavřena

26. 3. 2015 / Kryštof Kozák

Tento text je o otřesné diplomové práci, která říká, jak se má učit hudební výchova. Zároveň je zamyšlením nad tím, za co všechno je možné získat na veřejné vysoké škole v ČR magisterský titul. Ostatně, čtenáři mohou sami posoudit.

Nutný úvod následuje samotná stať. Moje žena mi vyprávěla historku, jak v rámci odpoledního odpočinku pustila naší tříleté dceři na Youtube píseň Komáři se ženili v domnění, že jde o veselou písničku. Problém nastal, když se všichni opili, komára zabili a jeho sádlo i kůži za peníze prodali. Muška navíc pláče v komoře, doufá, že se komár oživí, ale marně. Malé dítko takový scénář poměrně rozruší, navíc na videu s Václavem Postráneckým v hlavní rozjásané roli podivného cirkusového principála

Poslechli jsme si proto tyto zpívánky společně, a mne na konci zaujal těžko srozumitelný verš o tom, že to nebyl komár, ale jakýsi pan Tomár. To by písni dávalo ještě o stupeň tragičtější rozměr. Vyhledal jsem si tedy v Googlu „Komáři se ženili text“, kde jsem jako první odkaz objevil o dost méně drastickou verzi (komár je ale stejně na svatbě zabit, nicméně z něj není vybráno a prodáno sádlo). To mi nestačilo, takže jsem klikl na diplomovou práci, která v sobě text písně obsahuje.

K dané práci, univerzitě, vedoucím, oponentům ani žádným studentům nemám vůbec žádný vztah, je to skutečně náhoda. Problém je, že ta práce je tak nedostatečná a ve svých důsledcích tak škodlivá pro děti na základních školách, že by bylo hřích se o tom veřejně nezmínit. Opravdu doporučuji se na tu práci podívat, aby si každý mohl udělat obrázek, jestli toto stačí k získání magisterského titulu.

Podle mne rozhodně nikoliv, a to z několika zásadních důvodů - to, že v práci chybí stránkování a je tudíž nemožné se v ní přehledně orientovat, je důvod nejméně závažný, byť z formálního hlediska je taková práce nepřípustná. Dlouhou součástí práce jsou například životopisy čtyř českých významných skladatelů bez nejmenšího pokus jejich dílo nějak interpretovat nebo zasadit do dobového kontextu. I když má práce nepochybně velmi zajímavé téma, neobsahuje jedinou tezi, kterou by třeba bylo možné obhajovat.

Problém je, že práce byla evidentně posvěcena Pedagogickou fakultou MU v Brně, což je do nebe volající selhání systému práce se studenty či základních zásad oponentního řízení. Představa, že se autor práce „honosí“ úplně stejným titulem jako všichni ostatní, zásadním způsobem znevažuje samotný titul „magistr“, který pak těžko může někdo něco znamenat.

Školu, která opakovaně poskytuje tituly na základě takovýchto prací, by bylo vhodné zavřít a následně znovu otevřít, ale za jiných podmínek a obsazení. Ten nejhorší problém je totiž v tom, že ona diplomová práce říká učitelům hudební výchovy, co mají dělat, a dělá to neuvěřitelně špatně a zastarale. 

Hovořil jsem o tom v poslední době s několika známými rodiči, a skoro všichni si z hodin hudební výchovy odnesli větší či menší traumata a pošramocený vztah k hudbě, který se naštěstí v pubertě nebo i později sám napravil. Místo toho, aby se diplomová práce zamyslela nad závažným a aktuálním problémem, jakou hudbu nejmenším dětem pouštět a co jim k tomu říkat, tak obsahuje detailní popis děje Lišky Bystroušky, bez nejmenšího kritického komentáře. Reálně tak hrozí, že se nezmění vůbec nic a naše děti budou vzhledem k hudební výchově vystaveny obdobným traumatům a obskuritám.

Nejzávažnější je totiž to, že Pedagogická fakulta MU v podstatě oficiálně potvrdila tento způsob uvažování, a to právě udělením titulu. Chápu, že situace je jistě složitější a pouze doufám, že jsem omylem narazil na ojedinělý případ, nicméně v pořádku to určitě není. Můžeme děkovat svobodnému internetu, že se o podobných problémech alespoň můžeme snadno dozvědět. (Nejstarší dochovaný text a archetypální, psychologická, symbolická, genderová a hudební analýza krvelačné písně „Komáři se ženili“ se bude hledat o dost hůř.)

Abych byl na závěr pozitivní, myslím, že by v hudební výchově hodně pomohlo třeba tohle. Proč? Mně to například ve vztahu k hudbě pomohlo víc než hodiny hudebky, na které se kromě lehké nechuti a strachu, že budu vyvolán zpívat před tabuli, moc nepamatuji. Čestná nesystémová výjimka – učitel Procházka hrál v džínách na kytaru Katapult, když měl suplovat, a bylo to dobrý. Pedagogiku hudební výchovy na pedagogické fakultě naštěstí nestudoval...

0
Vytisknout
15024

Diskuse

Obsah vydání | 30. 3. 2015