6. 11. 2013
Evropská komise varovala Německo, že může čelit disciplinární akci, pokud bude dál realizovat rekordní obchodní přebytky ve vztazích k ostatním zemím Unie. Připojila se tak ke kritice formulované v nedávné době ministerstvem financí Spojených států amerických. Podle ní Německo dělá málo proto, aby pomohlo evropským zemím vybřednout z ekonomické krize, píše v listě The Telegraph Ambrose Evans-Pritchard.
"Budeme o této otázce diskutovat příští týden," říká ekonomický šéf EU Olli Rehn po zveřejnění podzimní zprávy Komise. Text tvrdí, že nynější německý přebytek na běžném účtu zůstane ještě v polovině dekády vysoko nad tolerovatelnou úrovní.
Podle Rehna Německo již v červnu dostalo od lídrů EU varování, že má povinnost posílit poptávku a "vytvořit udržitelné podmínky" pro růst mezd. To by pomohlo znovu nastolit rovnováhu v evropské měnové unii a snížit tlak na jižní země EU.
Podle zprávy Komise se letošní přebytek Německa ve výši 7% HDP sníží v příštích letech na 6,6% a 6,4%, ale stále zůstane v rozporu s novými pravidly EU ohledně "makro-nerovnováhy". Může to nakonec vést k sankcím odhlasovaným kvalifikovanou většinou států EU.
I když je konfrontace nepravděpodobná, ostřejší slova z Bruselu zvyšují v Evropě politickou teplotu. Pokus Německo obvinit by v Berlíně vyvolal zuřivost. Politici zde minulý týden odmítli kritiku z USA a tvrdí, že jejich hospodářský úspěch pomáhá celému kontinentu a je ho naopak třeba ocenit.
Zpráva Komise snížila předpověď růstu pro eurozónu na příští rok z 1,2% na 1,1% a tvrdí, že nejhorší hrozbu pro oživení nyní představuje "náhlé zastavení" růstu rozvíjejících se trhů.
"Je příliš brzy prohlásit krizi za skončenou. Rizika a nejistoty zůstávají značné," tvrdí zpráva. Předvídá také nepříznivé dopady postupného procesu podřizování bank přísnějším evropským pravidlům, přičemž dojde také k omezení úvěrování. Nezaměstnanost zůstane do roku 2015 na rekordní úrovni 12,2%. Podle Jonathana Loynese ze společnosti Capital Economics je ale i tato prognóza příliš optimistická.
Rehn odmítá varování, že se Evropa propadá do deflační pasti japonského stylu, a trvá na tom, že inflace se po poklesu v posledních měsících opět zvýší a příští rok se stabilizuje na úrovni kolem 1,5%.
Lars Christensen z Danske Bank však tvrdí, že evropské úřady opakují chyby Japonska ze začátku 90. let, kdy došlo k usazení deflace ve finančním systému. Avšak důsledky mohou být v Evropě mnohem horší, neboť je tu mnohem vyšší nezaměstnanost.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse