Za Sobotku a demokracii - demonstrace u sochy TGM 28. 10. 2013

ANALÝZA NEJEN PRO ČLENY ÚVV ČSSD

ČSSD: zakrývání kolektivní duše davu aneb "Nechceme zradu z Hradu"

8. 11. 2013 / Štěpán Kotrba

Je to jako z učebnice groupthinku a mylného hodnocení rizik. Nástrojem hlouposti je zde jazyk a snadnost nepřemýšlení... Vzedmutí lidového hněvu vypadá jinak, než aktivisty placenými z Lidového domu rozdmýchaná nenávist ke spolustraníkům. Od minulého týdne se toho mnoho nezměnilo. Vlastně ano. Delegace pracujících z regionů už své podpůrné rezoluce odevzdaly. Všechny. A některým už začíná svítat. Ale ještě nenašli odvahu k tomu, aby se vzepřeli kolektivní hysterii, popisovanou Gustavem Le Bonem v základní učebnici moderní sociologie a psychologie "Psychologie davu". Jak to, že 135 let trvající ČSSD získala ve volbách pohopouhých dvacet procent? To je ta základní otázka, kterou je si třeba položit. Největší starostí řady lidí je ovšem nalézt ten správný zadek, do kterého se má lézt. Pokud se zadky rychle mění, neví kudy kam.

"Davy mají malou schopnost uvažovat, ale naopak jsou velmi dobře uzpůsobeny k činům, ... Božské právo králů bude nahrazeno božským právem davů. ... V kolektivní duši se stírají intelektuální schopnosti lidí -- a tím také jejich individualita. Různorodé se ztrácí ve stejnorodém a neuvědomělé vlastnosti převládají.", píše autor , který se narodil roku 1841, v knize, kterou by měl znát každý politik, byť z jihomoravské vesnice. Neuvědomělé vlastnosti davu totiž u řady členů ČSSD převládly.

Sociální demokraté, fascinováni syčící kobrou nadšeného souhlasu s nalezenými "zrádci", ještě nenašli odvahu k tomu, aby dělali politiku tak, že nebudou muset čekat prebendy od vítěze a chovat se kvůli drobtům z panského stolu jako sluhové. Ještě nepřišli na to, jak se chovat jako svobodní občané -- subjekty politiky, ne objekty manipulací. Nicméně někteří už tuší, proč je nutné mít v průběhu jednání a rozhodování lidských skupin vždy klacek v ruce. Viděli, jak ta hůl dopadla. Viděli hlavy na kůlech naražené, na hradbách vystavené. Posledních 14 dní každý den. V každých novinách, v každé televizi. Mediální lynč je nakažlivý. Není to vaše hlava, která je obětí. To je úlevné.

"Vznik zvláštních vlastností davů určují různé příčiny. První příčinou je, že jedinec nabývá v davu již pouhou skutečností, že je součástí většího počtu lidí, pocit nepřekonatelné moci, která mu dovoluje povolit pudům, jež by osamocen nezbytně potlačil. Jelikož je dav anonymní, a proto nezodpovědný, ustoupí jedinec těmto instinktům tím spíše, že mizí úplně pocit zodpovědnosti, který ho jinak vždy zdržuje.

Druhou příčinou je duševní nákaza, jež rovněž podmiňuje u davů projev zvláštních vlastností a určuje zároveň i jejich směr. Nákaza je snadno zjistitelný, ale dosud nevysvětlený jev, který lze přičíst k jevům povahy hypnotické, jež budeme studovat dále. V davu je každý čin a cit nakažlivý, a to do té míry, že jedinec velmi často obětuje svůj osobní zájem zájmu kolektivnímu. Je to vlastnost, která je přímo protichůdná jeho přirozené povaze, a člověk je jí schopen výhradně jako součást davu.

Třetí příčina je zdaleka nejdůležitější, poněvadž podmiňuje v davovém jedinci zvláštní vlastnosti, naprosto odporující vlastnostem osamoceného jedince. Míním tím sugestibilitu, jejímž následkem je ostatně i výše uvedená nákaza.

Jen tím, že je částí davu, sestupuje člověk na žebříku civilizace o několik stupňů níže. Osamocen byl snad vzdělaným člověkem, v davu je bytostí pudovou, a proto barbarem. Má bezděčnost, prudkost, divokost a také nadšení a hrdinství primitivních bytostí. A blíží se jim dále i snadností, s jakou na sebe nechá působit slovy a představami, a jak se dává svést k činům, poškozujícím jeho nejvlastnější zájmy. Jedinec v davu je zrnko písku obklopené jinými zrnky, kterými zmítá vítr podle libosti.

Tak se stává, že poroty vynášejí rozsudky, které by každý jednotlivý porotce sám o sobě jistě neschválil a že parlamenty přijímají zákony a opatření, jež by každý jejich člen o samotě rozhodně zamítl. Členové Konventu, pohlížíme-li na ně odděleně, byli měšťané mírumilovných zvyků. Spojeni v dav neváhali pod vlivem několika vůdců posílat očividně nevinné lidi pod gilotinu a proti svým zájmům se zříci své nedotknutelnosti a tak umožnit popravy ve svých řadách. Avšak jedinec v davu neliší se od svého normálního já pouze svými činy. Ještě před tím, než pozbyl všechnu svou nezávislost, přetvořily se již jeho myšlenky a city, že se mohl stát z lakomce marnotratník, ze skeptika věřící, z člověka počestného zločinec a ze zbabělce hrdina."

Le Bon, Gustav. Psychologie davu.  KRA, 1997.

Další povinná četba k teorii propagandy:

Kouba, Miroslav; Magincová, Dagmar; Říha, Ivo. Kontexty propagandy. Univerzita Pardubice. 2012

Drtilová, Jana; Koukolík, František. Vzpoura deprivantů - Nestvůry, nástroje, obrana. Galén; ISBN: 978-80-7262-410-2
Koukolík, František. Zvíře politické -- eseje o lidské nátuře. Galén. 2012.

Okamura i Babiš získali davy promyšlenou kritikou "zavedených stran" a jejich skandálů. Mesaliance sociální demokracie s kapitálem. Křivolakostí komunálních koalic, křivolakostí jejích kompromisů, neřešením rozkrádání státu a mlčení k ožebračování lidí. Strachu z komunistů a ochotou téměř k jakékoliv komunální koalici.

Místopředsedkyně Senátu a ČSSD Alena Gajdůšková se vyjádřila na facebooku snad až příliš jasně: "ČSSD ale není stranou pro bezdomovce". Tím řekla 2. listopadu o středostavovském charakteru politické orientace sobotkovců vše a dala bezděčně částečnou odpověď na oněch 20% volebního výsledku. Ale co... V řadě měst demokraty ovládaných USA je nezákonné krmit bezdomovce a policie vás za to může zatknout... V New Yorku starosta Bloomberg zakázal občanům darovatí potraviny útulkům pro bezdomovce a je skutečně přesvědčen, že to byla správná věc, co pro pro bezdomovce udělal ... Papež František nám o několik týdnů dříve objasnil příčinu: "Solidarita je slovo, na které se často zapomíná, protože je nepohodlné. ... Ke světu, ve kterém by se lépe žilo, ovšem nevede kultura sobectví a individualismu, jež často řídí naši společnost, nýbrž kultura solidarity. " (Rio de Janeiro, 23.7.2013) To by byl předseda sociální demokracie...

Šmejdům i exekutorům, ČEZu i zločincům na obecních a krajských úřadech šlo zamezit. Neudělal to Špidla, neudělal to Gross, neudělal to Paroubek. Nic pro to nedělal ani Sobotka, ať už ve funkci ministra financí, či předsedy nejsilnější opoziční strany. Ani jeden z vrcholných sociálních demokratů nedokázal říct, kolik % RPSN už je lichva, jaká jsou práva seniorů a kdo je má chránit před "šmejdy", kolik mohou stát úkony spojené s vymáháním dluhu, co je základní ústavou zaručená všeobecná lékařská péče, jak má vypadat záchranná síť pro rekvalifikace a nové zaměstnání lidí. Co vše je stát povinen ze solidárních plateb občanům hradit bez ponižující byrokracie. Sociální demokracii v posledním desetiletí asociálnost až tak dalece nevadila, onen "fungující stát" byl pouze marketingovým heslem. Programový slogan "Lidskost proti sobectví" už ČSSD 2013 do volební kampaně nevytáhla. Vizi "jednou bude líp" jí sebral Babiš. Zákon o lichvě nikdy, ani v minulosti nepředložila. Zákon o omezení moci exekutorů také ne, naopak. Pro zákon, který exekutorům dával moc nad dlužníky, hlasovali i sociální demokraté. Zákon o obecném závazném referendu už nebyl po prezidentské volbě jedním ze stěžejních bodů programu ČSSD, téma si nechala sebrat Okamurou. Ale lid si žádá podíl na moci. Žádá možnost volit a odvolat politiky stejně, jako sám, bez poslanců i partají volil prezidenta. Lze se lidu divit, když rozbředlá parlamentní demokracie selhala opři ochraně jeho zájmů a parlament se stal pouhou žvanírnou a korytem pro ty, kteří v něm sedí i šest volebních období, odtržení od života?

Jen psi se živí z drobtů, které spadnou se stolu jejich pánů. (Mt 15,27) To je výsledek špatné politické strategie, na jejímž konci byla špatná volební kampaň a špatný výsledek.

Vzedmutí "lidu" na obranu Sobotky po vítězně prohraných volbách jako "pokus o sametovou revoluci" měl dosud dvě fáze. První fází bylo zakrytí mizerného volebního výsledku ČSSD a toho, že předsednictvo nebylo spokojeno s tím,jak předseda strany kampaň vedl. Legitimní požadavek vedení strany. Logických 20 hlasů. Proto místo toho, aby řešil mizerných 20%, raději předseda zvolil křik o puči. Sobotka není stratég, ale taktik. Je proto vcelku jedno, kdo mu protiofenzívu poradil. Zareagoval rychle, ofenzivně a příležitost využil na jedničku. Úspěšná sametová revoluce chce ale víc. Ne jen ukřičená hesla a bojové piquety, ale naplnění tužeb a nadějí davu. Havel měl v prvních volbách v roce 1990 53.15%.

Škoda jen, že s tak jásavou podporou aktivistů i médií, jako nyní po volbách, neobjel Sobotka republiku během voleb. Výsledek mohl být skvělejší.

Do první fáze Sobotkovy protiofenzívy patřilo rovněž rozdmýchávání emocí. Hloupější se připojili k peticím, facebookovým akcím a demonstracím lidu u pomníku TGM. Chytřejším už toto začalo být divné. Pravicová média dávají prakticky neomezený prostor, pravicoví komentátoři se zastávají předsedy ČSSD? Sobotka dostával podporu od regionů, demonstrativně, hromadně a s jásotem. Co se změnilo za čtrnáct dnů na faktických výsledcích dlouholeté práce předsedy strany, co se změnilo na práci politika, který je v politice od svých osmnácti let? Bylo to aklamační hlasování a skandovaný potlesk. I tak se dělá politika ulice, do chvíle, než přijde vystřízlivění. Mediální past pohltila mnohé.

Poněkud toto štěstí náhle vzniklé Strany názorové jednoty kazí kovaní bojovníci za pravdu a lásku, kteří se v téhle lovecké době poněkud předčasně odhalili... ...a začali posílat nedočkavě výhružné sms těm, kteří na předsednictvu také usoudili, že 20% namísto 35% není bůhví co. "Ty kurvo zasraná, dojdeme si pro tebe", " dozvěděla se exposlankyně Vlasta Bohdalová v SMS. "Ty svině jedna, jak si dovoluješ hlasovat proti Slávkovi Sobotkovi?! Co si o sobě myslíš, ty kurvo?! Dej si bacha, až budeš chodit Libercem, aby tebe nebo tvoje děti nepřejelo auto!" přečetla si v mobilním telefonu krajská zastupitelka ČSSD Lenka Kadlecová poté, co aparát Lidového domu zveřejnil hlasování předsednictva ČSSD o návrhu brněnského primátora Onderky. Podobné SMS výkřiky si vyslechla i Markéta Wernerová, poslankyně za ČSSD "Tak ty svině nedáš pokoj!?!? Měla sis vzít příklad z Chovance! Doufám, že si naivně nemyslíš, že nevíme, kde bydlíš? Zkus Slávka ještě jednou podrazit a zakroutíme ti krkem!!!!"

Podobně emocionálně vypjatě se vyjadřoval na Facebooku k vystoupení Zdeňka Škromacha v Hydeparku i William Pešek, bývalý tiskový mluvčí Lidového domu, dnes obchodní ředitel počítačové společnosti Notes CS:

"Zdeňku, jseš fakticky trapnej debil. Něco poděláš a potom nejseš schopen přijmout odpovědnost a schováváš se za aparát Lidového domu? Takových neschopných kreténků, jako jseš Ty jsem zažil za svého působení v Lidovém domě více a od Tebe bych to opravdu nečekal. Jen Ti největší neschopní ubožáčci v ČSSD, typu Paroubka a podobných, dokázali svou naprostou tupost a neschopnost schovávat za aparát Lidového domu. Jsi opravdový kretén...."

Zdroj ZDE

"S vrahy ČSSD se musí jednat tvrdě. Toto se musí vykořenit a jsem rád, že Slávek konečně ukázal, že má koule a nikoho se nebojí. Konečně. 20 let mu to vtloukám do hlavy."

Zdroj ZDE

Kdo jest z vás bez hříchu?

Motivem číslo dvě je náhle se probudivší nenávist části sociálních demokratů k Miloši Zemanovi. Ta se rozlévá nejen po internetových diskusích a sociálních sítích, ale s mohutnou podporou  bakalonovin a babišomédií. To je klasický případ vyloučení a kamenování, který se nyní hodí k profilaci ČSSD jako strany, která (mimo potlesku a stand up ovation na posledním sjezdu) nemá s "Milošem" po debaklu SPOZ nic společného. Je to příběh, známý už dva tisíce let z několika odstavců evangelisty Jana o ženě kamenované pro cizoložství (Jan 8, 3-11). A odtud se vytváří iluze davu zákoníků a jednota názorů i u novinářů, kteří umí házet kamením přesně a tvrdě. Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď kamenem. Lidé s příjmem pod 30 000 měsíčně nevolili "Karla" a nemilují "knížete" jen proto, že ten pán všude spí a jinak nesrozumitelně žbrblá. Nevolili ho ani pro jeho názory. Volili ho proto, že kus té aristokratické nobility ulpí i na nich. Když ho zvolí. Přece nebudou volit "ty socky". Po volbách je to už jiné... TOP 09 očekávala, že ti, kteří zvolili Karla 1 204 195 (1. kolo) či 2 241 171 (2. kolo), zvolí i Kalouska. Přepočítala se. Přepočítala se i ČSSD. Sociální demokracie spala na vavřínech budoucího vítěze voleb po celou dobu kampaně. Nebylo jí divné, že vede ve všech průzkumech, nebylo jí divné, že by se měla měnit patnáct let trvající rovnováha stoupenců levice a pravice mezi voliči o 20%. Vrcholní funkcionáři ČSSD podlehli vlastní oranžově sebeoslavné propagandě. Vinu má celé politické grémium, celé předsednictvo.

Vinu nehledají politici nikdy před zrcadlem, to je dlouhodobou praxí potvrzený axiom. Vždy se najde nějaký beránek Boží, na kterého se to všechno po volbách svede a který se rituálně popraví vykrvením. A život jde dál.

Lidé, kteří si o sobě myslí, že jsou vznešení a dbaní těch prvorepublikových tradic, se po spatření konečných výsledků rázem změnili v Polednové a Urválky. "Lid špatně zvolil," rozčilovala se jedna z vznešených. Houby. Lidé nezvolili špatně, lidé si zvolili, koho chtěli a zvolili si jej navzdory internetovému a mediálnímu řevu. Lid zvolil Zemana. To je nezpochybnitelné -- žádná sociální demokracie nedostala nikdy 1 245 848 (1. kolo) či 2 717 405 (2. kolo) hlasů. Lid o pár měcíců později zvolil jen tolik Sobotkovy ČSSD, aby jeho nedospělost neškodila. A tak nyní ti, kteří si myslí své, mlčí. Proto je slyšet jen jedna strana. Ohlušující vítězný ryk.

Ti na té špatné straně

Ze schůzky části vedení ČSSD s legitimně zvolenou hlavou státu v Lánech se stala spiklenecká schůzka s jihoamerickým diktátorem. Umělá "mediální" nenávist teče proudem. Říct, že Zeman je dobrý prezident ne Bakalů a Babišů, ale občanů živících se prací, je okamžik osobní statečnosti. Rozčarované texty a výrazy lidí po zveřejnění rozhovoru Jiřího Ovčáčka s hlavou státu, včetně zvuku, stály za to. Zejména, když se z oněch cynických novin nejdříve doslechli, že se o Zemana starají boromejky. Oslí můstek k na smrt nemocnému Havlovi obalamutil většinu. Boromejky ve dveřích viděti, smrt na jazyku míti.

Ideově i morálně posílený předseda ČSSD zakryl katastrofální volební prohru tím, že odvedl pozornost od vlastního debaklu a všichni mu na to skočili. Zbytek zastrašil tím, že budou stát na té špatné straně. Řeka Styx má ale dva břehy, i když jen jednoho převozníka.

Hlavní chyby "haškovců": kabinetnost jednání. Spoléhání se spikleneckou omertu jednotlivých osob. Tolerance k slabochovi. Absence logického vysvětlení ihned po zasedání předsednictva. Měla okamžitě proběhnout tiskovka s podrobným a věcným vysvětlením každého člena předsednictva, proč hlasoval tak, jak hlasoval. Odhodlání stát si za svým názorem patří k osobní integritě. Členové strany v regionu i voliči sociální demokracie mají právo vědět, proč "jejich" člen vedení strany vyzývá předsedu k odchodu. Stejně tak mají právo vědět co bylo přemětem shůzky u prezidenta.

Až půjdu někdy navštívit Miloše, nebudu říkat, že jsem u něj nebyl. Ochranka by mě tak jako tak práskla. A navíc, své zvyky neměním. Campari s fresh džusem mám rád stále.

Hlavní chyby "sobotkovců": Byste slepí byli, hříchu byste neměli -- dnes se už nelze na nic vymlouvat. Vsadili na jednu kartu s rizikem nestability poslaneckého a senátorského klubu. Emoce bez uzdy vypuštěné nelze pochytat. Slova z úst vypuštěná nelze vzít zpět. Kapky jedovaté rtuti se rozkutálely. Vítězství může mít i velmi krátkého trvání. Klíč k úspěchu Slávka Sobotky nyní drží Babiš s Bělobrádkem (pro koalici ČSSD:ANO:KDU-ČSL -- 111 mandátů), případně Babiš a Filip (pro menšinovou vládu s omezenou podporou ANO na jedné straně a KSČM na druhé straně -130 mandátů). Případně Zeman, kterému může dojít trpělivost a pověřit sestavením kabinetu může i někoho úplně jiného.

Sobotkovo stádečko

Na nedělní osmou ráno je před hotel Olšanka pracovníkem Masarykovy demokratické akademie Janem Černým, zakladatelem křesťanské platformy ČSSD, svolaná demonstrace "pro Slávka". Zda budou demonstranti saturováni pouze jednotnými hesly, nebo i bagetami, případně standardním demonstračním honorářem či nikoliv, není důležité. Zda budou mít v rukou transparenty, vajíčka, či klacky, je také jedno. Zda to dělají z lásky k Jirkovi, nebo z lásky ke Karlovi, případně snad dokonce z lásky ke Slávkovi, je jedno jakbysmet. Budou jen zastrašující dav. Ne nepodobný tomu davu, který házel na nenáviděného Paroubka vajíčka. DAV ale nikdy nebude LID.

Členové ÚVV v neděli mají před sebou jeden úkol -- ukázat zda jsou či nejsou zblbé stádečko ovcí, obštěkávané ze všech stran psem a hnané přes kopec. Pokud skandovaným potleskem a bez otázek odsoudí ty, kteří pro stranu pracovali patnáct let jako renegáty, pak jsou pouze tupé stádo. Pokud podlehnou emoční hysterii, jsou jen stádo. Pak jen dokáží, že ČSSD není schopná života, že je to jen partička, pohodlně usazená ve svých funkcičkách. Pokud ale budou členové ÚVV klást otázky o tom, zda a jakou vládu chce sestavit Sobotka a zda její bezpodmínečnou programovou podmnožinou bude okamžité referendum o neplatnosti církevních restitucí a právní kroky ke jejich zabránění, má ČSSD naději.

Pak by bylo dobré se předsedy sociální demokracie zeptat, zda mu v úsilí o odmítnutí církevních restitucí, požadované dvěma třetinami občanů této země nebude bránit jeho katolické vyznání a členství v křesťansko -sociální platformě strany, která je přitom programově založená na sekularismu a internacionalismu socialistické orientace. Protože v prohlášení této platformy k církevním restitucím se dočteme , že "sociální demokracie a křesťanské církve nejsou protivníky, ale partnery... na společné cestě k sociálně soudržné, spravedlivé společnosti prodchnuté opravdovými duchovními hodnotami." Trochu zarážející tváří v tvář více než 130 miliardám ... Komunisté svou případnou podporu sociální demokracii určitě těmito požadavky okoření.

Pokud členové ÚVV budou dokonce vyžadovat zveřejnění zvukového zánamu z jednání předsednictva, a napadnou je při poslechu nezaujatých názorů jejích členů i přítomného předsedy nějaké pochybnosti o předchozí mediální i stranické masáži, pak možná zjistí, že všechno není tak jak se zdá při četbě novin či koukání na televizi.

Pak má ČSSD ještě naději. Možná.

Protože vymyslet si nepřítele a ukázat na něj fialovým prstem, je jednoduché.

Udělat si nepřítele z polovinou národa zvolené hlavy státu, která je bývalým předsedou vlastní strany, je hloupé a netaktické. Voliči neodpouštějí politický diletantismus a pohrdání svojí "plebejskou" volbou, na kterou jsou hrdí.

Neprosazovat levicovou politiku je pro levicovou stranu ale smrtelné.

0
Vytisknout
9497

Diskuse

Obsah vydání | 11. 11. 2013