Co nám (ne)dala kauza M. C. Putny

22. 5. 2013 / Marek Řezanka

V podstatě až dnes (22. 5. 2013) je možno se důkladněji zabývat kauzou, jíž média přisoudila mimořádný význam a která společností hýbala několik dní. Téměř hamletovská otázka zněla: Jmenovat, či nejmenovat? Miloš Zeman vyjádřil své výhrady ke jmenování M. C. Putny profesorem -- a hned se potýkal s několika závažnými obviněními:

1) Z autoritářského, totalitního (sic) chování (div se nebilo na poplach, že zde máme opět únor 1948, a vůbec se neřešilo, zda prezident smí navrženého kandidáta nejmenovat)

2) Z chování diskriminačního, kdy prý prezidentovi vadí deklarovaná homosexualita uchazeče (což prezident popřel, aby oznámil, že mu nevadí homosexualita ani zastání se práv homosexuálů, ale je pro něho nepřijatelná forma, k níž budoucí profesor ve svém protestu sáhl)

3) Ze mstivého chování, kdy mu měl vadit Putnův agitační předvolební spot, kterým kandidát na profesora aktivně zasáhl do prezidentské volby (prezident Miloš Zeman takovéto pohnutky svého jednání důrazně vyloučil)

Napsalo se toho dosud hodně. Zeman byl mj. vykreslen jako autoritář, rasista, homofob a mstivý člověk. Svou politickou polívčičku si neváhali hned přihřát čelní představitelé TOP09, kteří patrně doufají, že se jim podaří vrazit klín mezi sociální demokracii a prezidenta, aby se jim lépe tvořila možná budoucí vládní koalice.

"Jde o pokračování protektorátní politiky a politiky (komunistického) prezidenta (Klementa) Gottwalda. Jak byl odmítán (historik) Zdeněk Kalista, je nyní odmítán i intelektuál Martin C. Putna", nebál se historických příměrů ministr zahraničních věcí. Poněkud silná slova na adresu (i páně ministrova) prezidenta republiky.

"Pokud pan prezident opovrhuje akademickými svobodami, existuje reálné riziko, že brzy začne opovrhovat i svobodami občanskými. TOP 09 je připravena zmobilizovat všechny občanské síly k tomu, aby se mu to nepovedlo", oblažil nás svou starostlivostí Miroslav Kalousek. Škoda jen, že podobnou péči o naše blaho nemá při prosazování různých asociálních norem, které dopadají na řadu z nás.

Proč ta hysterie? Ministra Schwarzenberga již patrně neznepokojuje, když Miroslav Kalousek tepe policii, koho že si to dovolila stíhat. Neznepokojuje ho stav, kdy se řada handicapovaných lidí vinou vládní politiky stává nesoběstačným a ztrácí svou lidskou důstojnost. Nějaký jejich zástupce, pan Krása, ho zajímá asi tolik, jako jeho věrného druha, Kalouska. Tedy vůbec. Ať si pan Krása -- a tři tečky.

Ministr Schwarzenberg má vůči Miloši Zemanovi jednu výhodu. Může si za libovolnou cenu prodat pražský palác (klidně by mohl prodat i celou Prahu), jeho podřízení (Klouzal) na něho mohou podávat trestní oznámení v souvislosti s nekonáním v korupční kauze na ministerstvu, může odvolávat ředitele zámku dle libosti (Hrubého na Štiříně) -- a nikdo ani nemrkne. Co pan kníže dělá, dobře dělá. I kdyby byl jako Gudbrand z pohádky, co měnil, až vyměnil, a zbylo mu jenom na večeři a nocleh, i když do světa vyšel s dojnou kravkou. Žena ho přesto pochválila za vše, jakkoli to bylo i pro ni nevýhodné. Věnujme se však nyní Zemanovým výhradám vůči M. C. Putnovi.

"Nebudu automaticky podepisovat vše, co se mi dostane na stůl," vzkázal občanům Zeman. To není postoj autoritáře, to je postoj člověka, který chce vědět, zda má pravomoc profesora nejmenovat, nebo zda ji nemá.

"Já jsem důvody svého rozhodnutí předem oznámil panu ministrovi školství a řekl jsem mu, že nechci ponižovat pana Putnu tím, že bych tyto důvody uváděl veřejně. Nicméně pan Putna má svaté právo, bude-li si to přát, obrátit se na soud a bude mojí povinností uvést, proč jsem tak učinil," sdělil médiím Miloš Zeman na sjezdu seniorů v Praze.

Toto jeho vyjádření nepovažuji za šťastné. Vyvolalo vlnu spekulací. Každý občan touží vědět -- a má na to právo. Má právo znát důvody prezidenta republiky, proč se zachoval, jak se zachoval. Právě proto, aby se občan nedomýšlel -- například, že si pan prezident chce vyřizovat osobní účty. S napsáním článku jsem tedy čekal, až dojde na oficiální vyjádření prezidenta k celé situaci. Do té doby šlo pouze o nepodložené spekulace, jimiž nemělo cenu se zabývat.

V hlavním městě se v srpnu 2012 uskutečnil historicky první Festival tolerance v České republice -- Prague Pride. Čtyřdenní akce vyvrcholila v sobotu 13. srpna pochodem hrdosti v karnevalovém stylu a pouliční party. "Je to festival o toleranci, různorodosti naší společnosti, o teplé kultuře a také o lidských právech. Je to festival pro všechny, nejen pro gaye, lesby nebo transsexuály," shrnul smysl akce předseda občanského sdružení Prague Pride Czeslaw Walek.

Prezident Zeman je nyní pranýřován, že je homofob, když mu na Putnovi vadí, že se akce zúčastnil s transparentem: "Katolické buzny zdraví Bátoru". Zeman to schytává zleva zprava. Zleva pro to, že prý nectí evropský levicový směr, který bojuje proti homofobům. Zprava pak proto, že si dovolil otřít se o někoho tak skvělého, jako je pan Putna.

Zeman ale neodsoudil ani homosexuály, ani festival. Odsoudil formu, s jakou člověk, který má být profesorem, protestuje.

I když zde není závazný etický kodex, je otázkou, jak má profesor (či člověk, který se chce profesorem stát) na veřejnosti působit, aby nepoškozoval jméno univerzity ani vysokoškolského vzdělání obecně. Aby byl pro studenty respektovatelný.

Kde je pomyslná hranice, za niž by profesor jít neměl? V užívání vulgarismů? V agitování ve prospěch jednoho z politických rivalů s tím, že druhého zesměšní?

Před časem média řešila protestní akci skupiny Pussy Riot v Rusku. Skupina se staví za sociální stát a za demokratické principy. Současně ale sáhla k poněkud neobvyklým prostředkům, které mohou ostatní občany pohoršovat (hluk a nahota ve svatostánku). Řada z těch, kteří nekriticky hájí Putnu proti "zlému" Zemanovi, přitom akci Pussy Riot odsoudila. Jistě, Putna nikde nevystupoval nahý (zatím), ani nenarušoval kostelní ticho. Navíc zpívat umí, takže by svým zpěvem nejspíš nikoho nepohoršoval. Kde má ovšem Putna svou hranici? Jak má nastaveny své vnitřní limity? Pokud by prezident Zeman kritizoval Putnu za jeho předvolební spot, v němž zrovna jako budoucí profesor nevypadá, bude obviněn z osobního zaujetí. Je tedy zapotřebí, aby zaznělo odněkud jinud, že takováto forma agitace se s profesurou zrovna nejlépe snášet nemusí.

Jenže to by v prezidentských volbách nesměla selhávat nejen mainstreamová média, ale i Karlova univerzita. Média i univerzity by měly být v době voleb nestranné. Dne 21. 1. 2013 přitom Britské listy upozornily na chování, které se s nezávislostí univerzity zrovna neslučuje: Agitátoři na Karlově univerzitě sbírají podpisy pro petici za zvolení Karla Schwarzenberga.

Ke cti budoucího profesora neslouží ani to, že se vyjadřoval k vlastní kauze, kterou měli posoudit jiní. V tom zápalu a rozhorlení, jaký je Zeman totalitář, div ne Stalin, se jaksi zapomnělo na kauzu netitulovaného řidiče autobusu, který pro svou pravdu seděl. A to nepsal žádné sprosťárny, jenom politikům na billboardech, jejichž financování je mnohdy obestřenou mlhou hustší než nad rybníkem Brčálník, přimaloval tykadla. Co by se dělo, kdyby autorem tykadel byl M. C. Putna? Jak moc Putnovi, TOP09 a mnohým Putnovým zastáncům ležela na srdci lidská práva Romana Smetany? Nebo snad jeho protest byl už zalimitní? Kde tedy vede linie mezi obhájci lidských práv a "sprostými kriminálníky"?

Jak smí profesor demonstrovat? Smí se veřejně angažovat? Smí se angažovat politicky? Nehrozí potom, že bude mít (z titulu své funkce) na rozhodování lidí vliv? Jak se s tímto faktem srovnává univerzitní prostředí? Je zřejmě rozdíl, protestuje-li někde řadový učitel -- a protestuje-li pan profesor. Pan profesor (kromě transparentů) nese mnohem větší zodpovědnost. Uvědomuje si toto M. C. Putna?

Patřím k těm, kteří na svobodu slova kladou mimořádný důraz. Vadí mi každá forma útlaku a každá forma diskriminace. Pokud by se Miloš Zeman dopustil diskriminace kohokoli z důvodů jeho pohlaví, věku, náboženského přesvědčení, politického přesvědčení, barvy pleti či sexuální orientace, nemělo by to zůstat bez patřičné reakce.

Zeman se ale takovéhoto jednání nedopustil. Neřekl soudnímu čekateli, že nebude soudcem jenom proto, že je tuze mlád. Ne. Putnovi nevyčetl ani jeho sexuální orientaci, ani že se vymezil vůči Bátorovi a na fašistickou strunu hrajícímu hnutí D.O.S. T. Vyčetl mu, že se nechoval jako profesor. Že vystupoval jako malý kluk, který ještě neovládá sloh, aby se vyjádřil sofistikovaněji a přesně popsal, co mu vadí a proč. Panu profesorovi nevyčetl, že šel do průvodu, ale vyčetl mu, jak se v tom průvodu (jako budoucí profesor) prezentoval. Tím se Zeman nijak nevyloučil z okruhu lidí, kteří po celém světě hájí práva homosexuálů prostě proto, že jsou to práva lidská. Práva nás všech.

Ale je možné, že se pan prezident mýlí. Že v profesorech žádné morální vzory nevidíme a nic od nich neočekáváme. Že jsme dostatečně zoceleni vymrštěnými prostředníčky našich politických představitelů, o jejich slovníku mnohdy nemluvě.

Kultivovanost ve sporech se svými odpůrci ostatně zrovna Zemanovou silnou stránkou není. To by ale jeho odpůrcům nemělo zastínit problém, který pan prezident nastolil. Jaké chování a vystupování od svých profesorů očekáváme? Máme na ně vůbec nějaké nároky? A měli bychom tyto nároky mít? Zeman celou kauzu uzavřel s tím, že o pravomoc, kde by jen slepě podepsal, co mu kdo předloží, nestojí. Že se takové pravomoci rád zřekne.

Otázkou je, jak z celé kauzy vyjde M. C. Putna. Jestli za to, že bude profesorem, nezaplatí cenu, že pro mnoho lidí ztratí kredit.

My všichni si pak můžeme oddychnout, že ve zprávách snad uslyšíme zase o něčem jiném. Například o tom, jak se sociálními škrty k prosperitě a blahobytu proškrtat nedá, jak se jimi dluhy nezmenší, ale jak naopak nabobtnají, nebo o tom, jak získat důvěru lidí ve fungující právní stát. To jsou totiž témata, která by neměla být putna nikomu z nás.

0
Vytisknout
6722

Diskuse

Obsah vydání | 24. 5. 2013