MÍSTNÍ POPLATKY A VODOVODNÍ ZÁKON VE SNĚMOVNĚ

K čemu nám jsou socani ve Sněmovně?

11. 4. 2013 / Jana Maříková

Pokud budete podrobně sledovat nejnovější činnost poslaneckého klubu ČSSD, tak se můžete snadno dobrat odpovědí na otázku z titulku.

  • úplně k ničemu
  • záložní tým Miroslava Kalouska (TOP 09 B).

Nejnovější argumenty podporující odpovědi a) a b) dokládají případy novel zákonů o vodovodech a kanalizacích (sněmovní tisk 933) a o místních poplatcích (sněmovní tisk 737).

V novele zákona o místních poplatcích ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhuje zvýšit o 100% lázeňský a rekreační poplatek. Z dnešních 15 Kč/lůžko a den na 30 kč/lůžko a den. Přesněji řečeno limit pro tento poplatek. Zákon o místních poplatcích je konstruován tak, že obcím umožňuje vybírat poplatky. Podle § 1 zákona o místních poplatcích obce mohou vybírat:

a) poplatek ze psů,

b) poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt,

c) poplatek za užívání veřejného prostranství,

d) poplatek ze vstupného,

e) poplatek z ubytovací kapacity,

f) poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst,

g) poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů,

h) poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.

Mohou, ale nemusí. Třeba Teplice, kde starostuje legendární bojovník za práva kuřáků senátor Jaroslav Kubera (ODS), žádné poplatky nevybírají. A to dokonce ani za svoz komunálního odpadu. „Poplatky nevybíráme. Spočítali jsme si, že administrativa spojená s vybíráním a vymáháním by sežrala podstatnou část výnosu poplatků“, řekl Kubera BL. Dodal, že Teplice odpady řeší tak, že nakoupily dostatek nádob na tříděný odpad, čímž se množství skládkového odpadu zcela minimalizovalo „Téměř u každého domu jsou nádoby a občané nám třídí, což obci nese peníze. Náklady na svoz a skládkování zbytku jsou menší než by bylo na administrování poplatku“, konstatoval Kubera. Jenže Teplice jsou v tomto „bílou vránou“.

O tom, jestli obec poplatky bude vybírat nebo ne a v jaké výši, rozhoduje obecní zastupitelstvo. Proto, aby obce „neulítávaly“ a neustále nezvyšovaly donekonečna výši poplatků, zákon stanoví horní limity. Právě příklad poplatku za komunální odpad totiž ukazuje, že nelze jen tak spoléhat na osvícenost volených zastupitelů a jejich odpovědnost vůči voličům. Řada měst se vůbec nesnaží hledat cesty, jak odpady minimalizovat po vzoru Teplic. Občanům místo toho „napálí“ maximální sazbu. Ta je nyní 750 Kč/os. Sněmovna v  tomto volebním období zažila již jeden pokus horní hranici ze zákona vyškrtnout. Iniciativa vzešla od Starostů (součást klubu TOP 09/Starostové). Tehdy naštěstí narazila na ústavní omezení. „Podle Listiny základních práv a svobod lze povinnosti ukládat pouze zákonem. Podobně jako u daní tedy musí být v zákoně o místních poplatcích stanoven horní limit, kterým mohou obce zatěžovat občany poplatkovou povinností“, vysvětlila problém JUDr. Jitka Mayerová ze sněmovní legislativy. Nápad vypustit ze zákona horní limit napřed Sněmovnou prošel (a to bohužel i za asistence části poslaneckého klubu ČSSD), ale pak byl naštěstí vyškrtnut v Senátu. Senátoři ČSSD, kteří v té době již ovládali Senát, tento právní nesmysl ze zákona vyškrtli na základě intervence ombudsmana JUDr. Varvařovského.

Z tehdejšího fiaska se Kalousek a jeho parta poučili. V nyní projednávané novele zákona o místních poplatcích (sněmovní tisk 737) vláda navrhuje zvýšit horní limity poplatků o 100%. Konkrétně u lázeňského a ubytovacího poplatku ze současných 15 Kč/lůžko a den na 30 Kč/lůžko a den. „V době, kdy zlevňují zájezdy do Itálie a Řecka, jde o další ránu domácímu turistickému ruchu, který to znevýhodňuje v konkurenčním boji“, konstatoval prezident Asociace hotelů a restaurací (AHR) Václav Stárek. Podle něj zvýšení poplatků, pokud k nim obce přistoupí, zdraží týdenní dovolenou 4 členné rodiny o 420 Kč. „Musíme si uvědomit, že nejsou všechny hotely jako Four season, kde 1 noc stojí 4 tisíce a kde 15 Kč navíc nic neznamená. Řada hotelů a penzionů pronajímá pokoje i za 200 nebo 300 Kč/lůžko a den. A pro ty je to podstatné zdražení“, řekl Stárek.

Podle viceprezidenta Svazu léčebných lázní Martina Plachého je tento návrh smrtící zejména pro lázně. „V důsledku změny úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví klesl počet lázeňských hostů o 30%. Řada lázní je v důsledku toho na hranici rentability a letos propouští personál“, kontoval Plachý. Podle Stárka je zvýšení limitu na výši lázeňského a rekreačního poplatku nebezpečné i proto, že obce v důsledku poklesu počtu hostů vyberou na poplatcích méně než loni. „Obáváme se, že to povede ke zvýšení poplatku. Podobně jako u vodného a stočného. Když se zdražila voda, tak lidé začali vodou šetřit. A protože odebrali méně vody, tak obce vodu opět zdražily v ceně za kubík – aby si pokryly náklady. To je smrtící spirála, které se obáváme i u lázeňského poplatku“, konstatoval Stárek. Podle statistik AHR má 62% obcí výši lázeňského poplatku na horní hranici, kterou stanoví zákon.

Ve Sněmovně Kalouskův návrh vyvolal smíšené reakce. Jako první se zděsil poslanec za Karlovarský kraj Jan Bureš (ODS). Zvýšení poplatku o 100% označil v současné situaci za naprosto neadekvátní a již 5. 2. předložil pozměňovací návrh, aby zvýšení limitu bylo mírnější. Podle Burešova pozměňovacího návrhu by měl být limit zvýšen jen o 5 Kč – tedy na 20 kč/lůžko a den. Sněmovní zpravodaj poslanec Vladislav Vilímec (ODS) zase navrhl od lázeňského poplatku osvobodit pacienty na tzv. „křížkové lázně“. Tedy ty, kteří jsou v lázních na léčení po úraze nebo těžké nemoci a jejich léčení je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. „Řada pacientů tzv. křížkových lázní jsou během léčby v pracovní neschopnosti a pobírají neschopenku. Nemá smysl je z nemocenské vyplácené státem oškubávat o peníze, které jsou do obecní kasy“, vysvětlil Vilímec. Kromě toho přidal návrh na osvobození invalidů od poplatku.

Kromě zvýšení limitu na poplatek Kalousek navrhl i zrušení paušální platby lázeňského poplatku. Dosavadní verze zákona umožňovala obci vyhláškou stanovit, že hotel nebo lázně si mohou platbu s obcí dohodnout formou týdenního, měsíčního nebo ročního paušálu. Tato metoda je velice oblíbená oběma stranami. Hoteliérům i obcím totiž výrazně zjednodušuje administrativu. Kalousek paušální platby navrhl zrušit paradoxně jen u lázeňského a rekreačního poplatku, ale ponechal je u poplatku za ubytovací kapacitu. „To je naprostý nonsens. Oba poplatky se platí z obsazené postele: zrušení paušálu jen u jednoho z nich je nelogické. Je to buď chyba úředníka, nebo snaha umožnit buzerovat podnikatele“, konstatoval Stárek. Tento nesmysl navrhl ze zákona odstranit jak zpravodaj Vilímec, tak i poslanec a bývalý pražský primátor Pavel Bém (ODS). „Paušály jsou výhodné jak pro obce tak i pro hotely. Oběma to šetří práci s papírováním. Pro obec je to navíc jistější příjem. V Praze se to vždycky hodně využívalo“, řekl Bém.

Poslanec Miroslav Svoboda (ČSSD) chtěl navrhnout vyškrtnutí zvýšení lázeňského a rekreačního poplatku z novely. Tedy ponechání současné výše. Jenže na zasedání poslaneckého klubu ČSSD v úterý 9. 4. mu to zakázali předseda poslaneckého klubu Jeroným Tejc a předseda strany Bohuslav Sobotka.

Svoboda při jednání poslaneckého klubu upozornil na to, že v zákoně jsou výše popsané problémy a avizoval předložení pozměňovacích návrhů v rozpočtovém výboru. Jde snad o to, aby nekrachovali další podnikatelé a lázně... Měl připravena i čísla o dopadech, ale byl hned v úvodu svého vystoupení, v němž měl referovat o již podaných pozměňovacích návrzích a popsat co chce předložit, „utnut“ Tejcem. Tejc a Sobotka jej ani nenechali dokončit přednesení analýzy zákona pro klub a nařídili, že se „nic předkládat nebude a pro žádný pozměňovák se hlasovat nebude“. Aniž si vyslechli, jaké vlastně pozměňováky jsou ve hře. Dva na sobě nezávislí poslanci z řad ČSSD potvrdili BL, že důvodem zákazu je politika „hlavně nic neposrat“. Podle obou poslanců na jednání klubu od vedení strany i poslaneckého klubu zaznělo, že po průšvihu se zákonem o vodovodech a kanalizacích je nyní třeba se do ničeho nemíchat a nechat koalici, ať si ty problémové věci sama odhlasuje. Tedy nechat vládě vlastně volnou ruku...

Zde je na místě uvést kontext. Na minulé schůzi Sněmovny prošla 1. čtením novela zákona o vodovodech a kanalizacích. Zpravodaj Sněmovny Ladislav Skopal (ČSSD) nenavrhl zamítnutí novely. Zpravodaj má na starosti seznámit poslance, o čem zákon je a podávat doporučující nebo odmítající stanoviska k pozměňovacím návrhům z výboru nebo ze 2. čtení. Vzápětí, po 1. čtení, kdy se ještě o pozměňovacích návrzích nejedná, se do něj i do celé Sněmovny pustily televize s tím, že poslanci neodhalili, že v novele je ustanovení, podle něhož by si majitel domu měl platit opravy vodovodní přípojky.

Jenže problém není úplně černobílý. Již dnes je to tak, že majitel domu většinou platí vybudování vodovodní přípojky ze svého. Jako součást takto vybudované infrastruktury ji pak předá obci nebo vodárnám. Zákon však doposud nijak neřeší, kdo by měl platit opravy. Některé vodárenské společnosti je platí v rámci běžné údržby a náklady pak rozpočítají do ceny vodného / stočného. Stejně jako v případě oprav u trubek přes náměstí nebo v ulici. Někde to vodárny platit nechtějí a pak je z toho právní problém. Nějakou zákonnou úpravou se tato situace bude muset vyřešit.

Vláda navrhla, aby opravy platil majitel domu. Kterýkoliv poslanec může při jednání ve výboru nebo ve 2. čtení na plénu Sněmovny navrhnout, aby opravy platil provozovatel vodárenské sítě (vodárna). Od toho je jednání ve výborech a možnost načítat pozměňovací návrhy ve 2. čtení zakotvena v Jednacím řádu.

Vodovodní zákon jako takový má podobných legislativních děr mnoho. Jeho novelizace je nutná. „Díry v zákoně lze opravit jen tím, že zákon není zamítnut v 1. čtení, ale je opraven a doplněn při jednání ve výborech a při druhém čtení pomocí pozměňovacích návrhů“, řekl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Takže „kamenovat“ Skopala za to, že nenavrhl zamítnutí zákona, je do určité míry projev neznalosti parlamentních procedur.

Jenže z toho vznikla „aféra“, která se bohužel negativně podepisuje i na jednání o dalších zákonech. Televize vyvolala hysterii a sociální demokracie se jako obvykle zalekla možné odpovědnosti. A jelikož chtějí být hezoučcí a bez poskvrny, aby vyhráli příští volby, rozhodli se neriskovat jakoukoli činnost, byť by byla ve prospěch věci a usnadnila lidem život. Vedení strany ze strachu, aby ČSSD nebyla nachytána u další chyby, zvolilo nejhorší možný postup – pštrosí taktiku strkání hlavy do písku. A vyklizení pole vládní koalici k tomu, aby si dělala, co chce. A to v situaci, kdy po rozpadu válcovací většiny koalice 118 lze celkem snadno dosahovat úspěchů. Vláda dnes existuje jen díky podpoře 103 hlasů. Při jednání o řadě zákonů se opozici daří pomocí individuálních dohod s nespokojenými poslanci ODS – tzv. solitéry typu Pavel Bém – prohlasovávat pozměňovací návrhy, které z vládních návrhů vyškrtávají různá „zvěrstva“, konstatoval poslanec za ČSSD, který není spokojen s postojem vedení, které to zakazuje.

„Zaznělo tam, že čím více zvyšování daní a poplatků vládní koalice odhlasuje tím lépe. Aspoň nám to pomůže vyhrát volby“, potvrdili BL oba nespokojení poslanci ČSSD, kteří si nepřáli uvést své jméno.

Vnucuje se tak otázka, proč vlastně máme opoziční poslance? Proto, aby seděli a pobírali plat? Nebo je jejich úkolem předkládat alternativy k tomu, co navrhne vláda? Tedy pozměňovací návrhy... Jestliže u ČSSD neplatí, že opozice má předkládat alternativy – a je to dokonce zakázáno – tak proč bychom ji měli volit, když o lidi a jejich životní situaci jim nejde, pouze jim další a další frustrace slouží jako nástup k moci?

Politika „čím hůře pro lidi, tím lépe pro nás“ se socanům již jednou nevyplatila v době předsedování Jiřího Paroubka. Zdá se, že Sobotka ani Tejc se z toho nepoučili.

Jenže není to poprvé, kdy mají poslanci ČSSD pravděpodobně umožnit, aby vládě prošlo Parlamentem něco, co je „proti lidem“. Podobně ostudnou politiku nařídil předseda ČSSD uplatňovat už při projednávání prvního Kalouskova úsporného balíčku. ČSSD jej umožnila schválit, i když obsahoval škrty sociálních dávek, zvýšení DPH z potravin, léků a bydlení i zrušení daně z dividend, které z rozpočtu v rámci tzv. snižování deficitu škrtlo více než 20 miliard příjmů. Což pak vyvolalo nutnost dalších škrtů v sociálních výdajích – tedy druhý Kalouskův balíček.

Oficiálním důvodem, proč ČSSD první Kalouskův balíček podpořila, bylo, že se tím mělo bojovat proti hazardu. V Senátu byla předělána část balíčku, týkající se loterií. Sportovcům a dobrovolným hasičům a kultuře se vzaly 2 miliardy, které jim loterijní společnosti odváděly v rámci odvodu na obecně prospěšné činnosti. Tyto 2 miliardy se přesměrovaly do rozpočtu, jak chtěl Kalousek s tím, že peníze se přerozdělí obcím. Starostům z řad ČSSD to připadalo jako dobrý nápad. Obce nakonec nedostaly nic, protože stále ještě neexistuje prováděcí vyhláška k tomuto zákonu. A heren neubylo. Jen v tomto týdnu jsem v Českých Budějovicích objevila 3 herny, které se na výloze honosí cedulí „nově otevřeno“. Takže – déja vu – ale na náš úkor.

Lze věřit, že ustrašenci, kteří zalezou pokaždé, když média spustí pokřik, budou mít kuráž proměnit své vítězství ve volbách v praktickou politiku pro lidi? Přeberte si to, až budete doufat, že od příštího roku bude líp.

Ve středu 10. 4. proběhlo jednání Rozpočtového výboru Sněmovny. Poslanci za ODS spolu se zástupci KSČM a poslancem Michalem Babákem (VV) prohlasovali proti Kalouskovi téměř všechny předložené pozměňovací návrhy. Nejsrdnatěji se za pozměňovací návrhy bil poslanec Pavel Bém. Několikrát dokonce usvědčil z neznalosti náměstka ministra financí pro daně Ladislava Minčiče.

Kdyby na stole mohl ležet i návrh na vyškrtnutí zvýšení lázeňského a rekreačního poplatku, který zamýšlel předložit Miroslav Svoboda z ČSSD – což mu vedení strany zakázalo – tak mohla být novela upravena do jakžtakž přijatelné podoby. Z procedurálních důvodů nebylo sice jednáno ani o návrhu poslance Bureše – snížit zvýšení lázeňského a rekreačního poplatku na 20 Kč místo Kalouskem navržených 30 Kč/lůžko a den. Poslanec Bureš totiž svůj návrh předložil pouze do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který o novele bude jednat později. Když to ve středu zjistil, tak avizoval, že jej určitě předloží i ve druhém čtení.

Poslanci ODS, KSČM a VV však dokázali vybojovat ve výboru aspoň takové věci, jako zachování paušálů, nebo osvobození tělesně postižených a pacientů na křížkových lázních od lázeňského poplatku. Poslanci za ČSSD se zdržovali hlasování. A tím vlastně hlasovali PROTI pozměňovacím návrhům. I v případě úlev pro invalidy.

Že je při tom hanba nefackovala.

0
Vytisknout
11492

Diskuse

Obsah vydání | 15. 4. 2013