Prezident dolních deseti milionů má k lidu blíže, aneb O jedné pozoruhodné konstantě zemanobergovské prezidentské kampaně

7. 4. 2013 / Karel Dolejší

Jan Čulík v recenzi nového filmu Klusáka a Remundy navršenému dokumentárnímu materiálu navzdory opět obhajuje svůj názor, že hlasy pro Miloše Zemana pocházely od voličů uvažujících v zásadě racionálně, zatímco příznivci Karla Schwarzenberga byli ohavně zmanipulováni. Píše o tom i přesto, že počínání Miloše Zemana hned krátce po nástupu do úřadu nenechalo z této volební legendy kámen na kameni.

Tvrdošíjně opakovaný a podle mě velmi jednostranný názor na průběh prezidentské kampaně nesdílím. Pohled Jana Čulíka na prezidentskou volbu uznám za kritický, pokud připustí, že ti, kdo po mnohaleté zkušenosti s politikem Zemanem přesto uvěřili historce o "prezidentu dolních deseti milionů" nejsou v zásadě o nic méně nebezpečně nemysliví a manipulovatelní než ti, kdo se dojímali pěveckým fušerstvím českého PEN Klubu. Celý rozdíl spočívá v tom, že každá z těchto skupin byla bezmezně manipulována jinými prostředky, na každou fungovalo něco jiného, nicméně obě tupě zkonzumovaly reklamní trik, kterým se veškeré negativno projektovalo výhradně na protikandidáta a od opravdu vážných nedostatků toho vlastního byla úspěšně odvedena pozornost. Oba kandidáti předstírali lidovost, i když jednomu se to podařilo o poznání lépe.

To je taková opravdu pozoruhodná konstanta zemanobergovské prezidentské kampaně.

0
Vytisknout
3598

Diskuse

Obsah vydání | 5. 4. 2013