O širších souvislostech skandálu s koňským masem

18. 2. 2013

O širších souvislostech skandálu s koňským masem hovořila v britském rozhlase v neděli v poledne novinářka Rosie Boycott, poradkyně londýnského konzervativního primátora Borise Johnsona pro otázky potravinářství:

Každý den další šokující titulky. Ale neměli bychom být překvapeni. Rozsah skandálu s koňským masem je nevyhnutelný důsledek potravinového řetězce, který je založen na ziscích, ne na poctivosti. Vyžadujeme, aby byly potraviny stále levnější, a tak to máme. Všechno je v pořádku, pokud se moc nebudeme na nic ptát. Veřejnost neví skoro nic o podivných praktikách, kterých využívá moderní potravinářský průmysl. Namísto toho, abychom se ptali, necháváme se oblbnout krásnými obrázky na barevných krabicích s hotovými jídly. Myslíme si, že vousatí farmáři, stojící na obrázcích u vrat, za nimiž se v zapadajícím slunci pokojně pasou krávy, jsou skutečností. Je to útěšlivé, když si myslíme, že chleba, který kupujeme, vám upekl sympatický pekař a vajíčka, která kupujeme, snesly šťastné slepice, které celý den pobíhají v jabloňovém sadu. Přitom jsme obětí snad největšího a nejmocnějšího průmyslového odvětví na tomto světě, jehož moc nezvládne žádná jednotlivá národní vláda.

Naše chtivost levných potravin, která vznikla poprvé v sedmdesátých letech, když se rozšířily supermarkety, proměnila naše společnosti od základů. Namísto toho, abychom vydávali přibližně třicet procent svých příjmů za potraviny, jsme zjistili, že můžeme vydávat deset procent, nebo dokonce ještě méně, a to nám umožnilo věnovat se orgiím nakupování televizí či dovolených ve Středomoří. Byla to smlouva, kterou jsme uzavřeli s ďáblem, a teď to vypadá, že ďábel vítězí.

Protože jak levné kdy mohou být potraviny? Kráva, například, je nejneefektivnějším možným zdrojem bílkovin. Na výrobu jednoho kilogramu hovězího je zapotřebí sedm kilogramů potravy. Zvíře se musí chovat nejméně půldruhého roku. Pak se musí usmrtit, rozčtvrtit, uvařit, zabalit a dopravit do obchodů. A my očekáváme, že za to budeme platit jen pár halířů. Není divu, že někoho napadlo, že by se dalo přimíchat trochu koniny. A až do dneška jsme o tom skutečně nevěděli nic. Nikdo neví, jak dlouho už radostně a nevědomě pojídáme koňské maso. Odhaduju, že hodně dlouho.

Moc dobrého to nevypovídá o schopnostech naší vlády dohlížet na potravinový systém. Ale proč bychom měli být překvapeni? Nikdo ve vládě se o potraviny zrovna nestará, protože pro potraviny neexistuje žádné jediné ministerstvo. Potravinovou problematiku řeší různým způsobem devatenáct různých ministerstev. Takže neexistuje žádná vládní potravinová politika, taková, jaká existuje pro školství či pro dopravu. To jsou odvětví, která jsou považována za důležitá, ale potraviny? O těch rozhodují supermarkety.

Taková je složitá provázanost vlády a potravinářského průmyslu, že máme systém, v němž se potraviny prodávají kvůli ziskům. Zda jsou zdravé, to nikoho nezajímá. Nevěříte mi? Tak si jen položte otázku, proč je čtyřicet procent našich mladých lidí obézních, než jim je jedenáct let. Proč už teď stojí léčení cukrovky 6 miliard liber ročně a ohrožuje to do roku 2020 zcela zahltit zdravotnictví? Zeptejte se, proč firmy vyrábějící sladké limonády se tolik brání zdanění svých výrobků. Jde jim jen o zisk a o to, co to způsobuje, se nezajímají.

Ale co bychom měli dělat? Není řešením říct, že bychom všichni měli platit víc za potraviny. Při své práci v Londýně se setkávám s příliš mnoha lidmi, kteří mají těžkou volbu: nechat puštěné topení a zaplatit za plyn, a omezit nákup potravin, nebo obráceně? Vždycky se nakonec šetří na potravinách. Jenže potraviny, které většinou konzumujeme, jsou často naprosto nekvalitní. A v této chvíli začíná být ta sága s koninou skutečně ironická. Na rozdíl od cukru a sušenky plné tuku, konina nikdy nikomu neuškodila, jen se zeptejte Francouzů.

Ale jestliže nechcete jíst koninu a nemáte peníze, no, tak se naučte vařit, naučte se plánovat, naučte se pěstovat plodiny. Naučte se jednat s představivostí. Škola na Tower Hillu vede kurz, v němž vyučuje rodiče, jak uživit rodinu čtyř lidí za 20 liber týdně. Je to vynikající.

Mezitím se přestaňte bát koňského masa. Neusmrtí vás konina. Usmrtí vás sladké limonády.

0
Vytisknout
9789

Diskuse

Obsah vydání | 20. 2. 2013