Jak stařeček měnil, až vyměnil aneb Transparentní stavba roku

20. 2. 2013 / Kateřina Ryšavá

Znáte pohádku Jak stařeček měnil, až vyměnil? Dovoluji si později narozeným přiložit odkaz na stránku, která pohádku vypráví. Vřele doporučuji k vašemu laskavému přečtení. Příběh sebral František Bartoš. Stránka naštěstí uvádí její adaptaci, tedy není plná zbytečných zastaralých výrazů, kterým je někdy obtížné rozumět.

Pohádka mne napadla, když jsem se dozvěděla, že ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (LIDEM) by rádi upravili zákon o veřejných zakázkách. Na tom by jistě nebylo nic divného, kdyby zákon nebyl měněn za posledních sedm let po dvacáté. Zapeklitá věc, pan Jankovský dříve snížil limit pro vypisování tendrů u stavebních prací na jeden milión korun, zatímco nyní si věc tu v součinnosti s kolegou "z obchodu" zřejmě rozmyslel a hodlá krajní mez naopak zvýšit na předešlé tři milióny. Pan ministr Kuba říká, že za milión se pořídí jen drobné investice, byla by to prý nesmyslná administrativní obstrukce. Hnidopich by možná škodolibě namítl, že argument se jeví býti poněkud necitlivým vůči kolegovi Jankovskému. Nicméně, změny je zapotřebí. Jednat se musí rychle, od ledna příštího roku zákon nabude platnosti, tedy ten s tím miliónem. Jen hlupák, když dojde k jinému závěru, navíc v tak složitém čase, v době v pravdě revolučních změn, svůj postoj nezmění, nelze tedy panu ministru Jankovskému obměnu názoru jakkoli vytýkat.

Naší vládě vážně není co závidět. Bylo by vám snad příjemné rozhodovat o záležitostech, které ovlivňují celou naši společnost, jíž sloužíte dle svých mandátů za situace, kdy vás většina národa nenávidí? Tak vidíte. Vhodné by bylo poděkovat a ne kritizovat jejich práci. Kupříkladu v souvislosti s výše zmíněnou navrhovanou úpravou zákona. Tolikrát se zákon o veřejných zakázkách měnil, teď jistě podklady páni ministři vybrousili co vzácný diamant. Přemýšlela jsem nad tím, jak bych jim, byť stařešina žijící v odlišném diskurzu, nemající pro výzvy dneška patřičného pochopení, mohla být v přetěžkém konání nápomocna. Napadlo mne, vyhlásit cenu Transparentní stavba roku.

Na slavnostním večeru, v přímém přenosu vysílaném televizí plnící tak, jakož i kdykoli jindy svou veřejnoprávní funkci, by neformálně vystoupili někteří čeští političtí představitelé. Bylo by pěkné, kdyby kolegy přišla podpořit jistá paní ex ministryně, proslulá nevšedním zpěvem, bohužel se domnívám, že má nyní mnoho jiných starostí. Naštěstí ji mohou kvalitně zastoupit vybraní zástupci kulturní fronty svými uměleckými vložkami, zvláště ti, kteří se nedávno osvědčili... A jé, ta paměť, no nic, stejně se jedná o minulost. Doporučila bych pozvat i zástupce politiků z EU, mají prý nějaké výhrady k nakládání s penězi, které nám k rozkvětu společnosti poskytují, a to i přes ujištění pana ministra financí, že taková nařčení jsou ve většině případů mylná. Nechť si přijedou poopravit smýšlení o českém hospodaření. K realizaci večera je přirozeně nutné obstarat finanční prostředky. Nevhodným se mi v té souvislosti jeví uvolnit peníze ze státního rozpočtu. Vkusnější jistě bude zaplatit jej ze soukromých zdrojů. Sponzorsky by se mohly podílet například firmy stavební, to se jistě nabízí, nebo kdyby se z nepochopitelných důvodů zdráhaly, lze například oslovit technické fakulty, stejně obdržely z rozpočtu ažaž, společnosti vyrábějící jogurty bez konzervačních látek, samo sebou naprosto přírodní, což by mohly kdykoli potvrdit výsledky nezávislých výzkumů, které si za tím účelem nechaly firmy vypracovat -- jde o transparentní stavbu roku, nelze tedy oslovovat někoho (Apage, Satanas!) snad netransparentního, nebo jinou minerálku. No, a když budou trable s penězi vyřešeny, zbývá maličkost: porota (složená z řad zástupců odborné veřejnosti, politiků, ekonomů, herců, zpěváků a jiných umělců) by měla nominovat objekty, které by se, dle jejího soudu, měly ucházet o titul. Zde má pomoc končí. Nemůžu přece nezávislé porotě mluvit do nominací ani do parametrů, podle kterých bude stavby posuzovat. Soukromě držím palce nějaké stavbě naprosto průhledné, možná tak nějak vůbec nestojící, obstála by jistě v nepřísnějších posudcích, nebo aspoň celé skleněné. Věřím, že po takové ukázce lid konečně pochopí, jak to s ním vláda myslí, obnoví k ní plně důvěru a ponechá jí klid na práci. Snad nedopadne jako stařík z pohádky zmíněné v úvodu, který měnil, až vyměnil, protože mu to ekonomicky nemyslelo. Takže, milí čtenáři, konec pohádky už známe. Dobrou noc. A krásné sny!

0
Vytisknout
5025

Diskuse

Obsah vydání | 21. 2. 2013