Křesťanství se musí stát menšinové a politicky bezvýznamné

26. 12. 2012 / Boris Cvek

Rád bych se krátce vyjádřil k tomu, co píše Václav Hořejší o Vánocích a křesťanství. Já byl naopak vychován k ateismu a antiklerikálním postojům a dodnes mám velkou nedůvěru k mocenským strukturám církví a k lidové víře, ačkoli k evangelnímu křesťanství se hlásím z celého srdce. Právě to, co je pro lidi dobře srozumitelné, bývá zdrojem předsudků a samozřejmostí, které brání emancipaci slabších a utlačených.

Střet mezi osvícenstvím a racionalismem na jedné straně a zejména římskou církví na straně druhé nebyl podle mne ani tak o obraz světa (jestli deismus, nebo teismus), nýbrž o osvobození se od předsudků, od aliance oltáře a trůnu, od církevní reglementace vzdělávání, rodinného života a vůbec celé společnosti. Křesťanské církve byly tak "úspěšné" v ovládání mas v minulosti jenom díky nesvobodě, nikoli díky své vnitřní síle a přesvědčivosti.

Jakmile se diskuse v Evropě začala otevírat, lidé mohli číst Bibli a kritizovat církve, začalo křesťanství ztrácet své pozice a ztrácí je dodnes. "Christianizace" Evropy se v raném středověku odehrála politicky a mocensky, nikoli duchovně, a ještě v 19. století mělo běžné obyvatelstvo v zásadě pohanskou mentalitu, jak ukazují Erbenovy balady.

Evangelní křesťanství je jiné než to naroubované na středověkou mocenskou mašinérii, nemá mocenský a "státotvorný" raison d'ettre, staví se proti zvyklostem, předsudkům, kněžím, farizeům a zastává se vyloučených, utlačených, chudých, pohrdaných. Jeho Bůh netriumfuje jako Ecclesia Triumphans, nýbrž umírá na Golgotě. Na rozdíl od filozofických systémů není evangelní poselství ani o nějakém konkrétním učení o povaze světa. Svatý Pavel dokonce filozofické spekulace odmítá jako něco, co by nemělo patřit do křesťanského způsobu myšlení.

Pokud jde o slučitelnost s moderní vědou, takový šéf NIH a dříve šéf týmu, který přečetl lidský genom, Francis Collins, se hlásí ke své křesťanské víře, nikoli ovšem jako katolík, nýbrž jako evangelikální křesťan.

Osobně vidím jako zásadní konflikt s moderní vědou na úrovni ryze praktické a s obrovským zásahem do lidských životů ne tak otázku interpretace biblických příběhů, ale katolickou sexuální morálku, která je právě dědictvím machistické minulosti středověku (http://www.blisty.cz/art/62406.html).

A právě v těchto věcech jde o svobodu, o emancipaci menšin proti předsudkům minulosti. Podle mě by křesťanství nemělo být lidové, masové, snadno pochopitelné, mělo by naopak odmítnout masovou minulost, postavenou na nesvobodě, mělo by se vrátit ke svému skromnému poselství o pomoci a lásce. Mělo by si přiznat a pochopit, že ve svobodném světě jeho role bude muset být jiná než ve světě, kde neplatila ani rovnost před zákonem. Jeho naděje je v tom, že stane výrazně menšinové a mocensky a politicky bezvýznamné.

0
Vytisknout
3999

Diskuse

Obsah vydání | 28. 12. 2012