Všechno se nepovede...

10. 4. 2012 / Alex Koenigsmark

Všechno se nepovede. I dost velcí autoři se tu a tam netrefí. Günter Grass na velmi stará kolena napsal zase jednou tzv. báseň a velice to za ni schytal.

Ukázalo se, že jádro cibule je hnědé a smrdí, napsal jeden komentátor v Berlíně. Loupání cibule se totiž jmenovaly Grassovy paměti. Podobně drsných komentářů byl německý tisk plný, aspoň celé Velikonoce, kdy jsem pobýval v Berlíně.

Nu, nemám v úmyslu se připojovat k odsuzovatelům Grasse, ač čtenáři Britských listů vědí, že jsem, kdybychom to tak měli dělit, spíše příznivcem Izraele, respektive nepříznivcem každého řešení, které se zachováním židovského státu nepočítá. Sám Grass už v rozhovorech říká, co by teď napsal jinak a jak, že měl na mysli jenom Netanjahua a ne Izrael jako zemi atd., zkrátka bolestně koktá v duchu tzv. "psychologie zadního schodiště", jako většina těch, kdo rychleji mluvila, než myslela.

Já bych mu vyčítal toliko, že ta báseň je velice, velice slabá. Jako marketingový tah a probuzení hluku kolem autora nicméně postačila.

Izraeli zase vyčítám ten hloupý nápad se zákazem vstupu pro něho. Naopak, měli Grasse pozvat, nejlépe na sérii čtení ve Sderotu, kam už dopadlo přes tisíc palestinských raket a kde je zřejmě světový rekord v počtu krytů na osobu.

0
Vytisknout
5048

Diskuse

Obsah vydání | 11. 4. 2012